Šumavský rozcestník: Schwarzenberský seník, Třeboň

Schwarzenberský seník, Třeboň

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
architektura
Schwarzenberský seník, Třeboň

detailní info

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: třeboňsko
GPS: 48°59'57.705"N, 14°46'33.949"E

popis

Schwarzenberský seník, jehož začátky spadají do přelomu let 1900 a 1901, se nachází v jižní části Třeboně, u cesty na Hrádeček, mezi Mokrými lukami a Zlatou stokou. Schwarzenberský seník je přístupný od Hradecké brány pěšinou podél Zlaté stoky, nebo kolmou uličkou z Novohradské ulice podél objektů Lesostaveb a po mostku přes Zlatou stoku, který je v bezprostřední blízkosti seníku. Schwarzenberský seník není národní kulturní památkou, nachází se ale v rozsáhlém chráněném území a v památkově chráněném území. V roce 2008 zakoupila objekt bývalého Schwarzenberského seníku v Třeboni cestovní agentura DDS TOUR s.r.o., se záměrem jeho přestavby na ubytovací zařízení. Mezi historickým centrem města Třeboň a částí Na Kopečku se rozkládají Mokrá luka. Na nich a na sousedních lukách se bylo postaveno množství roubených seníků s šindelovou střechou. Tyto stavby Třeboně jsou posledními doklady roubených staveb v této oblasti, jaké jsou jinak obvyklé spíše v horských oblastech. Některé z těchto seníků jsou zachovány dodnes. Seníky byly vystavěny zejména kvůli tomu, že nebylo možné odvážet seno hned po dosušení. Jednak statkáři na třeboňském předměstí neměli dostatek místa na uložený potřebného množství sena na celou zimu a druhým důvodem je rašelinové podloží Mokrých luk, kde by se plně naložený vůz zabořil a bylo tedy nutno počkat na zimu, až půda zamrzne. V 50. letech během kolektivizace zemědělství přestaly seníky plnit svou funkci a nebyly nikým udržovány. Během této doby byly některé seníky záměrně demolovány, některé vyhořely. Obrat nastal až na počátku 70. let, kdy bylo zinventarizováno 54 seníků ve špatném či ještě horším stavu a z nich bylo vybráno 25, které bylo možno ještě zachovat. Seníky se začaly opravovat, avšak bez přizvání odborníků zajišťujících rekonstrukci podle starých stavebních praktik, a proto výsledkem mnohdy bylo více škody než užitku. Začátkem 21. století bylo v blízkosti Třeboně už jen třicet čtyři seníků nebo jejich základů a torza. Do oprav se pustila třeboňská radnice, která pro tento účel několik seníků získala od původních majitelů bezplatným převodem. Město za pomocí dotací zatím opravilo deset seníků a v činnosti pokračuje. Dochází tak postupně k obnovování krajinného rázu Mokrých luk Třeboňska. Soubor třeboňských seníků je chráněn jakožto nemovitá kulturní památka. Dnes jsou stále některé seníky rekonstruovány. Seníky, krajinotvorný prvek třeboňské krajiny jsou zachované v mnoha dílech malířů, spisovatelů i skladatelů lidových písní. Třeboňské seníky posloužily jako exteriéry v několika filmech, např. Pyšná princezna. Kromě seníků na mokrých lukách stály v bezprostřední blízkosti města Třeboně ještě dva seníky větší. Jeden zanikl vyhořením (v lokalitě "Hrádeček" z něj zbyly pouze kamenné základy mezi cestou do Prátru a Obory a rybníčkem u silničky k penzionům "U Voka" a "Na Hrádečku") a druhý tzv. Schwarzenberský seník stojí dodnes přímo u Zlaté stoky. Tento seník je zcela výjimečný, neboť je historicky doložen ve Státním oblastním archivu v Třeboni, kde jsou uloženy původní listiny o povolení stavby včetně stavební dokumentace z roku 1900. Tento seník byl v letech 2010 - 12 zrekonstruován na penzion a přestože tím bylo původní využití zcela nahrazeno současnou potřebou, za vybudování architektonicky zdařilé vnější repliky původního objektu, obdržela stavba v roce 2013 ocenění PRESTA – Prestižní stavba jižních Čech v kategorii I.N – Občanské a průmyslové stavby – Novostavby.