Kněz Karel (16.ledna 1899, Nehodív u Klatov - 22.června 1942, Habroveč) byl český vlastenec, vrchní strážmistr a velitel četnické stanice ve Vrbatově Kostelci, významný člen odbojové skupiny Čenda. Vyučen byl obchodním příručím, nastoupil k četnictvu, oženil se roku 1922, třiadvacetiletý, s pohlednou dvacetiletou úřednicí Annou Cislaghi, narozenou na Chebsku, která byla německé národnosti a jejíž nepřesná čeština ji navždycky prozrazovala. Po svatbě žil Karel Kněz s rodinou deset let ve Starém Kynšperku v okrese Cheb, poté přesídlili do Chomutova. Ze tří dětí, jež se Knězovým narodily, se dospělosti dožijí jen Karel a Jaroslav. A začátkem července 1934 se osud praporčíka Karla Kněze začíná naplňovat - rozkaz ho převádí na četnickou stanici ve Vrbatově Kostelci, rodina se samozřejmě stěhuje s ním. Ještě ho čeká povýšení - tři dny před koncem roku 1936 se stane vrchním strážmistrem a v té souvislosti i velitelem vrbatokostelecké četnické stanice. Stal se tak velitelem četnické stanice ve Vrbatově Kostelci do jejíhož rajonu spadaly Miřetice a Dachov, tedy i ležácký mlýn a osm domků osady Ležáky. Karel Kněz představoval jednoho z nejvýznamnějších příslušníků tamější odbojové skupiny Čenda založené zde již v roce 1939. Tato odbojová skupina kromě jiného (shromažďovala a ukrývala zbraně a později předávala zprávy o přesunu německých vojsk a společenské a hospodářské situaci) aktivně podporovala radistu skupiny Silver A Jiřího Potůčka a jeho vysílačku Libuši, umístěnou v lomu Hluboká a posléze v ležáckém mlýně. Z konspirativních důvodů bylo výhodou, že na počátku února 1942 konali strážní službu na četnické stanici pouze tři (vrchní strážmistr Karel Kněz, štábní strážmistr František Brčák, strážmistr Josef Lorenc) z pěti četníků (štábní strážmistr Jan Pavlík a štábní strážmistr Alois Plaček, kteří v zimním a jarním čase roku 1942 pobývali služebně mimo mateřskou stanici). Pozice Karla Kněze byla zvláště riziková. Nejenže zprostředkovával součinnost ležáckých odbojářů s jinými středisky odporu, například s chrudimskou četnickou stanicí, ale zároveň získával informace – díky promyšleným kontaktům s gestapákem Ernstem Linselem – z pardubického gestapa. Silná psychická zátěž a odpovědnost za rodinu zřejmě vykonávaly své. Karel Kněz se již na jaře 1942 zmínil kolegům z vrbatokostelecké stanice o sebevraždě, a to po výslechu na gestapu, který musel podstoupit v souvislosti s náhodným udáním na radistu Potůčka. Ale závěrečná etapa nejtěžší osobní krize se otevřela až v sobotu 20. června a následující den, kdy gestapáci zatkli v Pardubicích a rovněž v lomu Hluboká a ležáckém mlýně celou řadu Čechů, kteří parašutistům pomáhali. Karel Kněz trpěl od ranních hodin v neděli 21. června značnou nervozitou, nemohl na stanici vydržet, odcházel, hledal uklidnění. Odpoledne strávil ve službě a pak setrval doma, v jakémsi letargickém očekávání. Jedni z posledních, kteří přivezli ke Knězovým do Vrbatova Kostelce děsivé informace, byli strojník lomu Hluboká Karel Svoboda a mlynářský učeň Jan Pavliš. Všechno jsme ztratili, všechno už o nás vědí, říkal si Karel Kněz, když se vydal do pozdního večera. Ještě stačil s ležáckým autodopravcem Burešem uklidit zbraně. V domku Doležalových v Habrovči položil na stůl fotografie manželky a synů a rozplakal se. „Musím si vzít život, nesmím jim padnout do rukou, nepřežila by ani moje rodina,“ opakoval v zoufalství. Ani dvacetiletý syn paní Doležalové Josef mu v tom nedokázal zabránit. Karel Kněz se v otevřené krajině u Habrovče rozhodl pro sebevraždu. Měl u sebe cyankáli, ale bližší mu byla služební zbraň. Bylo pondělí 22. června, kolem čtvrté ráno. Netušil, že ho gestapo v nejtěžších chvílích, jež prožíval, ještě nedávalo do spojitosti s ležáckým odbojem. V Knězově ohledacím listě se jako důvod sebevraždy uvádí pominutí smyslů. Můžeme se domnívat, že to byl důvod, proč rodina Karla Kněze zůstala mezi živými. Věděl totiž, jaké mučení by čekalo jeho i členy jeho rodiny při výsleších, sebeobětováním je od tohoto osudu uchránil. Svojí smrtí zachránil mnoho spolupracovníků skupiny Čenda od prozrazení.
typ: hotel ***
lokalita: sušicko
obec: Jiřičná
kapacita ubytování: 40
cena ubytování: od 330 Kč
typ: chalupa
lokalita: sušicko
obec: Annín
kapacita ubytování: 12
cena ubytování: od 250 Kč
