jediné znaky na náhrobnících z křižáckých výprav v ČR - Radomyšl zajímavosti ze Šumavy
jediný kostel na světě zasvěcený sv. Vintíři - Dobrá Voda zajímavosti ze Šumavy
největší jednoobloukový most bez táhla na světě - Žďákovský most zajímavosti ze Šumavy
první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
druhý největší hrad v Čechách po Pražském hradu - Český Krumlov zajímavosti ze Šumavy
nejmenší studánka na světě - u kostela Narození Panny Marie, Strašín zajímavosti ze Šumavy
největší vodní plocha v České republice - Lipno zajímavosti ze Šumavy

Kluky

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: písecko
GPS: 49°18'53.961"N, 14°14'54.167"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Kluky je název malebné vesnice v Jižních Čechách v okresu Písek na úpatí Píseckých hor. První písemná zmínka o vsi Kluky je z roku 1323. Kolem poloviny našeho století zapsal archeolog Bedřich Dubský do inventární knihy píseckého muzea zlomky nádob z 13. století, jež byly nalezeny v čp. 10 v Klukách. Stejně starou keramiku odevzdal do muzea v roce 1961 tehdy dvanáctiletý Jiří Kolařík, který ji objevil na staveništi hokejového stadionu. Roku 1964 na stejném místě objevil další nálezy z uvedeného období archeolog píseckého muzea Jiří Fröhlich. V roce 1974 při kopání základů rodinného domku čp. 29, patřícího rodině Bílých, byla nalezena středověká tuhová zásobnice, která měla ve stěně ještě další malé otvory. Z původního obsahu zůstala na vnitřních stěnách nádoby zčernalá vrstva. Další zmínky o existenci obce pocházejí z 15. století, kdy roku 1451 vstoupila Anežka, dcera po Radečkovi z Kluk, otcovským statkem tamtéž ležícím, ve svazek s manželem svým Janem z Kluk. Roku 1465 prodal Matyáš "Faber de Kluk", syn Vocelkův, dvůr tamtéž svému švagrovi Markovi z Kluk. Rovněž prodal roku 1482 Petr Baroch z Kluk dvůr s půl lánem pozemků Matyáši z Kluk a roku 1484 Bartoloměj, jinak Bareš z Údraže, držel dvůr manský v Klukách a zapisuje svému synu Janovi po své smrti 5 kop grošů českých na svém dědičném dvoře poplužním v Klukách. V 16. století drželi Kluky zvíkovští Švamberkové a 1. prosince 1575 koupil jeden díl obce Bohuslav Kalenice, po jehož smrti převzal statek jeho syn Oldřich. (Bohuslav Kalenice byl od roku 1572 také pánem Chřešťovic). Oldřich se oženil s Annou, dcerou Buriana Tetaura z Tetova. Pozdější povstání českých stavů proti Habsburkům se mu na rozdíl od mnoha jiných nestalo osudným - zdá se, že zemřel na jeho počátku a nestačil tedy připojit se k povstalcům. Vdova Anna, která se synem Janem Adamem sídlila na tvrzi Bzí, nebyla po porážce povstání postižena žádnými tresty. Poněvadž v oněch válečných dobách však bylo obtížné udržet statek pohromadě, roku 1628 byla část majetku prodána Aleně Marii Šternberkové, rozené z Hozlau. Jednalo se o tvrz Chřešťovice s poplužním dvordem v Dobešicích, díl řeky Vltavy s třemi mlýny a vsi Kluky, Březí a Dobešice a vyplacená suma činila 12.500 kop grošů míšeňských. Od té doby byly osudy Kluk spojeny s osudy statku chřešťovického. Už roku 1636 byl majetek prodán Kateřině Kotarové a roku 1642 zase Janu Jiřímu Kořenskému z Terešova. Ten spojil svůj statek Radomilice se zbožím chřešťovickým a přikoupil roku 1662 dvůr v Jehnědnu, což vše pak držel spolu se svou manželkou Annou Zuzanou Čábelickou ze Soutic. Roku 1669 ve své závěti vše odkázal svému strýci Václavu Kořenskému z Terešova. Chřešťovický statek včetně vsi Kluky prodán už v říjnu 1679 obci Nového Města Pražského a od ní majetek v listopadu 1695 zakoupil i se statkem v Oudraži a Jehnědnu Zikmund Ludvík hrabě z Trauttmansdorfu, držitel panství protivínského. Jeho dědicové pak dne 20. května 1711 prodali statek knížeti Adamu Františkovi ze Schwarzenbargu (byl to onen Adam František, jenž byl nešťastnou náhodou zastřelen roku 1732 na lovu u Brandýsa nad Labem císařem Karlem VI.) Tento rod zůstal pak až do roku 1848 pro obyvatele Kluk a okolí vrchností. Když roku 1711 kníže Adam František koupil statek chřešťovický, patřily k němu Chřešťovice s bývalou tvrzí, Kluky, Březí, Jehnědno, Údraž, Slavětice, dále poplužní dvory chřešťovický, údražský, jehnědský, březský, slavětický a Nový Dvůr (patrně dvůr v Temešváru). Kdy byl poplužní dvůrd v Klukách zrušen a rozdělen osadníkům není přesně známo, ani u žádného čísla v gruntovních knihách není poznamenání, že by mu byly přiděleny pozemky ze zrušeného dvora. Název obce bývá odvozován od staroslovanského výrazu "klučiti", tedy mýtiti les. Na takto vzniklém vymýceném místě byla založena osada s původním názvem Klúky. Postupem času se pak název pozměnil na Klauky, německy Klauk. V gruntovní knize z roku 1739 je použit opět tento název - Klauky. V 19. století se pak pojmenování změnilo na Klouky, což také v lidové řeči přežívá dodnes, ačkoliv podle Statistického lexikonu obcí v Čechách, vydaného ministerstvem vnitra roku 1923, je jedině správný název obce Kluky. Osada Březí, která k obci Kluky náleží, dostala své jméno podle místa, kde byla založena a kde patrně dříve býval březový háj či lesík. Pamětihodnosti: návesní kaple se zvonicí, pomník padlým v I. světové válce, pomník FR. RAKOVAN, průčelí a brána s brankou u venkovské usedlosti čp. 18, výklenková kaple u silnice do Mlaky ve směru z obce Kluky, výklenková kaple v Mlakách, kaple uprostřed osady Mlaka u Klouk. Části obce: Kluky, Březí, Dobešice a samoty Probulov a Mlaka.

doplňující info

odkaz: http://www.obeckluky.cz/

Kluky na mapě

Kluky na fotografiích

Kluky

Kluky

kategorie: města a obce
lokalita: písecko

zobrazit více

místa v okolí

kaple Kluky

kaple Kluky

kategorie: kultura a památky / kaple
lokalita: písecko
GPS: 49°18'54.121"N, 14°14'54.741"E

zobrazit více
pomník František Rakovan, Kluky

pomník František Rakovan, Kluky

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: písecko
GPS: 49°18'54.011"N, 14°14'54.587"E

zobrazit více

další místa v okolí