celosvětově unikátní akt nespravedlnosti - Lex Schwarzenberg zajímavosti ze Šumavy
misionář z klatovska šířící křesťanství mezi indiány Boryně František – Malonice zajímavosti ze Šumavy
ochranářský koutek Hamižná hora zapsán 16.6.1985 na seznam IUCN - první v ČSSR zajímavosti ze Šumavy
první film natočený v České republice - Hořice na Šumavě zajímavosti ze Šumavy
nejvyšší kopec na území bývalého protektorátu Böhmen und Mähren - Javorník 1089 m zajímavosti ze Šumavy
Guinnessova kniha rekordů: v duté lípě bylo 51 osob - lípa Jana Gurreho, Římov zajímavosti ze Šumavy
první elektrifikovaná trať v ČR od roku 1903 - Tábor zajímavosti ze Šumavy

kostel sv. Ducha, loretánská kaple, poutní areál, Římov

detailní info

kategorie: kultura a památky / církevní
lokalita: budějovicko
GPS: 48°51'22.222"N, 14°29'16.445"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Poutní komplex v Římově leží ve středu obce nad římovskou návsí ve stínu staletých lip obklopený bohatě zdobenými ambity, v jejichž rozích se nacházejí kaple. Centrem poutního místa je loretánská kaple vystavěné v letech 1648–1653, postavená na návrh českokrumlovského jezuitského lékárníka Jana Gurreho jako kopie slavného  Loreta v Itálii, ukrývající barokní sošku P. Marie Římovské z roku 1679. Ve stejné době kdy bylo založeno poutní míst s loretánskou kaplí, byla zbudována i unikátní pašíjová křížová cesta s 25 zastaveními vedoucí kolem celé obce. Kolem kaple byly v letech 1652–1658 čtvercové ambity s otevřenými arkádami s klenbami plně pokrytými freskami z let 1686 - 1689 (opravované v 19. a 21. století). Malby představují náměty ze života Panny Marie a Krista, vyobrazení milostných obrazů a soch z různých poutních míst v Čechách i pohled na římovský komplex z doby před dostavbou. V ambitech jsou umístěny oltáře se sochami a obrazy ze 17. a 18. století, čtyři zpovědnice z doby kolem roku 1740 a také jsou zde výklenkové kaple s obrazy a sochami světců (některé jsou upraveny jako grotty). Součástí poutního areálu je i barokní kostel Sv. Ducha s původní kamennou křtitelnicí vystavěný 1672 - 1697 na centrálním kruhovém půdorysu. Nejdůležitější součásti jeho vybavení tvoří hlavní oltář z let 1878-1879, původní kamenná křtitelnice z roku 1672 a kazatelna z poloviny 18. století. Díky nadaci Jana Kryštofa Malovce z Malovic zde od roku 1694 trvale pobývali dva jezuitští misionáři, starající se o duchovní zaopatření poutníků. Roku 1891 byla k loretě přistavěna zvonice, na níž jsou dnes zavěšeny zvony z roku 1948. Průchod v jejím přízemí vede do čtverhranného nádvoří, které je ze všech stran obklopeno zmíněnými ambity s bohatou malovanou výzdobou - 34 obrazů zavěšených v klenebních výsečích zachycuje výjevy ze života Panny Marie, na protější straně (nad oblouky ústícími do nádvoří je na stěnách vymalováno 32 mariánských poutních míst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V rozích ambitu se nachází čtyři oltáře, u nichž se v době poutí sloužily mše. Jedná se o oltář sv. Václava z počátku 18. století, sv. Linharta z roku 1657 a oltáře sv. Kříže a Panny Marie Bolestné z poloviny 18. století. Uprostřed nádvoří stojí zmíněná loretánská kaple s jednoduchým zařízením, věrně napodobujícím původní svatyni stojící v italském Loretu. Velkým lákadlem římovského poutního areálu je unikátní 6 km křížová cesta, vznikajících v krajině postupně od roku 1658 až do roku 1835, zdobených restaurovanými nástěnnými malbami. V dobách největší slávy v druhé polovině 17. století navštívilo Římov 40 – 80 tisíc poutníků ročně. Loreta, Svatá chýše, Santa Casa je označení pro údajný dům Panny Marie v Nazaretu v Palestině, který byl podle legendy na konci 13. století přenesen anděly z Nazaretu do Itálie, kde nyní stojí v bazilice v obci Loreto. Archeologické průzkumy potvrdily, že část zdiva je skutečně totožná s uvažovaným Mariiným domkem. Ten však nejspíš nechal ve 13. stol. převézt do Itálie papež. Svatá chýše se brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií; byla však hodně poničena po vpádu Saracénů do Palestiny. Od 16. do 18. stol. se budování napodobenin Svaté chýše, označovaných jako lorety, šířilo v katolických zemích Evropy. V pobělohorské době souviselo zakládání kaplí také se snahou o posílení mariánského kultu. Většina loret na českém území vychází ze vzoru úpravy Svaté chýše v Loretu italského architekta Donata Bramanteho - v čelní stěně je malé okno, v podélných stěnách vedle sebe jsou dva vchody a vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s výjevy z loretánské legendy. Mnoho loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě. Některé kaple mají uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena. 

kostel sv. Ducha, loretánská kaple, poutní areál, Římov na mapě

kostel sv. Ducha, loretánská kaple, poutní areál, Římov na fotografiích

místa v okolí

lípa Jana Gurreho, Římov

lípa Jana Gurreho, Římov

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: budějovicko
GPS: 48°51'23.240"N, 14°29'16.223"E

zobrazit více
Paměť stromů - 12. díl - Římov

Paměť stromů - 12. díl - Římov

kategorie: kultura a památky / publicistické pořady
lokalita: budějovicko
GPS: 48°51'23.240"N, 14°29'16.223"E

zobrazit více

další místa v okolí