Šumavský rozcestník: Křemže

Křemže

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°54'17.386"N, 14°18'18.082"E

popis

Obec Křemže se rozkládá v širokém údolí mezi lánským lesem s nejvyšší horou Kletí (1084 m n. m.) a Haberským pohořím s Klukem (741 m n. m.) na levém břehu Křemežského potoka. Katastr celé obce měří 685 ha. K obci Křemže patří tyto osady: Chlum, Loučej, Lhotka, Chlumeček, Stupná, Vinná, Chmelná, Mříč, Bohouškovice a rozhledna na Kleti. První písemná zmínka o Křemži je z roku 1263, kdy patřila Dubenským z Chlumu. V roce 1318 se páni Dubenští rozdělili na dvě větve: chlumskou a křemežskou a Smil postavil na místě bývalé tvrze v Křemži hrad a jeho potomci se psali "Smilové z Křemže". Poslední z nich Jan Smil byl zajat Oldřichem z Rožmberka, roku 1447 popraven, když předtím Křemži na Janu Smilovi Oldřich vymámil. V roce 1451 prodal Oldřich z Rožmberka Křemži bratrům Přibíkovi a Oldřichovi z Chlumu a v roce 1547 přešla do majetku rodu Častolárů z Dlouhé Vsi. Roku 1678 připadla Zlatokorunskému klášteru a po jeho zrušení roku 1785 k panství Český Krumlov - rodu Schwarzenberků. V roce 1863 byla Křemže povýšena na město a užívala znaku pánů Dubenských z Chlumu - střelu (znak Jana Smila). V roce 1840 vyhořela část Křemže (15 domů na náměstí). Křemže má svou bohatou historii. Celý tento kraj osídlil slovanský kmen Doudlebů. Český kníže pak daroval jako korunní léno celé Pošumaví od Strakonic až po Kaplici Bavorům ze Strakonic, kteří se dělili na několik rodových větví. Jednou z nich byli Dubenští z Chlumu. Měli ve znaku střelu a sídlili již ve 13. století na tvrzi v Chlumě. Jeden člen tohoto rodu Smil si postavil roku 1318 v Křemži hrad - na místě dodnes zvaném „Na hradě" a založil tak větev Smilů ž Křemže. Jeden z jeho potomků Jan Smil z Křemže byl známý vůdce táboritů a zapřísáhlý odpůrce Oldřicha z Rožmberka. Za něho doznala Křemže největšího rozkvětu a jeho zboží sahalo od Rojšina po Koroseky a Kamenný Újezd. Když pak nabyl ženitbou nebezpečným sousedem Rožmberků a není divu, že Oldřich z Rožmberka usiloval o jeho zničení. Podařilo se mu konečně Jana Smila zajmout a po tuhém věznění na Krumlově ho donutil k „dobrovolnému" vydání Křemežského zboží. Přesto, že za toto byla Janu Smilovi slíbena svoboda, dal ho věrolomný Oldřich (z Rožmberka) roku 1447 na Krumlově stít. Hrad křemežský byl rozbořen a kvetoucí městečko sraženo ve svém rozvoji. V roce 1451 koupili pak Křemži od Rožmberků bratři Přibík a Beneš z Chlumu a připojili ji ke svému panství, přičemž se musil zavázat, že nikdy zde již neobnoví hrad. Po vymření rodu Bubenských přešla Křemže v roce 1547 na rod Častolárů z Dlouhé Vsi, který vládl nad Křemži 120 let. V roce 1668 byla pak posledním potomkem tohoto rodu odprodána Eggenberkům a připojena ke Krumlovu, po nich přešla na Schwarzenherky, kteří drželi zdejší dvory až do první pozemkové reformy. Kostel v Křemži se připomíná již ve 13. století. K nejstarší části kostela, gotickému presbytáři z doby Smilů, byla za Častorálů roce 1557 přistavěna chrámová loď, která byla r. 1887 stržena a nahrazena větší pseudogotickou přístavbou. Klášterní škola v Křemži se připomíná již v roce 1668. Dnešní nová školní budova z roku 1950 je již čtvrtou školní budovou v pořadí.