Hasičská zbrojnice SDH Putim. Sbor se začal tvořit už v červnu roku 1896, kdy si na svolané schůzi začali zájemci podávat přihlášky. Vlastní činnost však zahájili až o rok později, teprve na doléhání několika zdejších sousedů a tehdejšího starosty Tomáše Žižky. Na den 7. března 1897 byla svolána schůze, přečteny stanovy a vlastnoručně se podepsalo 33 členů činných a 19 přispívajících. Slavnostní ustavující slavnost se konala 9. května roku 1897, kde po mši svaté vedl slavnostní řeč předseda spolku Josef Baar, zdejší farář. Místopředsedou byl zvolen starosta Tomáš Žižka, velitelem mlynář Vojtěch Roučka, podvelitelem Zdeněk Dubský, úředník dráhy, jednatelem učitel Emanuel Vařečka a pokladníkem obecní radní Jan Košatka. V této době byl již sbor přihlášen k župní hasičské jednotě na Písecku a o rok později měl zřízenu nemocenskou pokladnu. Ještě téhož roku v září zakoupil sbor čtyřkolovou stříkačku od firmy R. A. Smekal za 571 zlatých. Pořídil si také helmy, lezecké pásy, píšťalky, konopné hadice, žebřík a další potřebné nářadí. To vše pak hasiči použili při likvidaci požáru, který vypukl 8. prosince téhož roku u Václavků v č. 27. Hořel stoh mezi doškovou střechou stodoly, blízko obytného stavení. Oheň byl naštěstí brzy zpozorován, takže se hasičům za přispění sousedů podařilo oheň záhy uhasit. V září roku 1898 se zase zapotili při hašení požáru stodoly v čp. 58. Snažili se zachránit obytné stavení i mlýn s pilou, které se nalézaly hned naproti. Na pomoc přispěchaly i sbory z Písku, Heřmaně, Kestřan a Zátaví se stříkačkou. Hasili prakticky celý den. Obytné stavení i mlýn s pilou se jim skutečně podařilo zachránit, stodola v čp. 58 s celou úrodou, veškeré hospodářské náčiní a obytné výměnkářské stavení čp. 59 však lehlo popelem. Hasiči tak touto zkušeností zjistili, že nezbytně potřebují ještě jednu čtyřkolovou stříkačku a nejméně sto metrů hadic. K zakoupení nové čtyřkolové dvouproudní stříkačky od známé firmy R. A. Smekal došlo pak v roce 1924. Slavnost odevzdání nové stříkačky byla spojena se svěcením praporu, který se však stal problematickou záležitostí. Pro sbor jej zakoupil náměstek velitele Václav Pixa. Mezi členy sboru vznikla roztržka, jelikož nechtěli chodit v čele se symbolem císařství. Za rok a půl vrátili Václavu Pixovi darovaný prapor, protože jej sbor vůbec neužíval, a tím se zároveň členové sboru upokojili. Hasičský sbor se však nestaral jen o prevenci a likvidaci ohně, ale také o zábavu, vzdělávání i sociální pomoc. Hned v roce 1898 založil knihovnu, kterou mnoha svazky knih obohatil putimský rodák, advokát v Písku, Josef Žofka. Hasiči také pořádali divadla, a k tomu účelu zakoupili za 50 zlatých jeviště. Zúčastňovali a podíleli se na organizaci všech významných oslav v obci, pořádali taneční zábavy. Drželi hasičkou pohotovost také při filmování Jana Cimbury v srpnu roku 1941. Při úmrtí některého ze svých členů nesli rakev na hřbitov, položili věnec a drželi u rakve čestnou stráž. V případě finanční nouze, pomohli pozůstalým uhradit výlohy pohřbu. K tomu účelu zřídili pohřební fond. Nezbytné bylo i vzdělávání hasičů. Proto v srpnu roku 1902 absolvoval hasičskou školu v Písku velitel Jan Bečvář se svým náměstkem Václavem Pixou. Okrskové sjezdy se staly oblíbenými akcemi i pro veškeré obyvatelstvo. Hasiči zde předváděli atraktivní žebříková cvičení či další se sekyrkami, do skupinových cvičení se zapojilo i žactvo a dorostenky a celodenní program byl zakončen taneční zábavou. Stranou nezůstávaly ani ženy, které měly svůj vlastní oddíl. Například v roce 1929 jich bylo do činnosti zapojeno čtrnáct. Hasiči měli vypracovaný domácí, služební a cvičební řád, poctivě vedli knihu požárů a také kroniku. Modernější dvojkolovou motorovou stříkačku, opět od firmy Smekal ze Slatiňan zakoupili v roce 1935. I ta musela projít tradičním slavnostním obřadem svěcení. V roce 1954 vypracoval zdarma plány na postavení hasičské zbrojnice místní rodák Stanislav Žofka. Každý člen si dal závazek odpracovat osm hodin na její výstavbě. Se vší slávou otevřeli hasiči novou zbrojnici 20. července 1958. Nechybělo žebříkové cvičení, přetahování lanem, závody v pytlích i na chůdách, požární útok a další ukázky umu zdejších hasičů. Členové si nezapomínali připomínat kulatá výročí založení sboru. Ke stému výročí si pořídili nový prapor. Nikdo si již nepamatoval kam starý prapor přišel a jak vypadal. Starosta sboru Miloslav Uhlík si dojel prohlédnout prapory v hasičském muzeu v Přibyslavi, které byly inspirací k návrhu nového praporu. Dnes je tento prapor vystaven v pamětní síni hasičské zbrojnice, která byla otevřena v květnu 2010. Jsou tu vystaveny všechny historické dokumenty i některá technika, týkající se Sboru dobrovolných hasičů v Putimi.
Ubytování se nachází na samém okraji Kašperských Hor, směr Sušice naproti Správě národního parku a Informačnímu středisku. Je vhodné jak pro starší generace, tak pro rodiny s dětmi nebo party kamarádů se zájmem o sport a turistiku. (celková kapacita 16 lůžek) Vzdálenost od centra je pět minut chůze. Ski park pět minut autem. Kašperské Hory a okolí nabízí prostor pro nejrůznější aktivity během letní i zimní sezóny. V létě mohou návštěvníci využívat sportovní areál s koupalištěm v obci Žihobce a Annín. Minigol v Rejštejně. Jistě si nenecháte ujít návštěvu krásného hradu Kašperk, nebo zříceniny hrudu Rabí. Vášniví cyklisté i pěší turisté si také přijdou na své. V okolí je mnoho cyklistických i turistických tras. Krásná šumavská příroda přímo nabádá k výletům do blízského okolí jako je Srní, Modrava, Kvilda, Železná Ruda, Špičák, Zadov, Churáňov,...
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup
domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímVsechny apartmány mají vlastní kuchyňský kout a sociální zařízení.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konviceŠumavské turistické trasy a cyklotrasy jsou na dosah ruky, stejně jako běžecké trasy, snow park Kašperské Hory je vzdálen 5 minut autem
možnosti v objektu: bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpoolUzavřená zahrada
vybavenost pro děti v objektu: brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrŠumavská roubená chalupa u lesa, nedaleko kempu Annín na řece Otavě.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímParkování u objektu, hala s krbem, kuchyně s tekoucí vodou, tenisový kurt 1 hod. denně zdarma.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Národní park Šumava vznikl v březnu 1991 vyjmutím nejcennějších lokalit z Chráněné krajinné oblasti Šumava. Rozprostírá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje při jihozápadní hranici s Německem a Rakouskem. Se svojí rozlohou 69 030 ha je největším národním parkem v ČR. Za svoji atraktivitu vděčí Národní park kromě jiného i dlouholeté existenci Pohraničního pásma nazývaného železnou oponou, která na několik desetiletí zastavila působení člověka v hraničních oblastech a dala tak prostor přirozenému vývoji krajiny. Uprostřed Evropy vznikl unikátní přírodní celek, jehož hodnoty si bezesporu zaslouží ochranu. Oblast Šumavy a Bavorského lesa tvoří společně jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů ve střední Evropě. Území NP leží v nadmořské výšce od 600 m n. m. (údolí Otavy u Rejštejna) do 1378 m n. m. (Plechý). Podle stupně ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón: I. zóna - přísná přírodní (13% z celkové plochy), zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy. II. zóna - řízená přírodní (83% z celkové plochy), člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy. III. zóna - okrajová (4% z celkové plochy), území značně pozměněné člověkem, osídlené nebo hospodářsky kultivované oblasti zejména obce, jejich okolí a zemědělské plochy. Vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a živočichů (15 000 ha) jsou navíc zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých se lze pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách. Pro poznávání Šumavy, dovolenou, relaxaci, wellnes, sport, využijte nabídky ubytování pro každého. Od luxusních hotelů pro vyznavače pohodlí, přes moderní apartmány nebo stylové penziony pro milovníky romantiky. Prohlédněte si nabízené penziony, chalupy, chaty, horské chaty, hotely a vyberte si způsob ubytování, který vám nejvíce vyhovuje. I přesto, že se typu ubytování liší podle povahy, lokality, jedno mají společné - příjemné prostředí, kvalitní služby, příznivé ceny a ochotný personál. Vyberte si ze široké nabídky ubytování, v němž můžete vždy počítat s pohodlím, které vám zařízení poskytnou. Velké oblibě se těší na Šumavě zejména penziony, které tvoří páteř turistického zázemí a levného ubytování na Šumavě.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Krušnej nechal ženu mluvit, obíraje se svými myšlenkami. Věděl dobře, že odpor její by rostl a mohutněl každou jeho odpovědí. Když pak se ho přímo tázala, hodlá-li se opříti zamýšlenému dělení čili nic, odtušil klidně:
„Copak se mne ptáš? Dojde-li k dělení, bude děliti obec; s tou si to sprav." Rozzlobila se.
„Cože? — Obec, povídáš? — Jsem tak hloupá, že bych nevěděla, co je obec? Obec, toť jste vy, a vy dělit nebudete, o to se postarám."
Krušnej pokrčil ramenoma:
„Nač se rozčiluješ? Máš pravdu, obec jsme my všichni, ale žádný z nás pro sebe. Až obec řekne: Blata se rozdělí, postav se proti obci a řekni: ,Ne, vy necháte věc při starém, dělit se nebude.' — Uhlídáš, že obec se neopováží A opováží-li se přece, nezbude než se podrobit, kdybys křičela desetkrát víc a silněji."
„Na tvou pomoc arci nečekám, ty nimro! — Ale proto si s obcí promluvím přece, a rozděh-li Blata, ať mi potom vybaví holky. K císaři pánu kdybych měla dojít, najdu si právo. To jim řekni všem a nejdříve tomu moudrému mudrlantovi tam v Plástovicích."
„Buď bez starosti, vyřídím mu tvůj vzkaz. Je jisto, až uslyší, ulekne se a přidá věna Apoleně, abys našim holkám mohla koupit peřiny."
„Ty se mi směješ, ty hloupý Kubo Nebo jste se snad
spolu umluvili, že našemu Jakubovi dceru nedá, jen za cenu rozdělení Blat?"
„To jsme zrovna neumluvili, ale možná dost, že Jouza to jinak neudělá. Ale to je tobě přece jedno: ty mu najdeš jinou nevěstu s osmi tisíci. U nás takových roste jako hřibů v lese po vlažičce."
„Nech si svoje úštěpky..."
„Zkrátka a moudře: Ty si i beztak pomůžeš a rozdělení
Blat zamezíš, ale na tvém místě bych prozatím nedělal zbytečného rámusu, aby se kmotr nezalekl ani nepohněval. Blata se nebudou dělit ani dnes, ani zítra, ale mohlo by se stát, že by Potužák našel pro svou dceru ženicha, který by se mu aspoň tak dobře hodil jako náš Jakub. Dělej si teď, co chceš." Krušná se poněkud zarazila.
„Nevídáno!" zabručela mnohem dušeněji, „tu je toho, Apolena Potužákovic! Na naší straně, v Podeřišti, ve Vítě-jicích, v Lažišti jsou taky bohaté nevěsty. Potom, což tu není ve Lhotě Kuchař..."
„Ano, má dvě dcery, každá dostane pět tisíc..."
„...VeZliviBlahout..."
„... Pravda, dá věna čtyři tisíce..."
„... A pár koňů k tomu. Možná že by dal i pět tisíc..."
„Ovšem, i jiní se ještě najdou. Ale zatím přece snad abychom zůstali při Potužákovi, když dá osm tisíc."
„Dobře, ale Blata se dělit nebudou."
„Nu, nebudou, když nechceš. Já jenom myslím, abys o tom zbytečně nemluvila." -
Krušná skutečně přestala mluvit o dělení Blat a jen na Potužáka si zatoužila.
„Je to kus mudrlanta, tenhle!" ulevila si, ukazujíc rukou směrem k Plástovicům. „Pořád ho vidím a slyším, jak se čertil na našeho Ferdu. Udělal by dobře, kdyby metl před svým prahem. Má taky dětí, má toho kluka Vaška, který mu třeba jednou vyvede něco horšího než to naše ubohé dítě, ten Ferda! To toho je, že chtěl zítra k obědu rybu, když přišel po dlouhém čase domů. To se přece rozumí, že se mu musí vyhovět, je třeba ho trochu uctít. Však se ví, jaký to je zlotřilec, ten Vojta, jeho hříbek! Ten snad chytá jen žáby v potoce, aj ? Knížecí není ten potok, ale jeho! Chtěla bych vědět, kolik štik už z něho vytáhl. Ty ovšem nejsou kradené jako ti kapři, jež člověk poctivě koupí od Pavlíčka..."
„No, už toho nech..."
Nemohla toho nechat tak hned, dlouho ještě mluvila, věc rozvláčela. —
Jedva Potužák přišel domů, přivalila se hanba za okolností, již krejčí vylíčil na statku jeho svaka ve Zbudově.
Když bral se cestou z Pašic domů, prchly mlhy, jasno bylo; když četník odváděl jeho syna, obviněného z těžkého zločinu, nové mlhy se hnaly od západu, hustší, dusivější těch, jež prchly, šedými perutěmi letěly za odváděným, za urvaným od krbu rodinného. Zahalily Blata i ves kraj ve chmurné stíny své a těžce lehly na srdce rodičů.
„Já jsem se ničím neprovinil," pravil Václav, opouštěje rodný práh; „já toho člověka neznám, jen jsem ho viděl, jak se sbíral a vlasy jeho byly krví slepené."
„To se ukáže," odvětil četník, „jen pojďte a nezdržujte mě! Kdyby vaše svědomí bylo čisté, nebyl byste před ním utíkal."
„Bůh suď!" pravil otec. „Jdi!" -
Asi hodinu po zatknutí Václava vrátil se Vojta z Blat. Když slyšel zvěst, trhl sebou. „Není možná," pravil, „Václav onoho člověka neuhodil, tím méně obral."
