Šumavský rozcestník: vila Vendelína Máchy, Bechyně

vila Vendelína Máchy, Bechyně

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
architektura
vila Vendelína Máchy, Bechyně

detailní info

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: táborsko
GPS: 49°17'56.562"N, 14°28'20.669"E

popis

Dnes vila Vendelína Máchy v Bechyni slouží jako hotel, který nabízí komplexní služby pro klasické lázeňské, relaxační a rehabilitační pobyty, ale také pro rekreační a rodinné pobyty. Objednavatelem této vily původním jménem „Vlasta“, vzniklé dostavbou staršího domu v letech 1902-1903 podle projektu zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, se stal majitel velké pekárny na Arbesově náměstí v Praze-Smíchově Vendelín Mácha - mecenáš umění a příslušník pražské intelektuální společnosti U dlouhého stolu. Mezi ně nepatřil nikdo menší než spisovatel Jirásek, vynálezce Křižík, cestovatele Kořenský, architekt Roštlapil a i tři příznivci mladého Jana Kotěry, který v roce 1898 získal profesuru na Uměleckoprůmyslové škole v Praze - advokát Leopold Katze, divadelní režisér Jaroslav Kvapil a historik umění Karel B. Mádl (ten v časopise Volné směry v roce 1899 Kotěru uvítal jako spasitele české architektury). Vykladači Kotěrova díla, počínaje Mádlem, se shodli v názoru, že právě Máchova vila v Bechyni představuje Kotěrovo dílo nejvíce poučené anglickou vilovou architekturou. Vliv Angličanů se tu projevil v malebnosti spojení mezi starou a novou částí domu, v zaobleném rizalitu, který vrcholí hrázděným štítem, v motivu arkýře pro někdejší jídelnu, jemuž se v Anglii říká „bay window“, i v motivu vysokého komína pro krb. O anglickém bydlení měl však především promlouvat interiér Máchovy vily, který se dodnes zachoval jen sporadicky. Pýchou majitele Máchy byla veliká knihovna v přízemí Kotěrovy přístavby - rozlehlý, pilíři členěný prostor se štukovými kazetami na stropě a s krbem ve výklenku. Zachované architektonické detaily vnitřku se podobají nejranějším Kotěrovým stavbám, spodním interiérům Peterkova domu na Václavském náměstí v Praze (1899-1900) a vile inspektora Františka Trmala v Praze-Strašnicích (1902-1903).