Šumavský rozcestník: Nowotný Franz, Kilián, král Šumavy

Nowotný Franz, Kilián, král Šumavy

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
osobnosti
Nowotný Franz, Kilián, král Šumavy

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: churáňo-zadovsko
GPS: 49°2'15.349"N, 13°38'13.441"E

popis

Franz Nowotný (1.prosince 1905, Nové Hutě - 12.března 1977) byl pašerák přezdívaný Kilián, Sekáč, Dlouhý Hans, Paschkönig, Grenzekönig nebo také Král Šumavy a rodák ze Starých Hutí. Pocházel z německé rodiny s dlouhou pašeráckou tradicí. Byl po mnoho let velmi úspěšným pašerákem, neboť byl odmalička k tomuto druhu obživy vychováván, to ovšem nebylo v tvrdém a neúrodném šumavském kraji ani trochu vynímečné. Jeho otec, sám legenda mezi pašeráky, ho bral na nebezpečné výpravy přes hranici již jako devítiletého. Znal tuto část Šumavy, věděl jaké má nástrahy drsná šumavská příroda, horské počasí i Finanční stráž, které se podařilo na počátku 20. let na hranici zastřelit jeho slavného otce. Měl výbornou fyzickou kondici, uměl se pohybovat obtížným terénem jak pěšky, na lyžích i na sněžnicích a byl vybaven znamenitým orientačním smyslem. V roce 1946 byli Němci z českého pohraničí odsunuti pryč a kraj se vylidnil. Do Bavorska byl odsunut i Franz Novotný a usadil se v městečku Rohrnbach, vzdáleném od hranic 25 km a začal obchodovat se dřevem. Po převratu v roce 1948 Kiliána zřejmě začal pracovat pro americkou CIC (předchůdce CIA) a napomáhal infiltraci agentů na území ČSR. Následující dva roky byl pak Franz Nowotný znovu králem, převedl přes hranici mnoho agentu, ale hlavně pomohl stovkám lidí utéci z Československa. Převáděl na obě strany a skoro každý den a za každého počasí. Roku 1950 získala Bezpečnost informaci, že Nowotný občasně používá pro přechod Teplé Vltavy lávku poblíž Františkova a v květnu na něj nastražila past. Kilián dostal za úkol dovést spolu se svým komplicem Ottou Grabmüllerem do ČSR dva muže pracující pro CIC. Úspěšne překročili hranici, prošli náročným hornatým úsekem a dospěli pravě k Vltavě u dřeveného můstku. Poté, co se dostali na druhy břeh a ocitli se na silnici k Františkovu, ozvala se náhle prudká střelba. Nastal zmatek a každý se pokoušel na vlastni pěst někam skryt. Kilian byl zasažen. Zachoval ale chladnou hlavu a pokusil se o starý pašeracký trik - začal velmi hlasitě naříkat, předstíral, že je neschopen pohybu a je zneškodněn - presvedčil tím hlídku, aby ho nechali ležet a vydali se pronásledovat jeho společníky. Ti zatím zmizeli v zalesněné stráni. Když Kilian u můstku osaměl, vyskočil, vběhl do lesa a svou starou stezkou zamířil zpět do Bavorska. A byla to jeho cesta poslední. Naposledy vystoupal mezi Stanovou a Stolovou horu, obešel obloukem Bučinu, kde dříve bývala stanice Finanční stráže a poblíž pramenu Vltavy překročil hranici. Překročil ji z posledních sil. Jeho zranění velmi krvácelo. Témeř bez života jej na poslední chvíli našla na bavorské straně hranice americká hlídka, která jej odvezla do vojenské nemocnice a zachránila ho tak před vykrvácením. Jeho ostatní společníci už tolik štěstí neměli a zpět do Bavorska se nedostali. Během několika dni je v průběhu zátahu pochytalo vojsko spolu se složkami STB a Bezpečnosti. Pro Kiliána však bylo přepadení u Františkova dostatečným varováním, aby se už do Čech nikdy nevrátil. Na rozdíl od stejnojmenného filmu Karla Kachyni natočeného podle knižní předlohy Rudolfa Kalčíka se ho nikdy pohraničníkům ani vojsku nepodařilo polapit.