Šumava.cz

Třeboň  je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 22 km východně od Českých Budějovic, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. Třeboň je lázeňským a rekreačním městem, městskou památkovou rezervací a střediskem CHKO Třeboňsko. Počátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek procházejících širokým pohraničním hvozdem vznikla malá osada či snad jen dvorec. Celé rozsáhlé území dostal od krále výsluhou první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců, podnikavý Vítek z Prčic. V polovině 13. století koupili toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců. Kolem roku 1300 lze již v Třeboni předpokládat městské opevnění, zesílené zvenčí vodním příkopem. Třeboň se stala střediskem rozšiřujícího se panství. K roku 1341 se označuje jako město a do roku 1366 se objevuje i její český název vedle dosud užívaného Witigenowe a Wittingau. V roce 1366 se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali bratři z Rožmberka, za nichž město nabylo na významu a bohatství. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Třeboni klášter , roku 1376 udělili městu tzv. právo měst královských a roku 1378 mu od krále Karla IV. vymohli výsadu na dovoz soli. Koncem 14. století se už město opevňovalo zděnými hradbami a příkopem. Toto opevnění spolu se zesíleným hrádkem a s okolním bažinatým terénem vytvářelo z Třeboně téměř nedobytnou pevnost. Tak tomu bylo i v husitských válkách, kdy město odolalo několikerým útokům. Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století , zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Nová éra budování a rozkvětu nastala postavením Jakuba Krčína z Jelčan do čela všeho rožmberského podnikání. Krčínovy hospodářské reformy zasáhly i město Třeboň a jeho nejbližší okolí. Toto šťastné období Třeboně skončilo vpády pasovských vojsk, vymřením Rožmberků a několika zhoubnými požáry. Další nesmírné utrpení přenesla Třeboni a jejímu okolí třicetiletá válka. Roku 1660 se stali novými vlastníky třeboňského panství Schwarzenbergové, v jejichž držení pak zůstalo až do dvacátého století. Třeboň se jen pomalu zotavovala z válečných ran a zaostávala i hospodářsky. K oživení jinak poklidného života města došlo v polovině 19. století, kdy se Třeboň stala okresním městem. Významné změny v životě města nastaly po první světové válce, kdy byl v rámci první pozemkové reformy všechen schwarzenberský hospodářský majetek převeden na stát. Druhá světová válka si i v Třeboni vyžádala své oběti. Po válce proniká do města první větší průmysl (oděvní závod a zemědělská velkovýroba). Roku 1960 byl zrušen třeboňský politický okres a město obdrželo lázeňský statut. Město je významnou památkovou a přírodní rezervací. Proto je hojně navštěvováno turisty a lázeňskými hosty. Ve městě jsou dvojí lázně: Bertiny lázně a Lázně Aurora. Sídlí zde podnik Rybářství Třeboň, největší rybářství v Evropě, a pivovar Regent (který se rokem založení 1379 řadí mezi nejstarší pivovary na světě). Státní zámek je pravděpodobně pátým největším areálem tohoto typu v České republice (po Pražském hradu, zámcích v Českém Krumlově a v Jaroměřicích nad Rokytnou, a po Lednicko-Valtickém areálu). V Třeboni na zámku sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj. Širší centrum města, zahrnující historickou část místní části Třeboň I, ale i část území pod Světskou hrází, patřící do městské části Třeboň II, je městskou památkovou rezervací. Krajina je chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko a Biosférickou rezervací Unesco,o kterou pečuje Ústav krajinné ekologie Akademie věd České republiky. Město Třeboň a jeho okolí je v letním období vhodné jak pro pěší turistiku, tak pro relaxační cykloturistiku a projížďky na koni. Třeboň má osm místních částí, z nichž šest (Branná, Břilice, Holičky, Nová Hlína, Přeseka, Stará Hlína) jsou vesnice přičleněné k městu Třeboň. Samotná Třeboň je rozdělená na Třeboň I a Třeboň II. Pamětihodnosti: augustiniánský klášter, národní kulturní památka | balvan inženýra Pavla Pavla na dřevěných saních vedle parkoviště na trávníku před vyhlídkovou restaurací \"U Světa\" na Hliníku | barokní kaple Nejsvětější Trojice při Pražské silnici | barokní Schwarzenbergský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (Sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u Tyršova stadionu a autobusovým nádražím Třeboň | barokní sousoší ve městě a u kostela (Sv. Václav, dvakrát Sv. Jan Nepomucký, Sv. Jiljí, Sv. Augustin, Ježíš Kristus a další)  | Beseda na Masarykově náměstí | boží muka datovaná 1649, proti kiosku u Schwarzenberské hrobky, s obrazem sv. Vojtěcha | bývalá synagoga v Třeboni v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50)  |  čtyři velké městské brány (Budějovická, Hradecká, Novohradská a renesanční Svinenská brána s polychromovanou soškou Sv. Floriána, obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobu)  | děkanský kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny, a třeboňskou Madonou a původně také s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře, dnes vystavenými v Národní galerii v Praze | domečková Boží muka datovaná A.d.:1810 za hřbitovem Sv. Alžběty v ulici Boženy Němcové | domečková sloupková Boží muka, zabudovaná do secesního domu (č. p. 175, Třeboň II) poblíž ústí Havlíčkovy ulice do Palackého náměstí | domek Josefa Kajetána Tyla u Zlaté stoky | lázeňská kolonáda, sousoší Sv. Jana Nepomuckého | dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století | dva železné kříže s Ukřižovaným z 18. století na křižovatce silnic na Nové Hrady u budovy bývalého finančního úřadu | historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří | historická obchodní Březanova ulice s podloubími od Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jiljí a Panny Marie Královny | brána do kláštera - bývalý Augustiniánský klášter s gotickými kaplemi, rajským dvorem, křížovou chodbou a klášterním nádvořím, barokní kašna na nádvoří, Dlouhá chodba, krytý obloukový most s pamětní deskou Třeboňského augustiniánského opata \"písmáka\" Kříže z Telče | historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi | historický renesančně barokní Schwarzenbergský statek Dvory (Dvorce, dnes též se stylovou restaurací) s centrální věžičkou (zdaleka viditelnou při cestě od rybníka Svět) a hodinami | hotel Bílý koníček, renesanční dům na náměstí | hotel Zlatá hvězda, renesanční dům na náměstí | hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně | Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník | CHKO Třeboňsko | kaple sv. Barbory a sv. Kateřiny datovaná 1747 | knížecí pivovar Regent (1379), stylová restaurace | konstruktivistická budova Spořitelny na Masarykové náměstí | kostel sv. Alžběty se hřbitovem, na Budějovickém předměstí | Kotěrova vodárna Na Kopečku z roku 1901 | barokní kaple Sv. Jana Nepomuckého a Sv.Petra a Pavla | Masarykovo náměstí se starou radnicí, podloubími, Mariánským sloupem a kamennou kašnou | Nová řeka | Opatovický rybník a mlýn, obora, hřebčín a kaple | pomník obětem první a druhé světové války, se sousoším od Gabriela K. a se dvěma pamětními deskami se jmény padlých z let 1914-1918 a 1939-1945, obnovený roku 1907 | renesanční budova radnice s věží, kde dnes sídlí Tylovo divadlo, Městské muzeum a Základní umělecká škola | Rožmberk (největší rybník ČR)  | Rybářská bašta (restaurace) na Hliníku za hotelem Bohemia | rybí sádky a původní rybářské bašty pod rybníkem Svět | Rybník Svět (Nevděk), Krčínův a Šustův pomník | secesní budova finančního úřadu | Schwarzenberská hrobka v obci Domaníně, Národní kulturní památka | Třeboňské lázeňství | Třeboňské městské opevnění | Třeboňské roubené seníky na Mokrých lukách | Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází | Třeboňský menhir u Zlaté stoky | velké Schwarzenbergské seníky | Vratislavský dům | zámek Třeboň s barokní kašnou a zámeckým parkem, Národní kulturní památka | Zlatá stoka. Německý název Wittingau, tj. „Vítkův Luh“, latinsky Trebonis.