Šumavský rozcestník: Plav

Plav

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: budějovicko
GPS: 48°54'4.924"N, 14°29'19.092"E

popis

Plav (lidově a až do roku 1924 úředně Plavo) je obec ležící v okrese České Budějovice (kraj Jihočeský). Obec Plav se nachází 7 km jižně od metropole Českých Budějovic v nadmořské výšce 409 m nad mořem. Rozkládá se po obou březích řeky Malše na začátku budějovické kotliny. O starobylosti osídlení na katastru obce svědčí předhistorické mohylové pohřebiště v přilehlém lese, archeologicky prozkoumané roku 1866 Františkem Stulíkem (šlo o první archeologický průzkum v Jižních Čechách – prováděl František Stulík a Jan Karel Hraše). Nálezy obsahovaly keramiku, náramky, jehlice. Nálezy z Plavského naleziště byly po dobu 1 týdne vystaveny v říjnu 1866 v českobudějovické radnici. Zbytky nádob jsou dnes uloženy v Jihočeském muzeu a pouzdro s prstí z těchto mohyl bylo 16.5. 1868 uloženo v Národním divadle v Praze. První písemná zmínka o vsi (Plawe) pochází z roku 1259, dále z nejstarších dochovaných zpráv a z listin uložených v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě vyplývá, že ves Plavo byla původně v majetku Vítkovců. Dne 4.června 1262 ji v poslední vůli daroval Vok z Rožumberka zároveň s Novou Vsí, dále stříbrný postroj a svého náručního koně, klášteru ve Vyšším Brodě. Klášter ji spolu s vesnicemi Rožnov, Malče a Záboř směnil dne 25.ledna 1273 s králem Otakarem II. za statek Němčice, konfiskovaný odsouzenému rytíři Svatomíru z Němčic. Ale král Václav II. zase ves Plavo 3.června 1292 opět vrátil klášteru ve Vyšším Brodě, v němž pak zůstal po celá staletí až do výkupu poddanství. Z původních selských usedlostí se dochovaly hodnotné špýchárky, patrně pozdně renesanční. Od roku 1400 až do 16. století se v Plavě provozovalo vaření piva, což českobudějovičtí, pro něž byla ves na hranici jejich mílového práva, považovali za nevítanou konkurenci. Roku 1571 postihl Plav požár, při kterém vyjma tří stodol vyhořela celá ves i s mlýnem. Za napoleonských válek údajně v obci zemřeli a u kapličky před č. p. 15 jsou pochováni dva francouzští vojáci z oddílu zde ubytovaného. Roku 1894 byla dostavěna škola (fungovala do roku 1979), v letech 1912 až 1913 vybudován silniční most přes Malši. Od roku 1850 do roku 1976 byl Plav samostatnou obcí, v následujícím období počínaje 30. dubnem 1976 a konče 23. listopadem 1990 tvořil součást obce Doudleby. Od této doby má Plav znovu status obce. Velké škody ve vsi napáchala povodeň v srpnu 2002, kdy voda v domech dosahovala výšky až 1,8 m. Obec Plav je dlouhodobě vystavována významným povodňovým škodám při zvýšených vodních stavech. V současnosti vlivem snížení intenzity zemědělské výroby se na některých zemědělsky opuštěných pozemcích při toku rozmáhá nekvalitní náletový porost. Pro další snížení povodňové hladiny v obci je však zásadní snížit výchozí odtokovou hladinu pod profilem komunikačního násypu. Záměrem je zřízení přirozeného povodňového obtoku v prodloužení osy koryta mlýnského odpadu před jeho nevhodným odbočením zpět do řečiště. Terénní průleh je navrženo po okraji původní nivy a jeho smyslem je posílení povodňové průtočnosti koryto mlýnského odpadu pod mostem – tím dojde ke snížení odtokové hladiny pod mostem a dále i ke snížení povodňových hladin v intravilánu obce Plav. Území má zázemí pro vznik fauny a flory. Podmínkou je, že projde určitou úpravou. Zásadní úpravou je cílem zavodnění tohoto území s cílem oživit předmětné území přiblížením se původní trase toku. Postupný vznik většího biocentra především ptačí, obojživelné i rybí populace, které dnes v podstatě neexistuje. Pamětihodnosti: mohylové pohřebiště západně od obce, mostek přes náhon, renesanční špýchary u čp. 2 a čp. 3, kaplička, výklenková kaplička, Boží muka, socha sv. Jana Nepomuckého, pomník 30. výročí zrušení roboty. V obci je významná technická památka – rechle - v souvislosti s regulačními pracemi na řece Malši, byla v roce 1895-1896 postavena železná lávka na vysokých kamenných pilířích. K této lávce byla přidělána železná vrata tzv. rechle". Jsou to stavidla používaná k zachycení plaveného dříví při voroplavbě. Dřevo se plavilo z buqoyských lesů u Nových Hradů do Českých Budějovic. Tuto náročnou stavbu provedl hraběcí inženýr Augustin Procházka za 30000 zlatých. Rechle byla v roce 2007 prohlášena za kulturní památku a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR, jako jediná svého druhu v jižních Čechách. Německý název Plaben.