Šumavský rozcestník: Vrcov

Vrcov

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: budějovicko
GPS: 48°55'0.075"N, 14°39'48.544"E

popis

Vrcov je jednou ze šesti osad města Borovany v Jihočeském kraji. Leží na silnici z Borovan do Třeboně, na křižovatce se silničkou z Ledenic přes Růžov do Hluboké u Borovan. Vesnicí protéká Vrcovský potok. Vesnice Vrcov, která se v písemných pramenech poprvé objevuje k roku 1396, bývala rozdělena mezi několik majitelů. V držení jednotlivých částí se vystřídali vladykové ze sousedních Petrovic, krumlovská prelatura, borovanský klášter, obec Trhové Sviny a další. Největší díl patřil původně místnímu rodu, od roku 1519 Rožmberkům a v roce 1586 se darem od Viléma z Rožmberka dostal do majetku česko- krumlovské jezuitské koleje. Po zrušení jezuitského řádu připadl náboženskému fondu, od nějž koupil tuto část Vrcova kníže Josef ze Schwarzenbergu (1802) a následovali zámožní budějovičtí měšťané, mezi nimi loďmistr Vojtěch Lanna. V polovině 19. století, kdy tu stálo celkem 48 domů, se Vrcov stal po zániku vrchnostenské správy osadou obce Hluboké a teprve roku 1908 došlo k jeho osamostatnění (pod Borovany spadá administrativně od roku 1963). Začátkem 20. století bylo ve Vrcově napočteno již 58 popisných čísel s 314 obyvateli, působily zde dva hostince, trafika, kovář, obchodník ovocem a v okolí se těžila železná ruda. Roku 1929 byla obec elektrifikována a o osm let později došlo k odhalení pomníku padlým z první světové války, jenž stojí uprostřed vrcovské návsi dodnes. Zdejší nejvýznamnější památkou je ovšem kaple sv. Anny stojící u křižovatky silnic a datovaná rokem 1807, jejíž interiér původně zdobila barokní socha sv. Anny Samo- třetí. Na samém okraji vsi, po levé straně silnice k Borovanům,stojí pozoruhodná technická památka - kamenný rozcestník s nápisy "DO HLUBOKÉ" a "DO BOROVAN". Pochází patrně z 19. století a je vlastně jakýmsi předchůdcem dnešních dopravních značek. Podobný rozcestník najdeme také v osadě Chrastí, což je skupina domů roztroušených podél cesty u Cikánovského lesa. Nad vsí Vrcovem se rozkládá osada Cikánov, kde stával v 15. a 16. století svobodnický dvůr nazvaný podle svých držitelů. Roku 1579 ovšem císař Rudolf II. daroval zdejšího svobodníka Martina Cikána dědičně Rožmberkům a ti jej vzápětí věnovali jezuitskému semináři v Českém Krumlově. Po zrušení jezuitského řádu (1773) převzal správu dvora Cikánova náboženský fond a o čtyři roky později došlo v rámci tzv. raabizace k jeho rozdělení mezi drobné vlastníky.