Šumavský rozcestník: bitva u Zablátí

bitva u Zablátí

detailní info

kategorie: vojenské / bitvy
lokalita: prachaticko
GPS: 49°7'53.393"N, 14°16'31.576"E

popis

U Zablátí se 10. června 1619 odehrála významná bitva povstání české protestantské šlechty proti katolické Habsburské vládě. Po řadě taktických chyb zde bylo české stavovské vojsko pod velením Petra Arnošta Mansfelda poraženo početnějším císařským vojskem, vedeným Karlem Bonaventurou Buquoyem. Jednalo se o jednu z prvních bitev, kterou stavovské vojsko prohrálo a její výsledek ovlivnil další vývoj, povstání, které stálo na počátku Třicetileté války. Jednalo se o přelomovou bitvu války, protože byla jedna z prvních, ve které stavové prohráli. V této bitvě byla vlákána armáda pod vedením generála Petra Arnošta Mansfelda (považovaného za nejtalentovanějšího vojevůdce ve službách českých stavů) do léčky a byla poražena. Habsburská armáda pod vedením maršála Karla Bonaventury Buquoye byla zhruba stejně početná jako Mansfeldova. Mansfeld před bitvou ležel v Záblatí a čekal na příjezd tří kompanií hraběte ze Solmsu, jeho úspěch s dobytím Plzně mělo za následek sníženou obezřetnost. Mezitím se Buquoy nechal, za pomocí místních obyvatel, dovést k nedalekým Netolicím, které oblehl a zapálil. Mansfeld táhl na pomoc Netolicím, ale vzápětí se vrátil. Toto tažení způsobilo rozdrobení na několik menších oddílů. Mansfeld začal Záblatí opevňovat a jeho armáda zůstala rozdrobená. Buquoy se mezitím připravoval na útok, ale nespěchal. První a nejdůležitější útok byl veden valonskými kyrysníky Albrechta z Valdštejna. Poměrně velká část Mansfeldovy pěchoty čekala vně vsi v zahradě a vyčkávala, proto na ni Dampierre provedl útok, ale byl odražen. Buquoy se rozhodl k pasivní taktice a oblehl tyto jednotky. Jednotky se pak proti rozkazu velitelů vzdaly. Byla jim zaručena bezpečnost a možnost vykoupit se za měsíční žold. Ti, co v bitvě na straně protestantů nepadli, změnili stranu a byli najati do habsburské armády, což způsobilo naprostý kolaps Mansfeldovy armády, najaté z peněz stavů a Karla Emanuela Savojského. Mansfeldova pověst byla výrazně pošramocena. Jindřich Matyáš Thurn, který zrovna obléhal Vídeň, se musel mimo jiné i kvůli této bitvě vrátit s nepořízenou. Jiří Fridrich Hohenlohe, který obléhal České Budějovice, se musel také stáhnout. Mansfeld v bitvě nebyl vážně zraněn, ale dokonce nebyl nijak hnán k odpovědnosti za svůj neúspěch, naopak dostal peníze na naverbování, čímž získal novou armádu čítající 4000 mužů…