Šumavský rozcestník: Drhovle Zámek

Drhovle Zámek

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: písecko
GPS: 49°20'14.803"N, 14°2'57.554"E

popis

Drhovle Zámek je malá vesnice, část obce Drhovle v okrese Písek. Dnešní Drhovli tvořily původně dvě vesnice (Velká a Malá Drhovle, nazývané v 17. století Hořejší a Dolejší Drhovle), které příslušely k hradu Zvíkovu. Roku 1323 je daroval král Jan Lucemburský Petru z Rožmberka. V 16. století patřily nejprve k mladějovskému statku Vrabských z Vrabí, potom k Řepici Hodějovských. Po smrti Bernarda Hodějovského (za stavovského povstání) byl jeho majetek po Bílé hoře zkonfiskován a ves Drhovle byla připojena ke Kestřanům, které měl Jan Vilém ze Švamberka. Tehdy již na místě zaniklé Hořejší Drhovle stál dvůr a při něm tvrz, vystavěná na počátku 17. století. V roce 1630 koupil statek Drhovli Mikuláš Deym ze Stříteže od své matky Kateřiny z Kalenic. Roku 1685 jeho syn Vilém Jan odkázal Drhovli svému synu Přibíkovi, který při dvoru vystavěl pivovar. V roce 1696 pak prodal statek hraběti Františku Mikuláši Morzinovi. Ten přestavěl kolem roku 1700 tvrz na větší barokní zámek. Od jeho dědice, zadluženého hraběte Karla Josefa Černínová z Chudenic drhovelský statek pro svého syna Františka Antonína Černína. Později byly přikoupeny ještě statky Čížová (1715) a Sedlice (1753), jež spolu s Drhovlí sňatkem s Černínovou dcerou Marií Lidmilou vyženil kníže August Antonín z Lobkovic. Jeho potomci vlastnili Drhovli až do roku 1924. Barokní zámek Drhovle stojí na rovině. Od jihu k němu vede stará lipová alej, zatímco současný příjezd vede z hlavní silnice od severu. Průjezd tímto křídlem má podobu dvoupatrové věže s hodinami. Východní křídlo se do nádvoří otevírá arkádami, zatímco křídlo protější hospodářské budovy má arkády zazděné. Zámecká kaple sv. Anny pochází z roku 1851. Fasády zámku jsou vyvedeny v kontrastu cihlově červené a světle okrové. Z patra východního křídla se po schodišti sestupuje do přilehlého parku. K zámku se přichází starou lipovou alejí. V ose této přístupové cesty je vchod pod dvoupatrovou věží s hodinami. Zámek je dvoukřídlá jednopatrová budova s protáhlým průčelím, které po přístavbě barokní části k renesanční tvrzi dostalo jednotnou fasádu. Východní polovina zámku má otevřené arkády, na protější straně jsou arkády zazděné. Z prvního patra východního křídla se po schodišti sestupuje do parku. Pamětní dřevěná deska se znaky stavebníka Karla Josefa Morzina a jeho manželky hraběnky Eleonory z Trautmannsdorfu s letopočtem 1700, dříve umístěná v zámku, je nyní nezvěstná. V roce 1696 nechal hrabě František Mikuláš Morzina upravit původní panský dům na barokní zámek. Dnes je to patrová dvoukřídlá budova s mimořádně dlouhým jižním křídlem. Nepřehlédnutelnou je dvoupatrová věž. Východní křídlo zdobí arkády. Součástí objektu je zámecká kaple sv. Anny. V současnosti prostory využívá domov pro seniory, čemuž byly také přizpůsobeny interiéry.