Šumavský rozcestník: zaniklá Rožmberská obora

zaniklá Rožmberská obora

detailní info

kategorie: příroda / přírodní krásy, úkazy
lokalita: prachaticko
GPS: 49°2'52.494"N, 14°10'3.415"E

popis

Bývalá rožmberská obora, zvaná Netolická, je historicky, krajinářsky a památkově jedinečný fenomén v jihočeské krajině. Oplocenou oboru pro zvěř a lovecký zámeček Nový Leptáč si zde začal budovat ke konci 16. století rožmberský regent Jakub Krčin z Jelčan (1535-1604). Vladaři Vilému z Rožmberka (1535-1592) se zde tak zalíbilo, že je vyměnil s Krčínem za Sedlčany a nechal si v centru obory postavit renesanční lovecký zámek nazvaný Kratochvíle, který je dnes národní kulturní památkou. Při realizaci jejich plánů sice zaniklo pět drobných poddanských vesnic, avšak celý komplex byl natolik ojedinělý, že ho tehdejší rožmberský archivář, kronikář a historik Václav Břežan neváhal zařadit na první místo v Čechách „ …tu Pán sobě místa kvůli kratochvíli obrátiti ráčil, dal tu dělati obůrku pro králíky i sice velikou oboru, které rovné v Čechách není, jež bezmála v okolku dvě míla drží, plotem dřevěným ohraditi". Staročeská míle měřila 11 224,77 m, obvod obory tak činil přes 22 km. Tomu odpovídá výměra cca 3000 ha. Chovali se zde hřebci a množství různé zvěře, jako první v jižních Čechách daňci, bažanti, ale i velbloudi, a dokonce i buvol. Na návštěvě u Rožmberků zde byl prakticky každý, kdo v té době v Čechách něco znamenal, včetně císaře Rudolfa II. V roce 1598, za morového povětří, zde pak celý rok sídlil rožmberský dvůr známého Petra Voka, Vilémova bratra a dědice panství. Petr Vok (1539-1611) byl v roce 1602 nucen kvůli dluhům netolické panství prodat císaři Rudolfu II. Od té doby začala sláva Kratochvíle a obory pohasínat. Svou funkci uzavřené obory přestala pravděpodobné plnit hned po třicetileté válce, kdy bylo poškozeno oplocení a zvěř byla vyhubena vojáky, a také kvůli poválečným změnám majitelů, kterými se stali Eggenberkové a posléze Schwarzenberkové. V oboře bylo pres 30 rybníků, rybníčků a dnes téměř zapomenutá technická památka - mistrovsky vyměřená umělá stoka Krčínka, dlouhá asi 8 km, která sloužila k vodnímu pohonu různých pohyblivých atrakcí, strojů a obrazů v zámecké zahrada. Kvůli ní vedlo město Netolice s Krčínem velké spory, protože odvedl vodu z potoka, který napájel největší rybníky netolické soustavy a poháněl také několik mlýnů. Podle pověstí ji v noci proorává čert s Krčínem zapraženým do pluhu. Obyvatelům za zrušených vesnic (44 usedlostí) byly poskytnuty náhradní pozemky vně hrany obory. Díky tomu se dodnes zachoval pás samot po jejím obvodu. Dodnes tvoří obora unikátní krajinný celek, tvořený promyšleně budovanou mozaikou lesů, luk, alejí a rybníků s množstvím významných archeologických a historických památek. Těmi jsou vedle několika původně renesančních statků, jako je Petrův Dvůr, Grejnarov a Švarcenberk, několik pravěkých mohylových pohřebišť, halštatské hradiště Velký Hradecek, keltské kultovního ohrazení u osady Hradiště i zaniklé středověké vsi.