Šumava.cz

Zaniklá tvrz Lásenice stávala při severozápadním okraji stejnojmenné vsi na pravém břehu Nežárky, asi 250 metrů od rybníka Lásenička. Tvrziště se nachází se na skalnatém nevysokém výběžku nad posledními domy a je volně přístupné. Poprvé je doložena v roce 1366, když v písemnostech je zmíněná tvrz, která plnila funkci ochrany ve své době tudy vedoucí významné obchodní stezky (od Jindřichova Hradce směrem do Českých Budějovic). Historické prameny  v roce 1382 hovoří o purkrabím na Hluboké - Mikuláši Róthovi z Lásenice, v roce 1429 se tvrz a ves u ní se nacházející majetkem Menharta z Hradce. Vesnice, původním jménem Vlásenice, vznikla patrně již ve 13. století. Na tvrzišti proběhly celkem dva archeologické průzkumy (v letech 1912 a 1990 - 1992), které stanovily dobu stavby tvrze na 14. století. Pravděpodobně za husitských válek byla tvrz a ves dobyta a vypálena, jak dokládají archeologické nálezy, a již nebyla obnovena. Tvrz byla patrně ve své konečné podobě kamenná, což potvrzují archeologické sondy, dosud dobře patrné. Nejsou mi zatím známé výsledky výzkumu, které pouze přinesly množství keramických i kovových předmětů a potvrdily existenci kamenné stavby, snad věžovitého charakteru a obvodové hradby. Archeologický průzkum na tvrzišti odhalil pouze základy menší věžovité stavby a zbytky obvodové hradby. Podoba tvrze je nám tudíž nadále neznámá. Na severní straně pravděpodobně býval příkop, dnes již zaniklý. Lze usuzovat, že tvrz tvořilo protáhlé jádro, přibližně pětibokého, nepravidelného půdorysu, které nezabralo celou plochu vyvýšeného konce, ale jen jeho střed a po bocích snad vybíhalo ohrazení, které snad mohlo být v podobě nějakého vysunutého opevnění.  Před jádrem se dá očekávat příkop, přibližně ve tvaru protáhlého půlkruhu, který by tvrz chránil od severu, proti stoupající planině. Do dnešní doby se však nedochoval. Projmutí před koncem výběžku však jeho existenci nepřímo potvrzuje a bez jeho existence si ani nelze středověkou tvrz v podobných terénních podmínkách, které stavebník zvolil, představit. Podle mého zjištění se však dá vysledovat náznak příkopu na západním konci výběžku, tedy na jeho protáhlém a klesajícím konci. To by mohlo potvrzovat domněnku, že boční výběžek byl ohrazený a nějak využitý k obraně nebo tudy mohla vést i přístupová cesta, neboť terén je zde nejschůdnější. Ochranu směrem na jih, tedy k řece Nežárce zajišťovalo přírodní, asi 8 m strmé skalnaté převýšení nad břehem řeky. Od ní byla tvrz však ještě vzdálena 50 m. Využití vody je však možné z opačné strany, kde byl již zmíněný, dnes zaniklý příkop. Vzhledem k množství drobných vodotečí, které se nacházejí v blízkosti tvrze na planině před ní, se dá i usuzovat, že příkop mohl být napájený vodou nebo jím nějaký potok protékal. Že je to oblast vlhká, potvrzuje nejen rybník Lásenička, který je od tvrze jen 150 m vzdálený a výškově ji převyšuje a další, novodobě založená menší jezírka, ale i vlhkomilné rostliny, které dnes rostou v místě předpokládaného příkopu. Zdejší tvrz posloužila Václavu Šorelovi jako dějiště pro jeho komiks Tvrz, který vycházel v časopisu ABC v letech 1980-81 a celý je pak uveden ve Velké knize komiksů, svazek první, které vydalo nakladatelství Jiří Buchal-BB art ve spolupráci se společností RINGIER ČR, a.s., vydavatelem ABC, časopisu generace XXI., v r. 2001. Z Lásenice pochází autorova manželka a tajemná historie zdejší tvrze mu nedávala dlouho spát. A tak vzniklo toto dílo. Tvrz je komiks, dobrodružná, historická sci-fi, výtvor z autorské dílny Šorel - Kobík, pracující s oblíbeným motivem přesunu v čase. Do všech podrobností promyšlený scénář Václava Šorela zvládá všechny obtíže spojené s cestováním v čase a dodržuje historické reálie, netříštěná dějová linka nepřesahuje rozumné množství postav. Čtenářova orientace je snadná, až se občas zdá, že sledujeme jakési komorní drama o dvou jednáních. Celý děj je svázán budovou kamenné tvrze jejíž předlohou byla zaniklá tvrz Lásenice, neboť Šorelova manželka pocházela právě z Lásenice. Kreslířem byl František Kobík, který vytvořil prostředí tvrze, ztvárnil hromadné bojové scény, široké záběry krajiny. Děj - přední československý astronom Martin Hrubý se po příletu ze zahraniční služební cesty již nemůže dočkat klidu a pohody své chaty v jižních Čechách v blízkosti ruin středověké tvrze Lásenice a čekající náruče manželky. V letním podvečeru je však se svým vozem v hustých jihočeských lesích velmi překvapen, když se asfaltová silnice postupně proměňuje v rozježděnou lesní cestu. Netuší, že právě cestoval časem. Dostal se do dob husitských válek - nejslavnějších period českých dějin. Okolnosti, hlavně poté, co zjistí, že jeho parádní Škoda 120 je mu ve zdejších podmínkách na nic, a po setkání s jedním z domorodců, ho brzy zavedou na blízkou tvrz, jednu z mnoha, které v té době českých zemích existovaly. A jejichž pánové – nižší šlechtici a zemani – se stali hybnou silou revoluce. Martin se velmi rychle adaptuje a jeho znalosti mu významnou měrou umožní zasáhnout do boje obyvatel tvrze proti nenáviděným křižákům…