Šumavský rozcestník: kamenný most Lužnice, Stará Hlína

kamenný most Lužnice, Stará Hlína

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
technické
kamenný most Lužnice, Stará Hlína

detailní info

kategorie: kultura a památky / technické
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°2'13.248"N, 14°48'53.945"E

popis

U Staré Hlíny stojí přes řeku Lužnici 12ti obloukový a 119 m dlouhý kamenný inundační most. Pochází z roku 1799 a je dílem stavitele Josefa Rosenauera, projektanta známého Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě. Až do roku 1988 sloužil k běžné silniční dopravě, dnes je technická památka. Stojí nedaleko „pohádkového mostu“ přes rybník Vítek, mezi obcemi Nová a Stará Hlína nedaleko Třeboně. Ten dal také v roce 1781 postavit kníže Jan Schwarzenberg. Nejstarší zmínka o vsi Hlína (Stará Hlína a Nová Hlína) pochází z roku 1331 a pak z roku 1366. Tehdy ves získali Rožmberkové, kteří ji přiřkli augustiniánskému klášteru v Třeboni. V roce 1537 ves získalo město Třeboň. Velké změny nastaly při stavbě rybníka Rožmberk v letech 1584-1590. Vody tehdy zaplavily velkou část pozemků, bývalou tvrz (její základy jsou nyní zčásti ukryty pod hladinou rybníku Vítek, který vznikl v 80. letech 19. století oddělením od rybníka Rožmberk) i trasu tzv. Moravské cesty z Třeboně do Jindřichova Hradce a dál na Moravu. Zatopení obchodní cesty donutilo formanské vozy zatopenou oblast objíždět širokým obloukem až kolem Lomnice nad Lužnicí. Proto již Jakub Krčín z Jelčan přikročil k nápravě a v roce 1594 dal postavit dřevěný most, dlouhý 902 metrů. Další dřevěný most nedaleko byl postaven v roce 1604. Oby mosty bývaly často ničeny povodněmi a znovu obnovovány. V roce 1741, kdy byla Třeboň v souvislosti s válkami o rakouské dědictví obsazena Francouzi, nechal velitel francouzské posádky mosty zničit, aby zkomplikoval přístup habsburské armádě. Neustálým obnovám dřevěných mostů udělalo přítrž až postavení mostů zděných, jeden z kamenných kvádrů, druhý z lomového kamene. Zasloužili se o to Schwarzenberkové, kterým Stará Hlína již od roku 1660 patřila. V roce 1781 dali postavit pětiobloukový most přes řes záplavové území ramena rybníku Rožmberk (nynější rybník Vítek) a v roce 1799 čtrnáctiobloukový (118 metrů dlouhý) přes Lužnici (Starou řeku). Jeho stavitelem byl inženýr Josef Rosenauer, projektant známého Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě. Most je zapsán v Seznamu historických mostů. Jedná se o kamenný historický most o pěti klenbách. Dříve byl součástí silnice I/34, která je cca od roku 1988 vedena po souběžné přeložce. Dnes slouží pro pěší a cyklisty. Při povodni v létě 2002 byl podemlet pilíř mezi třetí a čtvrtou klenbou, obě klenby se prolomily a zřítily do vody. Projekt na rekonstrukci musel být vytvořen s přihlédnutím ke stáří mostu. Pro rekonstrukci musel být použit původní materiál a vzhled se musel maximálně přiblížit vzhledu původnímu. Rozvalený pilíř byl znovu vystavěn a to na novém základu. Stejně tak byly nově vybudovány obě sousední klenby včetně parapetních zídek. Zbývající části byly lokálně dozděny. Dále byl proveden zásyp a dlážděná vozovka na nově zhotovovaném úseku. Živičné vrstvy na zbývající části byly odstraněny. Všechny pilíře byly zpevněny mikropilotami a injektáží. Povrch nové časti byl omítnut, stávající očištěn a lokálně vyspraven. V současnosti je chráněn jako technická památka. Kamenný most si oblíbili filmaři – právě z něho byla do vody vysypána sůl z celého království v pohádce Byl jednou jeden král nebo shozen král s princeznou v pohádce Z pekla Štěstí.