Šumavský rozcestník: Komařice

Komařice

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: budějovicko
GPS: 48°52'41.148"N, 14°32'44.379"E

popis

První zmínka o Komařicích je již z roku 1278, kdy ves a okolí plenili lidé Záviše z Falkštejna a rok na to vojska Hroznaty z Hůžic a Vítkovci. Spolehlivé písemné zprávy o Komařicích začínají pak rokem 1346. Ve 14. století zde sídlil rod, který měl ve znaku střelu. Patřil k němu také Beneš z Komařic a později jeho synové Vernéř a Beneš, který byl nazýván Stradovcem z Komařic, protože mu patřil i Stradov. Roku 1415 připojil svou pečeť k známému protestnímu listu české šlechty do Kostnice Beneš z Komařic jenž užíval erbu s orlicí. Do přelomu 15. a 16. století se na statku vystřídalo více majitelů s týmž znakem. Na počátku 16. století byly Komařice v držení Lipolta z Hřebene. Další majitel Volf ml. Krajíř z Krajku prodal před rokem 1541 celé zboží Ctiborovi Dráchovskému z Dráchova. Za Ctibora k panství patřily také vsi Sedlo, Pašinovice, Stropnice, Rankov, Jedovary a poddanské dvory v Petrovicích, později i Hůrka, Todeň, Něchov, Malce, Kosov, Strážkovice, Čeřejov a poddanské dvory v Doudlebech. Na místě dnešního zámku stávala původně tvrz. V letech 1565 - 1566 přestavěli manželé Kristýna z Dráchova a Jiří Kořenský z Terešova dosavadní tvrz na tří poschodový renesanční zámek, po požárech později snížený na dvoupatrový. Zámek je mezi srovnatelnými venkovskými sídly jedinečnou památkou renesančního stavitelství. V přední části stojí za povšimnutí zejména portál klenuté brány s vytesanými jmény a erby majitelů. Architektonicky významná je však především vnitřní strana objektu s později zazděnými renesančními arkádami (po zaslepení arkád byly na novou zeď umístěny sluneční hodiny s frézkou s mariánským motivem) a renesančním ostěním vchodových dveří v přízemí. Ve věži zámku je kaple sv. Bernarda s oltářem z roku 1653. Roku 1623 byly Ctiborem Kořenským Komařice se zámkem prodány cisterciáckému opatství ve Vyšším Brodě za 45 tisíc kop mís. Do majetku vyšebrodského kláštera přešel i zdejší dvůr, pivovar s krčmou, Petrovice s dvěma krčmami a mlýn Hanzlovský s krčmou. Cisterciáci ke Komařicím přikoupili později ještě Sedlo, Stradov, Habří a Čakovec. Komařice velmi zpustly za třicetileté války a zlepšení nastalo až po novém osidlování ve druhé polovině 17. století. U komařického zámku a velkostatku dobře prosperovaly mlýny, hamr, pivovar (zanikl roku 1904), rozsáhlý chov ovcí a zelinářské zahrady, kde se pěstoval jako první v kraji hlávkový salát. Pod zámkem se pěstoval také chmel pro místní pivovar. V letech 1689 až 1697 zde byla postavena sedmipodlažní kontribuční sýpka. V Komařicích byl archiv a poději i sídlo cechů. Zámek byl v restituci vrácen soukromým majitelům, jejichž předkové jej zakoupili v roce 1926 jako tzv. zbytkový statek. Do blízkého údolí Želno chodilo ke studánce sv. Barbory za léčivou vodou, s údajně blahodárnými účinky na zrak, mnoho poutníků. Roku 1677 tam byl z tohoto důvodu postaven kostel sv. Bartoloměje, zrušený v roce 1786. Na jeho místě je jen kaplička zřízená v roce 1900 a také studánka se zachovala dodnes.