Šumava.cz

Pomník Sgt. Františka Bindera na Hojné Vodě byl slavnostně odhalen 27. října 2014 a je na něm deska s textem: „Podplukovník letectva i.m. FRANTIŠEK BINDER, Sergeant R.A.F., * 22. října 1914, Hojná Voda, † 4. března 1942, East Wretham, Norfolk, Spojené Království, československý voják, příslušník Stráže obrany státu, člen Obrany národa, příslušník zahraniční československé armády ve Francii a 311. bombardovací perutě britské R.A.F.“ František Binder (22.října 1914, Hojná Voda - 4.března 1942, East Wretham, Norfolk, Spojené království) byl československý voják, příslušník Stráže obrany státu, členem odbojové organizace Obrana národa, československé zahraniční armády a příslušník RAF (Ev. č. ČSA F-2015, Ev. č. RAF 787 400), podplukovník letectva in memoriam. František se narodil 22. října 1914 v Hojné Vodě v čp. 24. Měl starší sestru Marii, otec (kameník) František padl v první světové válce (1918) a nahradil mu jej otcův kamarád z války (se kterým se tak jeho otec domluvil) Václav Jeník (z Kolodějí nad Lužnicí), příslušník Finanční stráže v nedaleké Staré Huti. Od roku 1926 rodina bydlela na Modravě, kde byla i česká škola. Vyššího vzdělání dosáhl František na chemické průmyslovce v Praze a následně pracoval v oboru drogista - materialista. Po vyučení pracoval jako drogista. V roce 1935 byl František povolán na dva roky na vojnu. Byl u 1. pěchotního pluku „Mistr Jan Hus“v Kaplici u Českých Budějovic v českém okrese Československa. Po absolvování vojenské prezenční služby působil v jednotkách Stráže obrany státu (SOS). Zasnoubil se s Marii Hokrovou, se kterou začal žít v Olešnici u Trhových Svinů, ale ze služebních důvodů se ale s ní neoženil. V roce 1937 byla zřízena celnice a služebna Finanční stráže v Kaplických Chalupách Kappelner Waldhauser, které podléhalo Inspektorátu Finanční stráže Vyšší Brod. Václav Jeník byl jmenován jeho správcem a vrchním úředníkem, a navrhl, aby s ním zde sloužil František Binder. Dne 21. května 1938 František Binder požádal o vstup do Stráže obrany státu SOS, které doplňovaly činnost Finanční stráže na státní hranici. V roce 1938 několikrát na celnici v Kaplických Chalupách zaútočil Sudetoněmecký Freikorps (Ordneři) - dobrovolnická polovojenská organizace Sudetských Němců založená v roce 1938, aby destabilizovala československé pohraničí ozbrojenými útoky, sabotážemi a diverzními akcemi. Sudetoněmecký Freikorps poprvé zaútočil na celnici v Kaplických Chalupách v noci z 20. na 21. září 1938. Naštěstí byli díky včasným protiopatřením Finanční stráže lehce zraněni pouze dva vojáci. Alexandr Farkaš od 45. pěchotního pluku a do oka a Václav Prášek do víčka. Toho večera se vrchní důstojník Jeník pokusil rozsvítit v budově celnice světlo, ale zjistil, že elektřina byla odpojena. Všiml si, že dokonce i světla na rakouské celnici v Gugelwaldu na druhé straně hranice jsou ponořená do tmy. Vytušil okamžité nebezpečí a poslal spojku k veliteli Finanční stráže, jehož muži byli umístěni nedaleko. Na celnici nechali pouze tři muže. Vojín František Binder vyzbrojený lehkým kulometem Zb 26 ležel v obranném postavení za hraniční závorou. Asi deset minut po půlnoci zaútočilo za tří stran na celnici asi osmdesát členů Freikorpsu. První skupina přicházela přes les, ale když ji uviděl strážný, okamžitě na ně zahájil palbu a skupina se rozprchla. Útok druhé skupiny byl nebezpečnější. Postupovala od blízké Stiftovy pily a k utajení svého přiblížení k budově celnice použila lezení příkopem. Tak se členové Freikorps dostali k celnici dostatečně blízko, aby mohli hodit ruční granáty a střílet ze samopalů. Celý útok byl z rakouské strany hranice podporován vojáky německého Wehrmachtu, kteří stříleli ze dvou těžkých kulometů. Jeden pálil asi z pěti set metrů jihovýchodně od celnice a druhý z okna Baumana hostince v Gugelwaldu. Vojín František Binder náporu útoku odolal. Ze svého kulometu vystřílel na útočníky čtyři zásobníky a teprve při palbě z pátého se opakované útoky Freikorpsu zhroutily. Útočníci odtáhli přes hranici do Rakouska několik těžce zraněných soukmenovců. Po útoku byl klid sporadickou narušován německou palbou. Bylo vystříleno 108 nábojnic, které rozbily 68 okenních tabulek, hlavní vchod budovy celnice byl poznamenán stopami boje od kulek i jiných šrámy z boje. V sobotu 24. září 1938 si šel vojín František Binder koupit cigarety pro celou jednotku. U Stiftovy pily na něho zaútočil granátem neznámý útočník. František měl štěstí a v rozpoutané přestřelce rovněž použil ruční granáty a útok odrazil. Následujícího dne zaútočilo asi dvě sta ozbrojených členů Freikorpsu,opět podporovaných palbou těžkých kulometů z území Rakouska. V divoké přestřelce byla skupinka českých pohraničníků donucena celnici opustit a ustoupit. Nikdo z nich nebyl při útoku zraněn. ale celnice byla úplně zničená a zůstala v rukou nacistů… V lednu 1939 se mu narodila dcera Květa. Po odchodu do zahraničí byl prezentován u československé zahraniční armády ve Francii, kde byl nejprve příslušníkem pěší jednotky, ale pak byl přidělen k letecké skupině, se kterou Francii po jejím pádu opustil. Ve Velké Británii se stal příslušníkem RAF - nejprve jako mechanik (Flight Mechanic) 312. československé stíhací perutě RAF, následně na vlastní žádost, po absolvování několika kurzů, se stal palubním střelcem (Air Gunner) 311. československé bombardovací perutě. Na zpáteční cestě z náletu na severoněmecký železniční dopravní uzel a německý přístav Emden byl jeho letoun Wellington Mk.1 s imatrikulací KX-G, ICZ 1147, pilotovaný seržantem Vladimírem Párou, napaden nepřátelským stíhačem majorem Wernerem Streibem, velitelem 1. skupiny NJG 1 (Nachtjagdgeschwader / Noční stíhací eskadra Luftwaffe) v holandském Venlo či nadporučíkem Paulem Gildnerem od 5. skupiny NJG 2. Stalo se tak nad nizozemským Terschellingem. Po třetím jeho útoku se rozsvítila kontrola, že je zadní střelec raněn. Letounu se podařilo přistát na domovském letišti, ale zraněný František Binder mezitím zemřel. Jeho letoun se vracel z náletu na Emden. Pohřben byl v St. Ethelbert v East Wrethamu, v hrobě č. 21. Vyznamenán v roce 1946 - Československý válečný kříž 1939, 1947 - Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem. V roce 1991 byl povýšen do hodnosti podplukovníka v záloze.