První písemná zmínka o obci Zálezly pochází z roku 1370, kdy se připomíná jejich majitel Jan (Joh. de Graff de Zálezl) jako spolupatron kostela v blízké Čkyni. V následujících letech jsou doloženi Drslav a Bedřich ze Zálezel a po roce 1381 Sulek ze Zálezel, který zřídil roku 1406 při malenickém kostele kaplanství. Od roku 1460 jsou v držení příslušníků rodu z Prostého. Roku 1461 se uvádí Heřman Horčice z Prostého, v letech 1515 - 1523 Heřman Zálezský, který byl v rožmberské službě, a po roce 1540 jeho syn Petr, za nějž se poprvé výslovně uvádí zdejší tvrz s dvorem, které si společně s několika okolními vesnicemi nechal roku 1544 zapsat do obnovených desek zemských. Ani jeden z jeho synů pravděpodobně nezanechal mužského potomka, a tak poslední z nich Mikuláš odkázal po své smrti (roku 1583) veškerý majetek dceři Barboře, později provdané Vratislavové z Mitrovic. Od roku 1597 se střídají majitelé, kteří zde sídlili pouze občas. Významným držitelem Zálezel byl Jindřich Michal Hýzrle z Chodů (autor knihy „Život, v němž se ukazují některé jízdy a tažení“, v jehož cestopise se objevuje mimo jiné i zajímavé vyobrazení zálezské tvrze z roku 1612) a hejtman prácheňského kraje Jan Oldřich Malovec na Zálezlích a Zdíkově (1663). Roku 1697 získal ves Jan Václav Býšovec z Býšova a v letech 1705–1791 připadla Zádubským ze Schönthalu. Roku 1708 se naposledy při prodeji statku uvádí zdejší tvrz. Roku 1791 je získala majitelka lčovického panství hraběnka Františka Sickingenová, která nechala bývalý zálezský statek i s tvrzí rozparcelovat. Po ní převzala Zálezly hrabata Sickingenové a v letech 1835–1837 připadly Josefu Dresslerovi. Za vlastnictví tohoto pražského obchodníka potlačilo vojsko rebelii lčovických a malenických poddaných. V roce 1883 koupil Zálezly společně se Lčovicemi projektant pražského Národního divadla Josef Zítek a vlastnil je až do své smrti v roce 1909. Na počátku 20. století vlastnila dvůr rodina Trittů. V polovině 19. století se Zálezly staly samostatnou obcí a připadly k soudnímu okresu Volyně, v letech 1949 - 2002 byly součástí okresu Prachatice. Pamětihodnosti: škola (postavena v roce 1872 podle projektu architekta Josefa Zítka), kaple Svatého Jana Nepomuckého, hradiště Věnec (pozůstatky pozdně halštatského až časně laténského hradiště). Části obce: Bolíkovice, Kovanín, Setěchovice, Sloup, Zálezly. Nejznámější rodák - Karela Šejna - dirigent České filharmonie, připomíná jej pamětní deska na domu čp. 24.
kategorie: kultura a památky
/ kaple
lokalita: vimpersko
GPS: 49°6'26.211"N, 13°53'36.301"E
kategorie: kultura a památky
/ osobnosti
lokalita: vimpersko
GPS: 49°6'27.547"N, 13°53'35.595"E
typ: apartmánový dům
lokalita: kašpersko
obec: Kašperské Hory
kapacita ubytování: 16
cena ubytování: od 350 Kč
typ: chalupa
lokalita: sušicko
obec: Annín
kapacita ubytování: 12
cena ubytování: od 250 Kč