prvně použitý lomený gotický oblouk v čechách - kostel Albrechtice zajímavosti ze Šumavy
první rektorkou Univerzity Karlovy jako první žena od jejího založení - prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sídlo v v České republice - Filipova Huť zajímavosti ze Šumavy
jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách - Kleť zajímavosti ze Šumavy
přední evropská seismologická stanice v počtu záznamů – štola Kristýna zajímavosti ze Šumavy
první film natočený v České republice - Hořice na Šumavě zajímavosti ze Šumavy

siamská dvojčata, sestry Blažkovy

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: táborsko
GPS: 49°26'27.303"N, 14°25'15.666"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Siamská dvojčata - sestry Blažkovy (20. ledna 1878, Skrýchově u Opařan - 30. března 1922, Chicago) byly srostlé sestry Josefa a Růžena Blažkovy se staly svými uměleckými výstupy senzací doma i v zahraničí. Narodily se dne 20. ledna 1878 ve Skrýchově u Opařan v Táborském kraji v rodině vlastníků malého hospodářství. Už když jim byl rok, ukazovali je rodiče za peníze na pouti. Blažkovi už měli jednu dceru Annu, po dvojčatech se narodil ještě syn František. Proti jiným siamským dvojčatům měla každá obě nohy. Jako děti nesly svůj úděl poměrně lehce, byly veselé a rozpustilé (např. rády vylézaly po postavených žebřinách sundaných ze žebřiňáku). Chodit musely bokem do strany, na což si časem zvykly. Hrabě Nádherný jejich matce vzkázal: Buďte šťastná, matko. Jednou vám vydělají velké peníze. A sám jim dopomohl k úspěchu. Platil jim z vlastních prostředků domácího učitele, protože do normální lavice by se nevešly. Učily se kromě jiného francouzštině a němčině, ale také hře na xylofon, na housle a zpěvu. Už v devíti letech je fotografovali do novin a brzy se Růžena a Josefa staly středem zájmu agentů a obchodníků. Měly vlastního impresária Ika Rosea, který jim půjčoval peníze a pomáhal zajišťovat jejich umělecký program. Sestry zpívaly, hrály, vystupovaly v jednotlivých městech v českých zemích i v pražském karlínském divadle. Zvědavé obecenstvo bylo nadšeno. Nakonec sestry odjely do USA. V Americe zpívaly laciné kuplety vedle údajně nejvyššího muže světa Van Alberta of Holland a javanského trpaslíka Paniho, který předváděl komická čísla. K varieté také patřil bezruký Freddie, který používal obratně nohy místo paží, a nejtěžší žena na světě. Povahově byly rozdílné. Josefa byla uzavřená, Róza se ráda bavila, a měla prý velkou slabost pro muže! Sestry se odlišně oblékaly, Josefa si dala vlasy obarvit na červeno, kdežto Růžena měla tmavé. Jejich exotičnost k nim přivábila i zvídavého novináře Egona Ervina Kische. Okouzlovaly ho, sledoval jejich život a psal o nich. Sestry si nechaly postavit hospodu v Sepekově a pronajímaly ji. Do Sepekova se jejich rodiče odstěhovali k provdané dceři Anně, manželce mlynáře a majitele mlýna Kvěchov, Chocholy. Sestry rodiče pravidelně navštěvovaly. V dubnu roku 1910 se po dvojčatech začal shánět Egon Ervin Kisch, protože se na čas jako by propadla do země. Pomocí pátrání a úplatků zjistil, že sestry jsou na klinice známého chirurga Otakara Kukuly v Praze. Tam se právě v dubnu 1910 stala Růžena matkou syna Františka. Ve věku 32 let porodila a kojily ho obě sestry. Noviny se tehdy snažily uhodnout, kdo je otcem dítěte. Mluvilo se o principálovi slavných dvojčat nebo o utajeném milionáři. Historici přišli teprve nedávno s variantou, že otcem dítěte byl voják Franz Dvorak, milenec Rózy. Chtěli se vzít a po vleklých soudních tahanicích dostali souhlas úřadů. Franz ale padl v roce 1917 na frontě. Róza si pak do konce života nechávala říkat paní Dvorak… Také Josefa měla přítele, ale také on zemřel dřív, než se vzali… Pro Kische to byla senzace. Vydával se za lékaře, pronikl na kliniku a viděl své. Řekl k tomu? „A tak jsem je nakonec uviděl. Ležely na posteli, Růžena se smála a vypadala šťastně, Josefa jako obvykle zamračeně a zlostně. Později jsem viděl jejich fotografii i s chlapečkem a Josefa se opět kabonila a naznačovala, že se v této společnosti octla jen nemilou náhodou.“ Na to si prý často stěžovala, jak ona, panna, přijde k tomu, aby jí teklo mléko, aby i ona cítila porodní bolesti, když všechnu sladkou smetanu už slízla sestra. Růženin milostný vztah zůstal tajemstvím, které do konce života sestry neprozradily. Františkova otce nikdo neznal. Spekulovalo se o impresáriovi či několika členech varietního souboru. Jisté je, že se vlastně obě staly matkami, byť o sexuální život měla zájem jen Růžena. Josefa podle vlastních slov dopadla jako Panna Maria, kde nic tu nic a najednou je matkou… Sestry byly slavné i po první světové válce. Malý František je doprovázel a vystupoval s nimi. Zájem o ně ale postupně klesal. Během války pobývaly sestry v Čechách a věnovaly se své hospodě Na Zastávce v Sepekově. Po válce se opět vrátily do USA. Růžena onemocněla – dostala zápal plic. Lékaři jí tentokrát navrhli oddělení – dvojčata zákrok odmítla. V Chicagu v roce 1922 musely do nemocnice se zánětem dýchacích cest. Dne 30. března nejprve zemřela Josefa. Róze nabízeli, zda mají mrtvou sestru oddělit. Odmítla to... Prý řekla, že když spolu žily celý život, tak spolu i zemřou. O 12 minut později zemřela. Bylo jim 44 let. Byly zpopelněny a jejich stříbrná urna putovala do rodinné hrobky v Sepekově. Některé oblečení a části oděvů včetně korespondence a fotografií, které po nich zbyly, věnoval místnímu muzeu v Milevsku, kde mají sestry Blažkovy svůj koutek. Syn František se v Bechyni vyučil elektrikářem a oženil se se švadlenou Marií Kovaříkovou. Měli spolu syna, ale nikdo z nich už dnes nežije…

siamská dvojčata, sestry Blažkovy na mapě

místa v okolí

Petr ze Sepekova

Petr ze Sepekova

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: táborsko
GPS: 49°25'42.817"N, 14°25'4.150"E

zobrazit více
Sepekov

Sepekov

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: táborsko
GPS: 49°25'42.817"N, 14°25'4.150"E

zobrazit více

další místa v okolí