Budova bývalé buquoyské Rezidence tvoří východní stranu náměstí. Na jejím místě nejprve stávalo několik samostatných panských domů, které nechali postavit Rožmberkové po výbuchu střelného prachu na hradě. Novohradské panství dlouho patřilo rodu Rožmberků – až do roku 1611, kdy rod vymřel a panství zdědili Švamberkové. Roku 1615 zdědil panství Petr ze Švamberka, čelní představitel českého stavovského povstání proti vládě Habsburků, konkrétně Ferdinandovi II. Habsburskému. Město s hradem bylo proto roku 1619 obléháno císařským vojskem pod velením generála Karla Bonaventury Buquoye a po pádu pevnosti získal generál Buquoye panství odměnou do svého vlastnictví. Přeměna budov v celý komplex proběhla v letech 1634 – 1635 a vznikla tak podoba tzv. městského paláce. To vše na pokyn hraběnky Marie Magdaleny Buquoyové (1573 - 1654) rozené di Biglia, která při příchodu do Nových Hradů roku 1626 odmítla obývat již nevyhovující hrad. Přestavbou rožmberského panského domu to ovšem neskončilo, došlo na následné rozšiřující úpravy v letech 1636 a 1644, poté, co hraběnka Marie Magdalena Buquoyová koupila od měšťanů sousední domy. Rezidence byla komplexem budov nepravidelného půdorysu kolem dvou vnitřních dvorů. Hlavní vchod do rezidence vyúsťoval průjezdem z náměstí na hlavní nádvoří neboli čestný dvůr, který byl dalším průjezdem spojen s menším nádvořím. Budovy ohraničující menší nádvoří tvořily hospodářsko-technické zázemí vlastního paláce. Nacházely se zde konírny, kůlny na dřevo, kůlny na kočáry a pravděpodobně i byty služebnictva a kanceláře úředníků. Roku 1718 nechal Karel Kajetán Buquoye rezidenci upravit (částečné zvýšení) do dnešní velikosti a podoby. Po nějaký čas byla také spojena dřevěnou chodbou ve výši prvního patra se sousedním kostelem (chodba později stržena). Buquoyové v rezidenci sídlili až do začátku 19. století, kdy se přestěhovali do nově vybudovaného zámku (1806). Rezidence bývala v těchto dobách luxusně vybavena, o čemž vypovídají mimo jiné dochované inventáře. Trakty jednopatrového, nepravidelně obdélného komplexu rezidence jsou rozvrženy kolem dvou vnitřních dvorů. Reprezentační prostory byly situovány směrem do náměstí, kde tvoří hlavní průčelí 63 metrů dlouhou frontu o 13 okenních osách. Hlavní průčelí bývalé rezidence Buquoyů sestává ze dvou částí – z jednopatrové starší části s půlkruhovým bosovaným portálem a jednopatrové novější části se zvýšeným přízemím, lichoběžníkovým atikovým štítem, členěné vysokými pilastry. Po dostavbě nového zámku bylo z budov městského paláce odvezeno na zámek veškeré vybavení (palác byl luxusně zařízen) a jeho prostory byly adaptovány na vrchnostenské úřadovny a služební byty vyššího personálu. Po roce 1945 ji užíval lesní závod. Objekt bohužel nebyl nijak udržován a v 90. letech 20 stol. byl již v havarijním stavu. Naštěstí byl zachráněn, celkově zrekonstruován a dnes je zde hotel Rezidence - objekt byl zcela zrekonstruován a slouží návštěvníkům jako wellness hotel a restaurace. K dispozici je hotelová restaurace, kongresové centrum či vinný sklep. Bazén, solné jeskyně, saunu, vířivky i parní komory. Možnost uspořádat svatební hostiny a firemní večírky či akce. Objekt patří mezi národní kulturní památky ČR.
kategorie: kultura a památky
/ muzea, expozice
lokalita: novohradsko
GPS: 48°47'25.158"N, 14°46'45.871"E
kategorie: kultura a památky
/ kašny, studny
lokalita: novohradsko
GPS: 48°47'24.127"N, 14°46'44.138"E
typ: penzion
lokalita: lipensko
obec: Přední Výtoň
kapacita ubytování: 31
cena ubytování: od 430 Kč
kategorie: obchody
/ čerpací stanice
lokalita: kapličsko
GPS: 48°47'42.145"N, 14°47'13.322"E
