Šumava.cz

Na severním okraji Milevska, v prvním nádvoří zdejšího premonstrátského kláštera, sídlí v budově barokní prelatury už více než padesát let Milevské muzeum. Muzejní sbírky, které jsou nyní instalovány cca na 750 metrech čtverečních, dokumentují především dějiny města a kláštera. Prohlídka muzea chronologicky začíná ve sklepních prostorách, kde je nově instalována stálá výstava představující nejstarší historii širšího okolí města Milevska a regionu, nazvaná Zastavení v pravěké krajině. V přízemí je přístupna expozice věnovaná středověku. Návštěvník se zde může seznámit s archeologickými nálezy, které dokumentují život ve středověkém městě a klášteře (keramické nádoby, dřevěné gotické plastiky, kachle, atd.). Zajímavý je například soubor keramiky z milevské krčmy, vypálené husity v dubnu roku 1420. V prvním patře muzea je v pěti sálech instalována expozice dějin města od 16. století až do poloviny 20. století. V prvním sále dokumentují rozvoj knihtisku dvě renesanční bible z první poloviny 16. století, v barokním sále zase rychtářské právo dokládá přísnost tehdejší justice. V dalších místnostech pak návštěvník může spatřit měšťanský salónek ve stylu tzv. druhého rokoka, malou kolekci zbraní z 18. a 19. století nebo dvojité šaty z růžového hedvábí, které patřily srostlým dvojčatům, sestrám Blažkovým. Poslední sál připomíná léta I. světové války, legionáře, čs. piloty, bojující v době II. světové války v řadách RAF, ale jsou zde i dokumenty k bombovému útoku na tehdejší Okresní sekretariát KSČ, k němuž došlo v květnu 1950. V dalších prostorách muzea je vystaven například fungující stroj věžních hodin z roku 1699 a jsou zde i staré maškarní kostýmy, pocházející z tradičních masopustních průvodů. V podkroví muzejní budovy je pak upravena malá expozice lidového nábytku a nádobí z venkovských domácností z okolních vesnic. Za první impuls k založení Milevského muzea můžeme pokládat provolání Okresního sdružení dorostu čsl. venkova z roku 1913. Tento dokument, pod nímž je podepsán učitel Josef Gottwald, referent muzejní komise, vybízel občany ke sbírání starých předmětů a dokumentů pro budoucí muzeum. Skutečně se nějaké množství darů sešlo, ale v průběhu první světové války se většina ztratila. Pak se nad chystaným muzeem na nějaký čas zavřela voda. Až teprve roku 1926 vznikl v Milevsku muzejní spolek a po deseti letech bylo konečně Milevské muzeum dne 29. srpna 1937 slavnostně otevřeno ve čtyřech přízemních místnostech nové radnice. Leč sláva nového muzea netrvala dlouho. Už v listopadu 1939 musely být muzejní expozice na příkaz protektorátních úřadů sestěhovány do dvou místností, takže namísto muzea se jednalo spíše jen o skladiště. Až roku 1947 bylo opět Milevské muzeum na radnici otevřeno v původních prostorách. I tak však bylo zřejmé, že se stále jedná o pouhé provizorium. Zásadní změna nastala až roku 1949, kdy se muzeum nastěhovalo do barokní prelatury premonstrátského kláštera na prvním nádvoří. Po zrušení muzejního spolku převzal sbírky roku 1951 MNV a později Okresní národní výbor v Milevsku. Roku 1960 se pak muzeum opět stalo městským muzeem.     V sedmdesátých letech bylo muzeum po několik let dlouhodobě uzavřeno a teprve v květnu 1975 po nutných adaptacích a rozšíření výstavních prostor bylo zpřístupněno veřejnosti. Na počátku roku 2013 skončila jedna kapitola dosavadního života muzea, to když se Milevské muzeum muselo vystěhovat z dosavadních prostor prelatury na prvním nádvoří kláštera. Nově je nyní vymístěno na druhé nádvoří, do opravené budovy z roku 1768, kde kdysi bývaly byty úředníků klášterní správy. Zde vznikly nové expozice, které byly slavnostně zpřístupněny dne 1. června 2013.