Šumavský rozcestník: tvrz Cuknštejn

tvrz Cuknštejn

detailní info

kategorie: kultura a památky / tvrze
lokalita: novohradsko
GPS: 48°46'31.229"N, 14°45'2.534"E

popis

Pozdně gotická tvrz Cuknštejn stojí nad říčkou Stropnicí jihozápadně od Nových Hradů - na konci romantického Terčina údolí. Cuknštejn je ojediněle dochovaným a vzácným příkladem vladyckého sídla z pozdního středověku (zároveň se jedná o vzácný příklad přechodového článku mezi zemanskou tvrzí a panským hradem). Tvrz je typem opevněného obytného a hospodářského sídla, obklopeného zděným příkopem. Tvrz postavili ke sklonku 15. století vladykové z Michnic na pozemcích své tvrze Světví. Tu držel v roce 1488 Vilém z Michnic. Tehdy Cuknštejn snad ještě nestál, ale jistě byl postaven již roku 1491, kdy se Vilém psal „seděním na Cukenšteině“. Vilémův strýc Oldřich Pouzar z Michnic, který přejal po jeho smrti roku 1496 všechny jeho statky, držel potom tvrz Cuknštejn s poplužním dvorem, mlýnem a vsí, vsi Světví, Kropšlák, Krncov, Konracšlák, dvůr a ves Michnice, dvůr Valtyhuf (mezi Michnicí a Rožmitálem), ves Klení s podacím, tvrz Svébohy, dvůr a ves v Třičměřích, Vesci, Pěčíně, ve Velikém Třebci dvory kmecí, vesnice Lniště a Římov, dvůr a ves Sedlec, dvory kmecí v Otěvěku, Strachovicích, Tmelnici a Kočíně. K tomu vyženil Nalžov, kde povznesl stříbrné doly a koupil zboží Olešnické. Býval úředníkem na Pražském hradě, kde dal po požáru roku 1543 zhotovit zvon do chrámu sv. Víta a jiný zvon do kostela Panny Marie před Týnem. Býval často na sněmech a různých veřejných jednáních a zemřel roku 1545 na Hradčanech, kde je také v chrámu sv. Víta pochován. Dnešní podoba pochází z velkorysé pozdně gotické přestavby Viléma z Michnice z konce 80. let 15. století. V letech 1496 -1545 byl majitelem statku a tvrze Oldřich Pouzar z Michnic, vysoký zemský úředník a aktivní účastník politického života své doby. V době jeho působení byl Cuknštejn pravděpodobně opět rozšířen. Posléze Cuknštejn přecházel do vlastnictví různých majitelů. V letech 1588 - 92 je znám jako majitel statku Pavel Boubínský z Újezda. Od roku 1597 seděl na tvrzi Jiřík Kába z Rybňan s manželkou Kateřinou z Malovic. Za českého stavovského povstání v letech 1618 1620 se uchýlil se svou početnou rodinou do Třeboně, kde roku 1620 zemřel. V roce 1620 ji císař Ferdinand II. daroval Karlu Bonaventurovi Buquoyovi, ten ho připojil k novohradskému panství. Rodu Buquoyů patřila tvrz, kterou využívali k ubytování svých zaměstnanců, až do roku 1945. Poté přešel do majetku ČSR, v jehož péči dlouho chátral. Až v roce 1999 ho získalo město Nové Hrady, které ho prodalo v roce 2000 panu Tomáši Pekovi, podnikateli z Prahy. Dominantou zříceniny je osmiboká věž, která spolu s obytnými budovami uzavírá malý dvůr. Přes hradní příkop, dnes částečně zasypaný, jenž obklopoval celou stavbu, původně vedl dřevěný padací most. Tvrz byla menší než klasické panské hrady, ale byla prostornější a úpravnější než tvrze typické pro 14. století. V mnoha směrech tak naznačuje přechod k novějším, komfortnějším a zdobnějším sídlům. Není bez zajímavosti, že se tvrz stala místem natáčení seriálu v létě 2008 Ať žijí rytíři - ve filmu byla vylepšena jen o bránu a věž, dále pak roku 2000 pohádka Královský slib.