první verše "polámal se mraveneček" napsal Josef Kožíšek, Lužany zajímavosti ze Šumavy
největší vodní plocha v České republice - Lipno zajímavosti ze Šumavy
Guinnessova kniha rekordů: v duté lípě bylo 51 osob - lípa Jana Gurreho, Římov zajímavosti ze Šumavy
po Praze bývala rozlohou druhá největší obec na území Čech - Stodůlky zajímavosti ze Šumavy
ochranářský koutek Hamižná hora zapsán 16.6.1985 na seznam IUCN - první v ČSSR zajímavosti ze Šumavy
jedno z nejstarších slovanských osídlení na našem území - Tasnovice zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy

Böhmerwald-Festung

detailní info

kategorie: vojenské / konspirace
lokalita: kvildsko
GPS: 48°58'29.027"N, 13°33'39.123"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Prameny Vltavy byl zajatecký, internační a pracovní tábor, který se nacházel v katastru obce Bučina na Šumavě. Tato původně turistická chata, kterou postavil Klub českých turistů ve Volyni těsně u pramene Vltavy s kapacitou zhruba 40-50 lůžek, byla za II. světové války převedena do majetku německé lesní správy. Původně vyzděná jímka (pramen Vltavy), která jest v blízkosti chaty, je od Němců demolovaná a okolí zpustošeno. V roce 1942 byla upravena za účelem internace sovětských válečných zajatců - převážně důstojníky Rudé armády. Chata byla přestavěna a obehnána dvěma tří- až čtyřmetrovými ploty. Zajatci sem byli skutečně počátkem roku 1942 umístěni. V těsné blízkosti pramene Vltavy bylo popraviště těchto ruských vězňů (nápis na stromě, který jest opatřen křížem, praví, že na tomto místě byli vězňové věšeni). V roce 1943 přešel tábor přímo do kompetence Waffen SS. Je nezvyklé, že tábor nebyl nikdy oficiálně registrován v seznamu zajateckých táborů; existence tábora byla z neznámých důvodů přísně tajena. Jedním z mála důkazů o existenci tábora je útěk dvou ruských zajatců, ti byli dopadeni a zastřeleni, těla byla pochována na Kvildě. Radu let po válce pořízené záznamy vzpomínek původních německých obyvatel Kvildy (ne všichni byli odsunuti) obsahují mimo jiné také popis události, kdy zajatí Rusové v noci vytvořili u ostnatého plotu jakousi pyramidu z těl, po které další přelézali a prchali do lesů. Ti, co zůstali, byli německými vojáky velmi týráni a uprchlíci byli během dalšího dne dohledáni psi, kteří některé běžence doslova roztrhali na kusy. Jiní utečenci byli střelbou zahnáni do rašeliniště a tam se utopili. Zajatci z tohoto tábora pracovali na budování cest a těžbě dřeva v katastrech obcí Knížecí Pláně a Bučina. Od 20. dubna až do 4. května 1945 sváděla americká armády tuhé boje o hřebeny Šumavy a přístupové cesty do Čech s týlovými jednotkami německé armády – skupiny Böhmen – Süd. Když se 30. dubna prostřílel výzvědný oddíl americké divize generála Barnetta k pramenům Vltavy, nalezl tam údajně 70 zubožených ruských zajatců, jimž byla poskytnuta péče v americkém vojenském lazaretu. Byli zachráněni, ovšem o jejich dalším osudu se nic bližšího neví. Herbert Fastner ve své knize tvrdí, že zajatci z tábora byli jeden týden před koncem války přesunuti do Rattenbergu v Tyrolsku. Vzhledem k situaci a chaosu, který na konci války probíhal, je ale silně nepravděpodobné, že by k tak dalekému přesunu bylo vůbec došlo; s největší pravděpodobností byli zajatci popraveni. Hromadný hrob se však dodnes nenašel. V táboře byli údajně soustředěni převážně sovětští důstojníci a specialisté, jako stavaři a důlní inženýři, kteří měli od podzimu roku 1944 budovat v prostoru Stolová hora – Bučina – Františkov podzemní štoly, které snad mohly být součástí předpokládané pevnosti Böhmerwald-Festung, údajně vybudované štoly se však dosud nenašly. Podle nejmenovaného příslušníka americké zpravodajské služby (československého občana) toho zajatci příliš věděli, aby se mohli dožít konce války. V dopise zaslaném v roce 1965 redakci Vojenského zápisníku tento muž uvádí, že zajatecký tábor patřil pod kompetenci WAFFEN SS a jeho existence byla přísně tajena. Vznikl v rámci budovávání BÖHMERWALD-FESTUNG (Pevnost Šumava) a byli tam soustředěni sovětští důstojníci, specialisté ženijních vojsk, převážně stavaři a důlní inženýři. Od podzimu 1944 budovali v prostoru Stolové hory za součinnosti zajatců z Borových Lad podzemní štoly. K čemu byly určeny, ale zůstává tajemstvím. Spekuluje se, že měly sloužit jako velitelské stanoviště nebo úkryty. Objevily se i domněnky, že v útrobách hory je ukryt nacistický archiv s tajnými materiály a cennostmi či dokonce část Jantarové komnaty. O jejich objevení se pokoušelo pár hledačů pokladů, leč bezúspěšně.

Böhmerwald-Festung na mapě

místa v okolí

Pramen Vltavy

Pramen Vltavy

kategorie: příroda / přírodní krásy, úkazy
lokalita: kvildsko
GPS: 48°58'28"N, 13°33'38"E

zobrazit více
Vltava (Má vlast), Bedřich Smetana

Vltava (Má vlast), Bedřich Smetana

kategorie: kultura a památky / hudba
lokalita: kvildsko
GPS: 48°58'28"N, 13°33'38"E

zobrazit více

další místa v okolí