Šumavský rozcestník: Cehnice

Cehnice

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: strakonicko
GPS: 49°12'53.964"N, 14°1'44.531"E

popis

Obec Cehnice se nachází v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Je položena při okraji Putimské pánve, na Cehnickém potoce v povodí řeky Otavy. V letech 1342 - 1357 byla ves s tvrzí sídlem panského rodu Cehniců z Říčan, z nichž je uváděn především Rudolf z Říčan a z Cehnic. Dalšími majiteli Cehnice s tvrzí byli jeho čtyři synové - Oldřich, Svojše, Jan a Bohuslav Sestřínek. Ještě k roku1397 je uváděn Jan a patrně také ještě žil Bohuslav. Kromě toho měl zde svůj díl Mikuláš, který není blíže jmenován a který v roce 1396 zemřel. V letech 1416 - 1425 jsou doloženi Karel a Bušek, synové Bohuslavovi, z nichž Bušek se stal děkanem kapituly v Týně nad Vltavou. V roce 1419 prodali plat v Cehnicích k užívání faře v Radomyšli. Dále jsou v letech 1431 - 1465 jmenováni bratři Jan a Karel a později Mikuláš z Říčan, který (zřejmě před rokem 1475) připojil Cehnice ke zboží svých strýců ve Štěkni. V roce 1475 Zachař z Říčan a jeho syn Mikuláš přenesli plat z Cehnic, který byl od roku 1419 připojen k faře v Radomyšli na obec Nevčelice. Na žádost Heralta Kavky z Říčan král Ferdinand povýšil obec v roce 1540 na městečko s vlastním erbem, s týdenním trhem, dvěma trhy výročními a právem pečetit zeleným voskem. Po smrti Heralta Kavky z Říčan při dělení Štěkeňska a v roce 1563 dostal jeho syn Jan Kavka z Říčan tvrz, dvůr a městečko Cehnice s deseti vesnicemi. Zemřel v roce 1577 a Cehnice připadly jeho nezletilému synovi Janovi, který se vyrovnal se svou matkou Kateřinou o její věno a v roce 1601 na základě majestátu Rudolfa II. udělil svým poddaným některé výsady. Roku 1602 koupili od něho poručníci Zdeňka Jana Říčanského z Říčan Cehnice a připojili opět ke štěkeňskému panství. Cehnická tvrz, poplužní dvůr a jejich východní zázemí tvoří trojúhelníkový půdorys se silně zaoblenými rohy. Palácová budova tvrze tu vyrostla ve 14. století při okraji prudkého svahu nad údolím potoka s pozdějším rybníkem. Dochované feudální sídlo tvoří protáhlé jednopatrové stavení, dosud se strmou sedlovou střechou, které je rozšířeno k severnímu svahu o menší rizalit a ke dvoru na jižní straně o mělký komunikační trakt se schodištěm a chodbou s půlkruhovými arkádovými okny. Starší gotická fáze výstavby se výrazněji dochovala zřejmě ve sklepech pod střední částí budovy v nepravidelném srazu prostorů. Sestup do sklepů pod nádvorním komunikačním traktem ústí do středního ze tří sklepů vedle sebe s kamennými valenými klenbami, orientovanými kolmo k delší ose objektu. Úzký vstupní protáhlý sklep a podobný prostor po jeho východní straně s širokými pravoúhlými nikami v bocích, jsou patrně dílem až renesanční přestavby podobně jako podélně zaklenutý sklep v přilehlém severním rizalitu. Zřetelně starší je západní sklep, oddělený od vstupního sklepa stupňovitě se zalamujícím průchodem ve 3 m široké dělící zdi, jejíž původní užší jádro pravděpodobně narostlo z obou stran přizdívkami. Širší severní díl tohoto prostoru je pod kamennou valenou klenbou s téměř půlkruhovými čely a otisky šalovánÍ. Slepé okénko v boční nice překrývá kamenná deska. Menší díl sklepa při nádvoří je užší, překrytý u vrcholu lomeným valeným segmentem, rovněž se stopami šalování. Na západním boku je zřetelná zazdívka patrně staršího vstupního otvoru. Obdélné jádro tvrze bylo patrně dotvořeno v pozdní gotice a v 2. polovině 16. století prošlo postupně několika renesančními přestavbami. Ve starší fázi vznikl snad severní rizalit, upraveno přízemí se sledem valeně klenutých prostorů vedle sebe, jejichž klenby jsou z části vykrojeny trojúhelnými výsečemi a střední byla zřetelně do prostoru vložena dodatečně. Celek byl pokryt psaníčkovými sgrafity. V pozdější fázi - v poslední třetině 16. století - byl přistaven nádvorní komunikační trakt, který překryl starší sgrafitovou rustiku a opakoval ji na novém průčelí. Budova tvrze byla prodloužena směrem k západu, které je spolehlivě doloženo spárami a menším typem psaníčkových sgrafit s vnitřními obdélnými zrcátky. Tento poslední vzor se objevuje rovněž při východním čele dvorního komunikačního traktu. Plochostropé 1. patro je dnes architektonicky nezajímavé, stopy malovaných sup raport s figurálními a ornamentálními motivy ze 16. století, které byly spatřeny ještě kolem roku 1960 zejména v nárožní místnosti (tři ženy u hrobu Kristova s andělem) jsou dnes patrně zakryty nátěry. Nelze vyloučit, že některé klenby vznikly až ve století následujícím, při úpravě části objektu na sýpku. Součástí renesančního komplexu cehnické tvrze byl i menší nízký objekt u příjezdové cesty před západním čelem palácové budovy, jehož západní stěnu pokrývá sgrafito ze starší fáze přestavby tvrze. Pamětihodnosti: tvrz, most přes Cehnický potok, Špýchar usedlosti č.p. 104, Cehnické lípy. Místní části: Cehnice, Dunovice.