největší jednoobloukový most bez táhla na světě - Žďákovský most zajímavosti ze Šumavy
jediná gotická katedrála v Bavorsku - Řezno zajímavosti ze Šumavy
první verše "polámal se mraveneček" napsal Josef Kožíšek, Lužany zajímavosti ze Šumavy
první elektrické tavení skla v ČSR - Annín zajímavosti ze Šumavy
ochranářský koutek Hamižná hora zapsán 16.6.1985 na seznam IUCN - první v ČSSR zajímavosti ze Šumavy
poslední zachovaná rybářská dřevěná káď v Česku - Olšina zajímavosti ze Šumavy
Guinnessova kniha rekordů: v duté lípě bylo 51 osob - lípa Jana Gurreho, Římov zajímavosti ze Šumavy

Katz Leopold

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: táborsko
GPS: 49°29'8.433"N, 14°31'39.559"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Leopold Katz (29.září 1854, Jistebnice - 19.ledna 1927, Praha) byl úspěšný český advokát, mecenáš umění, příznivec a podporovatel České akademie věd a umění (ČAVU), sběratel výtvarných děl, též nálezce cenného Jistebnického kancionálu. Strýc novináře, spisovatele, politického pracovníka, oběti v procesu s Rudolfem Slánským nevlastním jménem André Simone (vlastním jménem Otto Katz). Pocházel z poměrně chudých poměrů - narodil se v rodině jistebnického vlasteneckého poštmistra Hynka Katze. Nejprve absolvoval Gymnázium v Táboře a potom v Praze roku 1881 dokončil studium práv doktorátem. I když byl židovského původu, byl římsko-katolického vyznání a roku 1882 se v Praze u sv. Jindřicha oženil s Terezií (rozenou Meergans), ovšem manželství bylo roku 1901 rozvedeno. Po složení advokátních zkoušek si otevřel roku 1883 v Praze advokátní kancelář. Téhož roku se mu narodil jediný syn Jiří - rovněž vystudoval práva. Jako sedmnáctiletý gymnaziální student v létě roku 1872 sháněl pro školní úkol o dějinách Jistebnice podklady také na místní faře a tak objevil se starými spisy i latinský graduál. Ovšem hlavně objevil ve staré almaře částečně skrytou knihu (v dřevěných deskách, v černé poškozené kůži) vzácnou národní památku Jistebnický kancionál z 15. století. Přes profesora táborského gymnázia Hanka Mejsnera a faráře Schullera se rukopis dostal k Františku Palackému a následně do Národního muzea. V Praze s podobně vlastenecky smýšlejícími studenty založil roku 1876 Spolek českých akademiků židů (první česko-židovskou organizaci) a stal se jejím předsedou. Česko-židovské asimilační hnutí (dále jen Hnutí) se postupem doby rozrůstalo a prošly jím tisíce českých židů. Existence Hnutí umožnila, že se desetitisíce židovských obyvatel mohly stát neorganizovanými, spontánními Čechy. I když později Katz už nevyznával víru svých otců (stejně jako mnoho česko-židovských asimilantů), byly jeho zásluhy o Hnutí oceněny roku 1900 jmenováním čestným členem Spolku českých akademiků židů. Katz patřil k významným členům Jednoty právnické v Praze, kteří působili převážně v období do roku 1914. Je také autorem knihy Dějiny města Jistebnice. Kromě práce advokáta, kdy mnohdy zastupoval i známé umělce (např. Oskara Nedbala), věnoval svůj život nejen osobnímu obdivu k vědám a umění, ale také velkorysé podpoře. Z té ještě za jeho života se mohli těšit např. Vojtěch Hynais, Josef Václav Myslbek, Mikoláš Aleš, J. B. Foerster, později Max Švabinský, František Bílek, Josef Gočár, D. Jurkovič, Jakub Obrovský, Jaroslav Mařatka. Finanční úspěchy v advokátní praxi mu umožnily také nashromáždit rozsáhlou sbírku výtvarného umění, která byla závětí odkázána Moderní galerii v Praze. Po smrti svého jediného syna JUDr. Jiřího Katze, který v 31 letech (tři roky po svatbě) spáchal sebevraždu, Leopold založil ve prospěch ČAVU Nadaci Jiřího Katze. Z výtěžku vložených cenných papírů byla udělována Cena JUDr. Jiřího Katze, za zvlášť vynikající práce, původní české dílo, přispívající vynikající měrou k vědeckému nebo uměleckému poznání ve svém oboru. Její udělení vycházelo ze soutěže a byla každoročně oznamována v tisku na den sv. Jiří byla udělována až do konce třicátých let 20. stol. a byla považována za nejprestižnější ocenění čs. výtvarných umělců (k oceněným patřil například sochař Jakub Obrovský za sochu Odysseus). Akademii byla také svěřena Nadace Leopolda Katze pro výtvarné umělce, určena závětí a připisovala ČAVU třetinu z prodeje jeho majetku (v konečné hodnotě tehdy 1,6 milionu korun) a každoročně byla udělována v den úmrtí dárce Cena JUDr. Leopolda Katze (v hodnotě 50 tisíc korun) umělci, který v posledních třech letech „nevšední uměleckou zdatnost vynikajícím uměleckým dílem prokázal“. Např. architekt Dušan Jurkovič obdržel v roce 1932 cenu na rok 1933 za projekt mohyly J. R. Štefánika na Bradle. Cenou byli odměňováni také sochaři, například František Bílek a za plastiku Budoucí dobyvatelé (dřevo 1931–1937). V roce 1948 byla všem dříve oceněným umělcům, některým již in memoriam, udělena ve výroční den úmrtí Leopolda Katze medaile Otakara Španiela. Pochován je v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze, pro niž mu vytvořil sochu truchlící ženy Josef Mauder.

Katz Leopold na mapě

místa v okolí

Jistebnický kancionál

Jistebnický kancionál

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: táborsko
GPS: 49°29'12.808"N, 14°31'35.349"E

zobrazit více
hotel Pecka, Sepekov

hotel Pecka, Sepekov

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: táborsko
GPS: 49°26'27.303"N, 14°25'15.666"E

zobrazit více

ubytování v okolí