Šumavský rozcestník: fara s hospicem Kájov

fara s hospicem Kájov

detailní info

kategorie: kultura a památky / fary
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°48'32.870"N, 14°15'31.626"E

popis

Trojkřídlá fara v Kájově s přilehlými hospodářskými budovami, hospicem a zahradou, s vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého pro zpovědi poutníků má dochované na severní fasádě fary zbytky barokních nástěnných maleb. Z fary vybíhá spojovací chodba, jejímž prostřednictvím je spojena fara s původním nejstarším kostelíkem Zesnutí Panny Marie a s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Nad kostelem je ještě barokní hřbitovní kaple sv. Terezie, s novodobým zařízením a celý církevní komplex tak tvoří zcela ojediněle zachovalý celek. V 15. století byl Kájov dvakráte vypálen, jak od Boletických, tak byl přepaden od vojsk podobojí a tehdy hořela fara a škola. V roce 1630 byl zřízen naproti kostelu přes cestu tzv. hospic pro poutníky, v němž později sídlil i hostinec a škola. Zvětšující se nároky na církevní správu si vynutily stavební úpravy fary, která byla postavena v roce 1661 místo původní farní budovy, zasloužil se o to farář Matěj Aleš Ungar. Roku 1699 byla do fary vestavěna kaple sv. Jana Nepomuckého, která sloužila ke zpovídání poutníků. Poutní místo Kájov je prastaré – doloženo písemně od 13. století. Do roku 1785 patřil kostel, fara a hospic pod klášter ve Zlaté Koruně. Po zrušení zlatokorunského kláštera spravovali kostel Schwarzenberkové. Kájovský klášter řádu oblátů byl zřízen při zdejší faře až v roce 1930 a na žádost české menšiny byla v kostele zavedena česká mše sv., zpočátku podle potřeby, v roce 1931 česká mše zpívaná každou první neděli v měsíci, kostel byl jediným veřejným místem, kde se začal veřejně uplatňovat český jazyk. Tento řád se staral o poutní místo do poválečného odsunu německého obyvatelstva. V roce 1933 byl vybudován farní sál. V roce 1947 byl v Novém Křenově založen ochotnický spolek Psohlavci, proběhla adaptace bývalého farního sálu na kulturní dům. Poté byl klášter komunistickým režimem zrušen a od té doby zde byl až do smrti posledního faráře Jana Zborovského v roce1992 farní úřad. Nyní je farnost spravována z Českého Krumlova. Na faře ale působí od 31. července 1996 milosrdné sestry řádu sv. Vincence z Pauly. Obzvláště jejich domovský klášter v Mnichově se zasloužil o to, že farní komplex ožil nejen architektonicky, ale i sociálně potřebnou prací čtyř řádových milosrdných sester.