rozlohou 648 ha největší rybník na světě - rybník Rožmberk zajímavosti ze Šumavy
první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy
poslední zachovaná rybářská dřevěná káď v Česku - Olšina zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
největší jednoobloukový most bez táhla na světě - Žďákovský most zajímavosti ze Šumavy
první protikomunistická demonstrace v Evropě (1. června 1953) - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená románská památka v Čechách - kostel sv. Martina, Nicov zajímavosti ze Šumavy

Čáp František

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: písecko
GPS: 49°18'38.493"N, 14°8'5.684"E Zobrazit na mapy.cz

popis

František Čáp (7.prosince 1913, Čachovice - 13.ledna 1972, Ankaran, Jugoslávie) byl český filmový režisér a scenárista. František Čáp se narodil 7. prosince 1913 v Čachovicích, ale vyrůstal však na venkově a v jižních Čechách. Studentská léta prožil v Táboře na střední škole a v Písku na Vyšší lesnické škole. Jenže zatoužil být filmařem a hned po škole (v devatenácti letech) odešel do Prahy a nastoupil do Lucernafilmu. Zkusil u filmu i herectví v dramatu Před maturitou (1932), kde si zahrál s dalšími budoucími kolegy (Vladimír Čech, Jiří Vondrovič, Bohumil Šmída, Elmar Klos, František Sádek, Vladimír Novotný či František Filipovský) gymnaziálního studenta. Ve druhé polovině 30. let spolupracoval mj. jako scenárista s předními režiséry – s Hugo Haasem na komedii Kvočna, s Otakarem Vávrou na adaptaci románu Marie Majerové Panenství a s Miroslavem Cikánem na komedii Svět kde se žebrá. Stal se tak spoluscénáristou významných (Kvočna, Panenství, Krok do tmy) i průměrných (Svět, kde se nežebrá, Jarka a Věrka) českých filmů. Později si psal scénáře výhradně ke svým snímkům (Noční motýl, Jan Cimbura, Tanečnice, Bílá tma). Režijní prvotinu zkusil společně s přítelem Václavem Krškou u snímku Ohnivé léto (1939), jenž byl natočen podle Krškova románu „Odcházeti s podzimem“. Na rozdíl od Václava Kršky, který se k soustavnější režisérské práci dostal až na konci protektorátu, začal František Čáp pravidelně natáčet hned následující rok. Ve svých režiích se vždy snažil vytvořit skutečné umělecky hodnotné dílo (v této souvislosti býval často srovnáván s režisérem Otakarem Vávrou). Následovala komedie Panna (1940) a pro okupací okleštěné národní cítění velmi důležité zfilmování slavného románu Boženy Němcové Babička s Terezií Brzkovou v titulní úloze. Po tomto nevídaném úspěchu se Čáp ihned pustil do dalších filmových projektů: melodrama Noční motýl (1941), kde úplného vrcholu svých tvůrčích a hereckých sil dosáhly herečky Hana Vítová a rovněž Adina Mandlová, s titulním Gustavem Nezvalem venkovské drama Jan Cimbura (1941) a podle námětu Josefa Rovenského psychologické drama Preludium (1941). V roce 1943 představil melodrama o české tanečnici Clo (Marie Glázrová) Tanečnice a další vesnické drama podle stejnojmenného románu Karla Klostermanna Mlhy na Blatech. Posledním dokončeným filmem z protektorátu režiséra Čápa se stalo venkovské drama Děvčica z Beskyd (1944). Na jaře 1945 vzniká pokus natočit drama Z růže kvítek, ale kvůli konci války nebyl nikdy dokončen. I když ještě v roce 1946 Čáp uvažoval o dokončení tohoto snímku. Po osvobození je Čáp vyšetřován za antisemitickou scénu ve filmu Jan Cimbura (1941), ale byl osvobozen a připuštěn k další režisérské práci. Mohl tak natočit okupační drama z ruzyňského letiště Muži bez křídel (1946), Znamení kotvy (1947) a drama se sociálním nádechem Muzikant (1947). V roce 1947 roztočil František Čáp drama Křižovatka a válečný film Bílá tma, která dostala při dokončovacích pracích přednost a byla uvedena do kin. Ale po nešťastné potyčce s dělnickou komisí byl Čáp zbaven možnosti režírování a funkce uměleckého šéfa. Roku 1948 emigroval na západ. V cizině pak natáčel průměrné snímky v Západním Německu (Das Ewige Spiel či Die Geierwally), v Jugoslávii (Vesna, Trenutki odlocitve, Nas avto, Piran aj.) a pro televizi (La Kermesse des brigant, Das Kamel geht durch das Nadelöhr). Mimo státních a festivalových (Benátky, Cannes, Pule) ocenění získal za snímky Noční motýl, Muži bez křídel a Bílá tma Národní cenu (1941, 1948) a Cenu země České (1946). Natrvalo se usadil ve Slovinsku, zemřel 13. ledna 1972 v Piraně-Portoroži. Ve své době jeden z nejmladších českých režisérů František Čáp zemřel 13. ledna 1972 v jugoslávské Pirani ve věku padesáti osmi let.

Čáp František na mapě

místa v okolí

vlaková zastávka Písek

vlaková zastávka Písek

kategorie: doprava / nádraží
lokalita: písecko
GPS: 49°18'46.017"N, 14°8'8.888"E

zobrazit více
tango Mercedes, Jaroslav Ježek

tango Mercedes, Jaroslav Ježek

kategorie: kultura a památky / hudba
lokalita: písecko
GPS: 49°18'46.046"N, 14°8'9.970"E

zobrazit více

další místa v okolí