Šumavský rozcestník: kostel sv. Ducha, loretánská kaple, poutní areál, Římov

kostel sv. Ducha, loretánská kaple, poutní areál, Římov

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
církevní
kostel sv. Ducha, loretánská kaple, poutní areál, Římov

detailní info

kategorie: kultura a památky / církevní
lokalita: budějovicko
GPS: 48°51'22.222"N, 14°29'16.445"E

popis

Poutní komplex v Římově leží ve středu obce nad římovskou návsí ve stínu staletých lip obklopený bohatě zdobenými ambity, v jejichž rozích se nacházejí kaple. Centrem poutního místa je loretánská kaple vystavěné v letech 1648–1653, postavená na návrh českokrumlovského jezuitského lékárníka Jana Gurreho jako kopie slavného Loreta v Itálii, ukrývající barokní sošku P. Marie Římovské z roku 1679. Ve stejné době kdy bylo založeno poutní míst s loretánskou kaplí, byla zbudována i unikátní pašíjová křížová cesta s 25 zastaveními vedoucí kolem celé obce. Kolem kaple byly v letech 1652–1658 čtvercové ambity s otevřenými arkádami s klenbami plně pokrytými freskami z let 1686 - 1689 (opravované v 19. a 21. století). Malby představují náměty ze života Panny Marie a Krista, vyobrazení milostných obrazů a soch z různých poutních míst v Čechách i pohled na římovský komplex z doby před dostavbou. V ambitech jsou umístěny oltáře se sochami a obrazy ze 17. a 18. století, čtyři zpovědnice z doby kolem roku 1740 a také jsou zde výklenkové kaple s obrazy a sochami světců (některé jsou upraveny jako grotty). Součástí poutního areálu je i barokní kostel Sv. Ducha s původní kamennou křtitelnicí vystavěný 1672 - 1697 na centrálním kruhovém půdorysu. Nejdůležitější součásti jeho vybavení tvoří hlavní oltář z let 1878-1879, původní kamenná křtitelnice z roku 1672 a kazatelna z poloviny 18. století. Díky nadaci Jana Kryštofa Malovce z Malovic zde od roku 1694 trvale pobývali dva jezuitští misionáři, starající se o duchovní zaopatření poutníků. Roku 1891 byla k loretě přistavěna zvonice, na níž jsou dnes zavěšeny zvony z roku 1948. Průchod v jejím přízemí vede do čtverhranného nádvoří, které je ze všech stran obklopeno zmíněnými ambity s bohatou malovanou výzdobou - 34 obrazů zavěšených v klenebních výsečích zachycuje výjevy ze života Panny Marie, na protější straně (nad oblouky ústícími do nádvoří je na stěnách vymalováno 32 mariánských poutních míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V rozích ambitu se nachází čtyři oltáře, u nichž se v době poutí sloužily mše. Jedná se o oltář sv. Václava z počátku 18. století, sv. Linharta z roku 1657 a oltáře sv. Kříže a Panny Marie Bolestné z poloviny 18. století. Uprostřed nádvoří stojí zmíněná loretánská kaple s jednoduchým zařízením, věrně napodobujícím původní svatyni stojící v italském Loretu. Velkým lákadlem římovského poutního areálu je unikátní 6 km křížová cesta, vznikajících v krajině postupně od roku 1658 až do roku 1835, zdobených restaurovanými nástěnnými malbami. V dobách největší slávy v druhé polovině 17. století navštívilo Římov 40 – 80 tisíc poutníků ročně. Loreta, Svatá chýše, Santa Casa je označení pro údajný dům Panny Marie v Nazaretu v Palestině, který byl podle legendy na konci 13. století přenesen anděly z Nazaretu do Itálie, kde nyní stojí v bazilice v obci Loreto. Archeologické průzkumy potvrdily, že část zdiva je skutečně totožná s uvažovaným Mariiným domkem. Ten však nejspíš nechal ve 13. stol. převézt do Itálie papež. Svatá chýše se brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií; byla však hodně poničena po vpádu Saracénů do Palestiny. Od 16. do 18. stol. se budování napodobenin Svaté chýše, označovaných jako lorety, šířilo v katolických zemích Evropy. V pobělohorské době souviselo zakládání kaplí také se snahou o posílení mariánského kultu. Většina loret na českém území vychází ze vzoru úpravy Svaté chýše v Loretu italského architekta Donata Bramanteho - v čelní stěně je malé okno, v podélných stěnách vedle sebe jsou dva vchody a vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s výjevy z loretánské legendy. Mnoho loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě. Některé kaple mají uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena.