Šumava: železnorudsko
šumavská poloha: mapy.cz
informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
Zpřístupněná pozorovatelna PŽ-1 v Železné Rudě cestou na Belveder při odbočce na křížovou cestu je součástí naučné stezky Utajená obrana železné opony - trasa Belveder zastavení B1. Pouhým vylepšením objektu 27-S dostala ČSLA pozorovatelnu PŽ-1, která se stala nejpoužívanějším pozorovacím objektem v liniích OPO. Konstrukčně se odlišuje jiným prefabrikátem s průzorem. Pozorovatelny PŽ-1 byly budovány v letech 1956-1959 v celé linii opevnění na čáře Nové Hrady – Aš. Celkový přesný počet vybudovaných objektů není znám, ale jednalo se přibližně o 150 pozorovatelen budovaných pro potřeby armády i PS. Umísťovány byly na přivrácených svazích k předpokládaným útočným směrům nepřítele. V případě objektů PS i s výhledem na nástupové prostory v Bavorsku a Rakousku. Objekty byly zpravidla začleněny do týlu obranných linií. Pro účely vyšších stupňů velení byla často na příhodných místech dále od hranic stavěna větší uskupení těchto pozorovatelen. Nedaleko pozorovatelen na odvrácených svazích či vrcholech kopců byly často budovány železobetonové úkryty ÚŽ-1 nebo ÚŽ-2. Informační tabule se věnuje POZOROVATELNÁM PŽ: Nezbytnou součástí každého velitelského stanoviště budovaného v pásmu polní obrany byla vždy pozorovatelna umístěná na místě s dobrým výhledem na bráněný úsek včetně jeho předpolí a zároveň v blízkosti úkrytů pro velení . Tyto objekty se budovaly zpravidla pro velení na úrovni roty a výše (prapor, pluk a divize). Spojení pozorovatelny s úkrytem bylo zajištěno polním telefonem nebo radiostanicí. Nejčastěji budovanou pozorovatelnou byl objekt typu PŽ-1, který se stavěl v letech 1956-1961. Stavba trámové konstrukce ze železobetonových prefabrikátů měla jitřní rozměr 120 x 180 cm a světlou výšku 195 cm. K pozorování sloužil průzor, který byl umístěn v jednom srpnových trámců. Výhledna byla navíc zesílena nástávbou, která zvyšovala odolnost objektu proti přímému postřelování a zároveň umožňovala uzavření sklopným štítem ovládaným pomocí lanka zevnitř objektu. Vstup do objektu byl e řešen chodbou z prefabrikovaných rámů, kterou bylo možno uzavřít protitlakovými dveřmi, posádku pozorovatel y tvožili 2-3 muži vyzbrojení pouze osobními zbraněmi. Trvale bylo v objektu ženijní nářadí (lopata s krumpáčem) a případně dřevěná police pro opření ruky pro usnadnění pozorování dalekohledem. V letech 1958-1959 byly v menší míře budovány v terénu i pozorovatelny typu PŽ-2. Konstrukčně se jedná o vůbec nejmenší objekt, který byl v systému polní obrany realizován. Pozorovatelna je tvořena pouze krátkou chodbičkou z prefabrikovanýdi rámů, která je na straně nepříteli uzavřena panely, z nichž jeden je opatřen pozorovacím průzorem. Výhledna je také opatřena zesilující nástavbou uzavíratelnou sklopným štítem. Vchod do objektu bylo možno uzavřít protitlakovými dveřmi. Osádku objektu mohli tvořit maximálně dva pozorovatelé. Trvale bylo v objektu jen uloženo ženijní nářadí lanko k ovládání sklopného štítu. Celkem bylo v prostoru Železné Rudy vybudováno pět samostatných pozorovatelen PŽ-1 a jeden objekt typu PŽ-2 přičemž dvě z těchto pozorovatelen tvořily součást velitelsko-pozorovacího stanoviště praporu. Tento objekt typu PŽ-1 evidenčního čísla 1134 byl vybudován v roce 1959 jednotkami 68. motostřeleckého pluku, který zajišťoval i jeho údržbu a případné obsazení.
Turistický region Šumava se nachází na jihozápadě České republiky s lákavým Národním parkem Šumava. Při návštěvě tohoto regionu se turisté, cykloturisté mohou seznamovat s okolní neporušenou přírodou, hlubokými lesy, bystřinami a jezery, která jsou dostupná jak v letní, tak i v zimní turistické sezoně. Šumava leží na území okresů Český Krumlov, Prachatice, Klatovy a Domažlice. Šumava není jenom českým turistickým rájem, ale jeho území a aktivity na něm konané zasahují také do Rakouska, Bavorska, Falcka (Spolková země Německo). Často hledané ubytování Šumavy jsou Zadov, Churáňov, Železná Ruda, Špičák, Lipensko. Velkým lákadlem je i voda - Lipenská přehrada, ledovcová jezera jako např. Prášilské jezero, Černé a Čertovo jezero, Laka. Vyberte si z rozsáhlé nabídky ubytování na Šumavě - naleznete zde hotely a penziony, priváty a apartmány, chaty a chalupy a také kempy. Ubytování na Šumavě je úžasné v každém ročním období. Šumava to je levné ubytování, ubytování na samotě, luxusní ubytování. Šumavské webové kamery vás přes net on-line informují o počasí, o stavu sněhu, sněhových podmínkách o lyžování, pro běžkaře. Šumavský informační server Bílá stopa informuje on-line o upravenosti běžeckých stop. Oblíbenou destinací Šumavy je Lipenská přehrada, skiareál Lipno, kde došlo k prudkému rozvoji turistických služeb (Lipno Servis). Turistické informace přináší náš nejstarší šumavský net http://www.sumava.cz/, spoustu hudby, zábavy a informací přináší Rock Radio Šumava, Kiss Jižní Čechy. Šumavu proslavil film Král Šumavy podle stejnojmenné knihy, ale Králem Šumavy se dnes rozumí ale i Author Král Šumavy – vítěz cyklo maratonu MTB, ROAD.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Václav váhal odpověděti; cítil, že se nevymkne z vykonání toho, co od něho žádal Vojta, ale strachu z přímého účastenství na jeho konání ani tato slova jej nezbavila. Bylo poprvé, že k tomuto účastenství se slyšel pobádána; do této chvíle pouze věděl o hříbkových činech a hrubě ani neuvažoval, příčí-li se tyto zákonu, ale spoluviníkem jeho nebyl; nyní rázem pochopil, že páše do čehosi nedovoleného, nebezpečného. Projelo mu mozkem, že neodvratně a střemhlav se pořítí do hrůzné černé propasti, jejíhož dna neviděl.
Oči Vojtovy tkvěly na něm s nevýslovným výrazem. Cítil, že není pomoci, že musí uposlechnouti, byť i životem poslušenství zaplatil. „Nu?" vece Vojta.
„Já půjdu... Já půjdu," blábolil ubohý hoch, „já... jenom nevím, kterak... to... ustrojit... kterak se matce... nabídnout, že jí dojdu pro ten koš. Přece víš, že... takové dochůzky... nejsou pro mne. Já mám jiné věci na práci. Matka pošle děvečku nebo... hůdě (malé služebné děvče). Mně by se jen smáli..."
„To jsou samé hloupé řeči, ty babo, ty bačkoro!" vpadl mu do řeči Vojta; „na ty mě nechytneš, ty! Já vím, proč chci, abys šel ty, a ty půjdeš!"
A zase na něm utkvěly oči Vojtovy s oním hrozným výrazem, jemuž síly jeho nestačily čeliti. Viděl tyto zlověstné oči, které mu připadaly jako dvojice příšerně ze tmy svítících rozžhavených koulí. Klopil své vlastní zraky, ale nebylo možno je odvrátit; i kdyby je byl zamhouřil — zavřel, byl by cítil upřený na sebe pohled, před nímž byl malomocný, který se mu do mozku vbodal. Pot mu vystoupil na čelo, bylo mu, že tlukot srdce se zastavil.
Vtom se vzpřímila Apolena, všecek její obličej se vynořil zase ze tmy.
„Poslouchej, Vojto,"ozvala se kladouc ruku na rameno hříbkovo, „já ti něco povím. Vidíš přece, že tenhle je škemra nimravý, jemuž každý vidí na nose, co má v myšlenkách. Vyvede ti něco hloupého, s to máš přece rozum. Nech ho! Já ti pro ty ryby dojdu sama."
„A proč bys ty pro ně chodila?" odtušil vzdorně Vojta; „on musí jít." „Já ti to vyřídím lip..."
„Ale já chci, aby on šel. On musí odvyknout strachu, zonačit trochu, aby z něho bylo něco jiného než nemotorné ucho."
„Ale já tě prosím, Vojto, abys ho nechal. Slyšíš, já tě prosím! Udělej mi to k vůli, nebudeš litovat."
Vojta se dal do smíchu.
„Tys namouduši holka," pravil, „jaké člověk musí pohledat. Když tedy prosíš, udělám ti to k vůli a půjdeš ty. Jsem jist, že to dobře vyřídíš."
Usmál se na ni ještě jednou s výrazem úplně změněným, z něhož vyzírala spokojená hrdost, a třepí ji důvěrně pravicí na plece.
Dívka se usmála také; líčka vzplanula nachem, zalesknul se úběl zoubků a z očí vyšlehl pohled plný nadšení a horoucích díků.
„Z tebe nebude do smrti než sedlák," Vojta se obrátil na Václava; „dřít a lopotit se budeš za pluhem až do smrti, protože nemáš kuráže, co by se za nehet vešlo. Tvá sestra je jinaká, pardyje! — škoda, že není chlapcem! Máš tu otročinu v krvi, nikdo ti ji nevyžene. Já zase jsem člověk volný, který si nedá poroučet, a budu dělat do své smrti, co se mi bude líbit, jen až tu vojnu setřesu, ale ta mě vycvičí. Jdi teď chrnět, aby tě ta tvá dřina neumořila zítra."
Rozešli se. Václav se vrátil do konírny cestou, kterou byl přišel, Vojta pokývnuv hlavou Apoleně, usmál se na ni spokojeně a zmizel v houštině jako duch; Apolena postála chvilku, dívajíc se za ním. Viděla jej ještě na okamžik, an vynořiv se ze stínů, přehoupl se přes hradbu sadu. Světlo měsíce polilo dívku zvláštním kouzlem, postříbřilo její pěkný obličej, pozadovádělo si v prsténcích černých vlasů, zbavených pouta šátku a spadajících v rozkošném nepořádku na čílko i skráně, na ramena i na režnou košilku, sbíhalo po barevné sukýnce až k bosým bílým nožkám, stahovalo její pružný, ztepilý život, takže postava se zdála ještě štíhlejší a vyšší než beztak ve skutečnosti byla...