Šumava.cz

Vladimír Šindelář (2.května 1959, Písek) je český regionální spisovatel a badatel v současné době žije a pracuje v Milevsku. Vladimír  je původně vyučený typograf, po skončení základní vojenské služby a krátkém působení v milevské tiskárně působil jako praporčík v další službě v Táboře, kde řídil jedno z oddělení vojenské tiskárny. V letech 1987 - 1997 v oddělení propagace píseckého Jitexu a od roku 2000 působí v Milevském muzeu, nejprve jako správce fondu militárií, od července 2004 jako ředitel muzea. Odborné znalosti si prohloubil studiem Střední knihovnické školy v Brně, kterou ukončil roku 1991. Už od mládí se živě zajímal o staré zbraně a šerm. Jeho šermířské začátky se datují od roku 1974, kdy začal šermovat v píseckém oddíle sportovního šermu. Už krátce poté se však stal zakládajícím členem skupiny historického šermu Kavalír z Týna nad Vltavou a roku 1977 jej nacházíme v řadách písecké šermířské skupiny rival, kde působil do roku 1989. Kromě těchto aktivit působil zejména v osmdesátých a devadesátých letech minulého století v brněnském klubu vojenské historie. Zde se v uniformě příslušníka rakouského granátnického pluku č. 1 Kaiser účastnil celé řady rekonstrukcí napoleonských bitev doma i v zahraničí (Slavkov 1988 – 2000, Waterloo 1990, 1995, Marengo 1992, Lipsko 1993). V osmdesátých letech se rovněž začal zabývat dějinami katů a poprav, hrdelního práva a staré justice. V rámci své muzejní činnosti koná po celém jihočeském regionu přednášky na historická témata: dějiny katů a poprav, staré válečnictví, ale třeba i dějiny odívání nebo historii stolování a vaření. Publikovat začal počátkem osmdesátých let, nejprve v regionálním tisku (Písecký týdeník Zítřek, krajský deník Jihočeská pravda). Jeho články o zbraních se záhy začaly objevovat např. v časopise ABC vědy a techniky mládeže, ve Střelecké revui, ve Střeleckém magazínu, v týdeníku Signál, v historické revui Otavín, v Listech Písecka a v Táborském deníku, v poslední době pak v magazínu 21. století a v časopise Policista. Do současné doby dosahuje počet těchto článků přibližné číslice 200. Historické kriminální povídky mu vycházejí i v měsíčníku Jedním dechem a v historické revui Přísně tajné. Od novinových článků byl už jen krůček k první vydané publikaci. Do dnešního dne jich vyšlo celkem 11, resp. 10 titulů, z toho jeden ve dvou vydáních. Jihočeský pitaval. Písek 1994 / Šermíři, rváči, duelanti. Praha 1994 / Cesta na popraviště. Praha 1997 / Příběhy zpod šibenice. Písek 2001 / Cesta na popraviště. Písek 2001 / Hrdelní příběhy táborské. Písek 2003 / Paměti pražského kata. Praha 2004 / Velká kniha soubojů a duelantů. Praha 2004 / Po bitevních polích jižních Čech. Praha 2005 / Hrdelní příběhy z Prácheňska. Praha 2006 (spoluautor Mgr. J. Pešta) / Syn pražského kata. Praha 2006. V září 2006 převzal za svou knihu Po bitevních polích jižních Čech mezinárodní cenu E. E. Kische, udělovanou za literaturu faktu. Je členem Jihočeského klubu Obce spisovatelů od roku 2003 a členem Obce spisovatelů od roku 2007. V devadesátých letech vydal též několik drobných regionálních publikací vlastním nákladem: Dobytí Zvíkova císařskou armádou roku 1622. Milevsko 1992 / Smolná kniha města Milevska. Milevsko 1993 / Historické sondy do dějin Mirovicka. Milevsko 1994 / Staročeské umění kuchařské. Milevsko 1994 / Dějiny obce Orlík nad Vltavou. Milevsko 1994 / Dějiny kláštera, města a panství Milevska, sepsané léta 1841. Milevsko 1997 / Myslivecké pověry, čáry a kouzla za starých časů v Čechách. Milevsko 1997 / Rakov. Dějiny obce a hasičského sboru. Milevsko 1999 / Srlín. Dějiny obce a hasičského sboru. Milevsko 1999.