Šumava.cz

Johann Philipp Husmann, baron z Namedy a Riolsburku (? - 1651) česky Jan Filip Husmann, byl v době třicetileté války císařským rytmistrem. Stejně jako několik jeho bratrů byl ve službách habsburské armády. Husmann pocházel z rýnského šlechtického rodu, který původně sídlil na zámku Namedy. Na začátku třicetileté války sloužil v císařské armádě a velel 1100 valonským kyrysníkům. Po vítězné bitvě na Bílé hoře mu císař Ferdinand II. Dne 4. prosince 1623 prodal královské město Tachov za dobrou cenu 96 859 míšeňských kop. Zároveň byl Hussmann povýšen do třídy českých baronů. O rok později získal Husmann také sousední panství Hals. Občané města Tachov prodejem ztratili všechna privilegia. Jako nový dědic provedl Husmann protireformaci, ale to se podařilo jen s velkými obtížemi. Císařská vojska byla ve městě stále rozmístěna a čítala přibližně 1000 lidí. Teprve v roce 1625 se občané Tachova vrátili do katolické církve a formálně deklarovali svou podřízenost novým úřadům. Nepřátelství mezi občany Tachova a Johannem Philippem Husmannem přetrvávalo. Archivní dokumenty vypovídají o jeho sporech s místními měšťany a více než třísetletá pověst ho líčí jako Ukrutného Jana, který Tachovské utiskoval coby odbojné poddané. Tradují se jeho divoké jízdy se čtyřspřežím, kterému se nesmělo nic postavit do cesty. Ani po smrti prý nemá v hrobě pokoje a za temných nocí obvykle o Vánocích projíždí za velkého hřmotu krajem v ohnivém voze taženém čtyřmi vraníky, doprovázeném štěkajícími černými psy, a hledá věčný klid. Koleje, které do cesty vytlačí kola pekelného vozu, bývají vidět prý i několik dní. Mezi původním německým obyvatelstvem bývala až do roku 1945 legenda o Husmannovi velmi živá a zdejší matky strašívaly neposlušné děti výhružkou: “Husmann jde!” Husmann zde založil nejen nové farmy, ovčí farmy a mlýny, ale také se zapojil do těžby a výstavby prvních skláren v lesích západně od Tachova. Barokní mlýn v Tachově, který byl postaven za Husmannovy vlády v roce 1645, je dnes jednou z rekonstruovaných památek města. Husmann také přivedl do Tachova mnichy řádu sv. Františka z Pauly a v roce 1639 jim přislíbil zbudování kláštera ve Světcích za více než 36 000 zlatých. Pauláni měli přispívat k opětné rekatolizaci kraje, neboť většina obyvatel z okolí předtím přešla na luteránskou víru. Pauláni začali provozovat proslulou lékárnu, pečovali tak o duše i těla obyvatel v okolí Tachova. Ovšem kromě modliteb za svého donátora. Těch měl totiž pan rytmistr nemálo zapotřebí! Voják každým coulem se především staral o co nejvyšší výnos ze svěřeného panství a do tachovských dějin vstoupil jako nemilosrdný feudál. Husmann znovu a znovu musel opouštět Tachov jako císařský plukovník pro vojenské operace. Poté, co mu 3. listopadu 1643 zemřela jeho manželka Emilie Burggräfin von Dohna-Kraschen, se Husmann podruhé oženil s Theresií Eleonora zu Lodron. Z obou manželství nevznikl žádný mužský potomek. Jan Filip Husmann Husmann zemřel v roce 1651, aniž by byla stavba kláštera zahájena. Ačkoli klášter Heiligen pro mnichy z řádu Paulanerů vznil zakladatelským dopisem z 5. února 1639, dar na něj zahrnoval 40 000 zlatých, daroval také stavební pozemky řádu a přispěl dalšími 10 000 zlatými na stavební náklady, přesto k výstavbě došlo až po roce 1664, kdy zadlužené panství odkoupil Jan Antonín Losy z Losimtálu. Po jeho smrti počátkem roku 1651 jeho vdova, která se později provdala za Marchese Capru, převzala kontrolu nad městem Tachov, které se jen pomalu vzpamatovalo z ozbrojených konfliktů a rabování. Husmann byl pohřben vedle své první manželky v paulanerském kostele v Tachově. Pozemky Meierhöfen a Minichsfeld získal Johann Wenzel Kolowrat-Nowohradsky v roce 1653. Dne 1. září 1664 tři dcery Husmanna konečně prodaly velkou část Tachovského panství císařskému hraběti Janu Antoni Losy von Losinthal.