první přečerpávací elektrárna v České republice z roku 1929 - Hamry zajímavosti ze Šumavy
po Praze bývala rozlohou druhá největší obec na území Čech - Stodůlky zajímavosti ze Šumavy
největší krytý hotelový bazén 25m dlouhý v Čechách - Srní zajímavosti ze Šumavy
pramení nejdelší řeka v České republice - Vltava zajímavosti ze Šumavy
jediná gotická katedrála v Bavorsku - Řezno zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sídlo v v České republice - Filipova Huť zajímavosti ze Šumavy
jediná česká tiskárna do roku 1533 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy

pomník A. Hartauera, Lenora

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: volarsko
GPS: 48°55'27.545"N, 13°47'48.938"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Na pomník nad Lenorou je nápis v němčině: „Dem Andenken des Glassmachers Andreas Hartauer der der Welt das Lied Tief drin im Bőhmerwald geschenkt hat“ a na samostatně stojícím kameni před pomníkem umístěna deska s českým nápisem: „Tento pomník byl postaven skláři Ondřejovi Hartauerovi, skladateli světoznámé Písně šumavské“. Pomník tu stojí na památku na památku skláře Andrease Hartauera, který daroval světu píseň Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Bőhmerwald) a jeho odhalení se konalo dne 25.července 1937. V předvečer slavnosti byla pražským rozhlasem vysílána hra Rudolfa Kubitscheka s názvem Tief drin im Bőhmerwald. Slavnostním řečníkem při odhalení byl Rudolf Kubitschek. Odhalení se zúčastnil velký počet lidí z okolí a došlo zde k setkání řady spolků a kapel z celé Šumavy. Po slavnostním odhalení a Kubitschekově projevu následoval zpěv písně Tief drim im Böhmerwald. Poděkování všem za pomoc při realizaci pomníku přednesl lenorský sklář pan Franz Urmann. Celá slavnost pak byla zakončena zasedáním v místní německé tělocvičně. Podle závěrečného vyúčtování slavnosti byl celkový příjem 23 526 korun. Z výdajů si největší částku vyžádala realizace pomníku 13850 korun, další výdaje pak 18 428 korun. Čistá částka, která tedy zůstala byla ve výši 5 100 korun. První kroky k vybudování tohoto pomníku byly podniknuty v roce 1936, kde se prof. Rudolf Kubitschek (tehdejší profesor plzeňské německé reálky), obrátil na majitele sklárny Wilhelma Kralika s písemnou žádostí o zajištění možnosti zřízení pomníku. Po jeho souhlase pak byl ustanoven přípravný výbor, jehož předsedou byl zvolen právě prof. Rudolf Kubitschek. Dne 4.června 1937 vydala Státní policejní expositura ve Vimperku písemné povolení ke stavbě památníku a to v katastrálním území Schattawa (Zátoň) na pozemku č. kat. 286/7. Toto místo se v lidové místní mluvě označovalo "Beim Kreuzwaidl" (U Křížového lesíka). Byla organizována velká dobrovolná sbírka na výstavbu pomníku, která se setkala s nevšedním zájmem nejenom v okolí Lenory, ale prakticky v celých Čechách. Významnou měrou přispěli rovněž bývalí krajané ze zámoří a mezi nimi především bývalí šumaváci z Brazílie. Návrh pomníku pocházel od Ernsta Blumentritta z Českých Budějovic a vlastní kamenické práce provedl kamenický mistr z Vimperka Kurt Leiprt.

pomník A. Hartauera, Lenora na mapě

pomník A. Hartauera, Lenora na fotografiích

místa v okolí

Hartauer Andreas

Hartauer Andreas

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: volarsko
GPS: 48°55'27.545"N, 13°47'48.938"E

zobrazit více
bunkr (řopík) 191/10/A-160

bunkr (řopík) 191/10/A-160

kategorie: vojenské / bunkry
lokalita: volarsko
GPS: 48°55'26.544"N, 13°47'46.23"E

zobrazit více

další místa v okolí