Vlakové nádraží na trati 183 (Plzeň - Železná Ruda Alžbětín) a na německé straně Regen - Plattling. Roku 1877, kdy rakouský císař společně se svým bavorským královským kolegou otevírali zbrusu novou „střídací štaci Eisenštejnskou“, jak nádraží nazývala státní smlouva z roku 1873. Tento dokument stanovil také dodnes přetrvávající raritu zdejší železniční stanice: „nádraží eisenštejnské… založí se… tak, že prostředek jeho bude se dotýkati čáry pomezní.“ Takže důstojná nádražní budova symetrické koncepce se dvěma dvoupatrovými stavbami na křídlech a spojovací částí, vybudovaná dělníky Bavorské východní dráhy, je do dnešních dnů přesně ve svém středu rozdělena státní hranicí. Společně s nádražní budovou je takto rozděleno i kolejiště. Konec říše Habsburků a zrod ČSR nepřinesl mnoho nového. Trať i s polovinou železnorudského nádraží převzaly ČSD, které obzvláště v polovině 30. let šikovně podchycovaly stoupající zájem o turistiku na Šumavě. V závěru října 1938 – na základě ujednání mnichovské dohody – postoupily ČSD českou polovinu železnorudské stanice včetně tratě až do Nýrska Německu. Válku i její závěr však tady drážní zařízení přečkalo bez pohromy a první český motoráček mohl z Nýrska do společného nádraží v Železné Rudě Alžbětín jet již 2. června 1945. První poválečná léta byla v tomto koutě Šumavy ve znamení zvýšené nákladní přepravy z ČSR na západ. Současně se ale objevilo něco, co železnice od svého zvyku tady v Železné Rudě ještě nepoznala. Z příkazu americké armády bylo kolejiště na hraniční čáře rozděleno dřevěnými zábranami. Po roce 1948 byla celá oblast prohlášena za uzavřenou, čímž veřejnou osobní dopravu odsoudili k zániku. Dne 3. září 1953 byla Železná Ruda Alžbětín jako přechodová stanice zrušena, česká osobní pokladna zazděna, budovu i nádraží přeťaly zátarasy. Tentokrát fortelnější než ty americké. Tady byla ona pověstná hranice dvou světů. Osobní doprava končila v předposlední zastávce Železná Ruda – město a vlaky odtud couvaly zpět na nádraží Špičák. Již před listopadem 1989 se tu a tam hovořilo o znovuaktivování Železné Rudy Alžbětín jako přechodové stanice. Zůstalo jen u úvah. Nebývalým tempem se události hnuly až na konci roku 1989. Po podpisu oficiální dohody v dubnu 1990 byla za jediný rok uskutečněna rekonstrukce tratě i společného hraničního nádraží. Dne 2. června 1991 se vlaky znovu rozjely. Dále pokračuje železniční trať 905 z Bayerisch Eisenstein do Plattlingu, přičemž ve Zwieselu odbočuje trať 906 do Grafenau a trať 907 do Bodenmais. Na těchto železničních tratích poskytuje řádnou osobní přepravu výhradně soukromý přepravce pod označením WaldBahn. Hraniční nádraží v Bavorské Rudě vyhrálo v roce 2017 titul nejhezčí v Německu (spolu s nádražím Lutherstadt ve městě Wittenberg) - ocenění uděluje německý dopravní svaz Aliance pro železnice. Porota projela při testovacích jízdách celé Německo a při tom hledání nejpřívětivějšího nádraží posuzovala vzhled, nabídky služeb a také servis, zkrátka vstřícnost nádraží k cestujícím. Vítězem v roce 2017 se staly dvě stanice na pomezí hranic Německa a České republiky. Německá část nádraží v Alžbětíně patří Přírodnímu parku Bavorský les, který ji za několik milionů eur zrekonstruoval a vybudoval tam návštěvnické centrum, které prezentuje tak zvanou zelenou střechu Evropy. To znamená oba sousedící národní parky a také přírodní park Bavorský les a chráněnou krajinnou oblast Šumava. Ocenění přišlo v roce, kdy nádraží slaví 140. výročí.
Apartmánový dům se 3mi oddělenými apartmány leží na okraji Železné Rudy nedaleko od hlavní silnice vedoucí městem z 50 km vzdálených vnitrozemských Klatov (ležících 50 km jižně od krajského města Plzeň) do 3 km vzdáleného hraničního přechodu se SRN. Železná Ruda je šumavské městečko ležící na okraji Národního parku Šumava a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, má na Šumavě vyjímečnou polohou, neboť je umístěna v horském průsmyku a díky tomu se nabízí jako přirozená spojnice mezi sousedními zeměmi. Dnes mezi Českou republikou a sousední spolkovou republikou Bavorskem a to nejen pro silniční dopravu, ale i železniční, díky nejdelšímu železničnímu tunelu v naší zemi. Železniční tunel byl postaven ještě v dobách Rakousko-Uherské monarchie, kdy sousední Německo byla partnerská země a panoval mezi zeměmi čilý obchodní ruch, proto se v nedalekém Alžbětíně nachází společné nádraží, jehož budovu protíná hranice. To bylo po dlouhou dobu studené války, následné železné opony uzavřené a neplnilo svůj původní účel – spojnici mezi zeměmi. Dnes se ze Železné Rudy můžete vypravit na pohodlné šumavské jak pěší výlety, tak cyklostezky, bežecké trasy, automobilové a nebo hromadnou dopravou do mnoha stran vnitrozemí, do západní a centrální Šumavy a nebo Národního parku Bavorský les a Bavorska. Tuto možnost v tolika variantách mnoho šumavských měst nenabízí, také je významným městem Šumavy, které dává název celé oblasti (Šumava – Železnorudsko). Pro svoji dostupnost a obklopení horským terénem je centrem zimních sportů - přímo v něm několik skiareálů (Nad Nádražím, Samoty, Belveder) a velká centra zimních sportů jsou na nedalekých vrcholech - český Špičák, Pancíř a německý Velký Javor (do nich Vás případně dopraví skibus). Za městem a nebo na nedalekých odstavných parkovištích začínají upravené běžecké tratě a nebo běžecké okruhy. V létě se Vám nabízí velké množství turistických značených tras a cyklotras, které jsou na české straně s výrazným převýšením a převážně asfaltové a na německé straně sypané jemným kamínkem a s mírnější povahou. Pokud nebudete chtít jezdit v blízkosti a nebo okruh kdy se vracíte cestou kterou jste vyjeli, můžete využít linek Zelených autobusů a cyklobusů. Z výletních cílů jmenujme okolní vrcholy Pancíř, Můstek, Špičák, Poledník, Velký Javor, Falkenstein, Ostrý. Na bavorské straně můžete navštívit muzeum vycpaných zvířat v Regenhütte, Muzeum železnice v Bavorské Rudě (Bayerisch Eisenstein), samotu Schwellhäusl (s pivem které teče ze skály, dětským hřištěm a s přírodní ZOO), Dům divočiny u Ludwigsthalu, sklárny ve Frauenau, doly ve Štříbrné hoře, vodopád Rissloch, Malé a Velké Javorské jezero, akvapark v Lamu či Zwieselu, zvířecí výběhy v Lohbergu či u Neuschönau nebo stezku v korunách stromů zakončenou dřevěnou věží kopulovitého tvaru s názvem Baum Wipfel Pfad u Neuschönau. Na české straně navštívit okolní městečka Kašperské Hory (Motomuzeum, muzeum Šumavy), Modravu, Srní, Špičák, Prášily, ledovcová jezera (Černé, Čertovo, Laka, Prášily), vodopád Bílá strž, hrady Kašperk, Rábí, Švihov, Velhartice, technické dílo Vchynicko-tetovský plavební kanál. V nedalekém centru města jsou obchody nejen s potravinami a drogerií, ale i se sportovním vybavením a půjčovny sportovních potřeb. Také v něm najdete muzeum zdejšího sklářství a Šumavy, v jehož budově naleznete i informační centrum. Na náměstí je v zámečku Motomuzeum nebo zajímavý kostel s půdorysem šesticípé hvězdy a cibulovitou střechou. U fotbalového hřiště je velké dětské hřiště od Tomových parků, nad městem pak křížová cesta s kaplí a od ní nedaleko vzdálený horský pivovar. Vlastní apartmánový dům má 3 apartmány 2+kk o výměře cca 40 m2. Každý apartmán má obývací pokoj s rozkládací sedací soupravou, TV + SAT, WiFi internet, ložnici se dvěma lůžky a plně vybavený kuchyňský kout s elektrickým sporákem, lednicí, rychlovarnou konvicí a dalším kuchyňským vybavením. Součástí apartmánu je rovněž koupelna se sprchovým koutem, umyvadlem a WC. V přízemí domu je úschovna kol nebo lyží. K domu patří vlastní uzavřené parkoviště. Návštěvníkům je k dispozici veliká zahrada o výměře cca 1.700 m2, s venkovním posezením a zahradním grilem.
bar
bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímApartmánový dům má 3 apartmány 2+kk o výměře cca 40 m2. Každý apartmán má obývací pokoj s rozkládací sedací soupravou, TV + SAT, WiFi internet, ložnici se dvěma lůžky a plně vybavený kuchyňský kout s elektrickým sporákem, lednicí, rychlovarnou konvicí a dalším kuchyňským vybavením. Součástí apartmánu je rovněž koupelna se sprchovým koutem, umyvadlem a WC. Apartmánový dům má 3 apartmány 2+kk o výměře cca 40 m2. Každý apartmán má obývací pokoj s rozkládací sedací soupravou, TV + SAT, WiFi internet, ložnici se dvěma lůžky a plně vybavený kuchyňský kout s elektrickým sporákem, lednicí, rychlovarnou konvicí a dalším kuchyňským vybavením. Součástí apartmánu je rovněž koupelna se sprchovým koutem, umyvadlem a WC.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpoolZahrada o výměře 1700 m
vybavenost pro děti v objektu: brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrHotel byl uveden do provozu koncem roku 1997. Záměrem majitele bylo vytvořit menší rodinný luxusní hotel pro náročné klienty. Součástí hotelu je útulná restaurace se stylovým barem, loby, venkovní posezení, úschovna lyžařského vybavení, parkoviště i krytá garáž.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímK dispozici je 6 komfortních dvoulůžkových pokojů s možností 2 přistýlek v každém z nich + apartmá, které má 2 dvoulůžkové a 1 jednolůžkový pokoj se společnou sprchou a WC. Všechný pokoje mají předšíň s úložným prostorem, samostatnou koupelnu s WC (vybaveno hygienickými potřebami, ručníky, vysoušecem vlasů), z pokojů s TV a satelitním příjmem i minibarem je možno vstoupit na balkon. Sedací souprava s konferenčním stolkem nabízí hostům pohodlné posezení v soukromí.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Chloubou Šumavy není pouze nedotčená příroda, ale také kulturní památky. Lidovou architekturu můžete obdivovat v řadě vesnických památkových zón, ale i rozesetou po celé Šumavě a šumavským podhůřím - začleněnou do běžného venkova, nebo městské památky v městských památkových zónách. Na Šumavě naleznete také řadu zřícenin hradů a tvrzí, ale i řadu hradů, hrádků, zámků i zámečků. Za zmínku stojí i šumavské rozhledny. Šumava se dělí do šesti podcelků: Železnorudská hornatina, Šumavské pláně, Boubínská hornatina, Trojmezná hornatina, Želnavská hornatina a Vltavická brázda. Nejvyšší body Šumavy na hraničním hřebenu dosahují výšek nad 1300 m n. m. Nejvyšším vrcholem Šumavy je Velký Javor (1 456 m n. m.) na bavorské straně hranice. Nejvyššími vrcholy české části jsou Plechý (1 378 m n. m.), Trojmezná (1 361 m n. m.), Boubín (1 362 m n. m.), Jezerní hora (1 343 m n. m.). Na Šumavě se nachází velké množství rašelinových slatí, jejichž celková plocha činí cca 5.000 ha. Směrem do vnitrozemí přechází Šumava v Šumavské podhůří a Novohradské hory s výškami cca 1000 m n. m. Šumava disponuje jak velmi dobrými klimatickými i přírodními podmínkami pro rozvoj zimní turistické sezóny, tak také širokou nabídkou různých druhů sportovních či relaxačních aktivit zajišťovaných mnoha rozličnými rekreačně - sportovními, ubytovacími, stravovacími a dalšími zařízeními, která vytvářejí kvalitní základnu pro prožití příjemné a spokojené zimní a letní rekreace. Hledáte levné ubytování? Vybírejte z levného ubytování s nízkou cenou. Levné ubytování Vám vždy vyjde vstříc příjemnou cenou. Nebojte se levně ubytovat, není to většinou na úkor kvality ubytování. Vždy zde naleznete levné a kvalitní ubytování. Ubytování za výhodné ceny na horách u vody, ale i ve vesničkách, městysech a velkých městech. Široká nabídka levných hotelů, chat a chalup či penzionů je pravidelně aktualizovaná. Zcela nejlevnější způsob ubytování jsou levné ubytování v ubytovnách. Pro studenty a turisty jsou zejména lákavé ubytování v levných penzionech, či levné ubytování v soukromí.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Z těchto sporujících se myšlenek jej vyrušil Krušnej, jenž po dlouhém mlčení k němu promluvil:
„A vidíš, Jouzo, syna ti do vězení odvedli a velké hoře na tebe snesli, a přece bych hned a rád s tebou měnil. Pustí ho zas a bude tvůj, jako býval. A já těch dětí mám víc a na svobodě jsou, a přece nejsou mé, a nikdy nebudou. Před chvílís to viděl. Člověk by si zoufal."
„Brachu zlatý," vece Potužák, „každý si neseme svůj kříž a svoje starosti. Můj chlapec také ještě není na svobodě, krásně slíbil pan správec, že se ho zastane."
„O tom přece nebudeme pochybovat, po tom, cos vykonal. A vidíš, holka za tím chlapem běhá jako čubka, ta za tímhle, druhá za jiným, poslušnost vypovídají, na posměch vydávají sebe a mne a doma žena jim pomáhá, proti mně se spuntovali. Tak si zrovna myslím, že Pánbůh sám by je měl ztrestat. Toho chlapa voda měla odnést! Tys ho vytáhl! Dobře! Jsem rád kvůli tobě, žes je tím dostal na svou stranu, ale kvůli té holces ho tam mohl nechat. Já bych prstem pro něj nebyl pohnul! Napij se z Bezdrevi, holomku, a plav si třeba do Prahy a za Prahu! Neubude! Holku ať taky čert vezme a třeba ještě deset knížecích! Z takových námluv přece nic jiného nekouká než dlouhatánské průtahy a nakonec třeba ostuda!"
„Jakube, co povídáš, není v pořádku. To jen hněv z tebe mluví, třeba spravedlivý. Byla v tom jen náhoda, že já první jsem tomu mladíkovi podal tyč. Nebýt tam mne, byl by to učinil jiný, dost možná, že ty sám. V tom byla vůle boží. Člověk je člověk a křesťan, bližnímu třeba v nouzi pomoci. Když jsem ho viděl zápasit s proudem, ani mi nenapadlo pomýšlet, že je to knížecí mládek, že si namlouvá tvou dceru proti tvé vůli, nebo že si tím ve své věci pomohu. Viděl jsem prostě člověka, který se topí, a že mi v dosahu ležela tyč, podal jsem mu ji. Že potom promluvil Karhoun, víš sám, ale já bych si byl nevzpomněl vykládat jim tam, co mne tíží; však jsi viděl, že jsem už odcházel..."
„Že zrovna tenhle lump, tenhle Karhoun ty pány přivedl na tvou věc, mě mrzí," zaskuhral Krušnej; „člověk nemá štěstí! Než ještě hubu otevřel, měl jsem to na jazyku já a chtěl jim to hodit na hlavu, aby věděli, jaký jsi ty a jací jsou oni. Ten lajdák mě předešel. Potom ovšem si vzal právo pověsit se nám na paty. Ještě že jsme se ho zbyli..."
„Nu, vidíš, Jakube — Pánbůh užívá někdy zvláštních nádob, ve kterých nám ustědřuje své dary..."
„A co mě nejvíc hněte," přerušil ho Krušnej, „je to, že před takovým ničemným darebákem moje dítě mě zostudilo."
Potužák měl na jazyku říci svému starému příteli, že nepo¬slušnost svých dětí sám zavinil přílišnou povolností vůči své ženě a že nyní pozdě bycha honí, ale jak se naň podíval a viděl utrápený výraz jeho obličeje a slzy, jež mu stékaly po rozbrázděných tvářích, bylo mu ho líto a káravá slova mu uvázla v hrdle.
„Hleď, Jakube," pravil měkce, „neber si tohle tak do hlavy. Muší pomyslit, že holka má toho mládka ráda; nesmíš se divit, že se pobláznila, když ji tak poplašili zprávou, že se mi upil. Nebránils na počátku, proč najednou nyní bráníš? Víi přece, že teď už od něho neupustí. Na tvém místě bych ji byl nezdržoval, když ho chtěla vidět."
„Ale ten posměch z toho, Jouzo, ten posměch," zvolal Krušnej; „což mi má být jedno, když kdekdo bude říkat: Hleďte Rozáru Krušnejch! Běhá za mládkem až do rybárny! Věší se na něho jako klíště a na tátu div jazyk nevyplázne! — Pak se arciť o nás otírá každý otrapa!"
Ba právě, že Rozárka se těžce prohřešila proti mravům a způsobům blatských dívek, vydávajíc se za milencem do cizího stavení. To Potužák věděl lépe než kdo jiný, a kdyby se podobná věc byla stala v jeho rodině, velmi těžce by ji byl nesl a dozajista by nebyl připustil omluvy. Chápal také roztrpčení Krušného a za normálních okolností by ho byl i sdílel; než, za daných poměrů, uváživ, že chyba kotví v minulosti, kterou odčiniti nebylo již lze, hledal kdekterý důvod na omluvu nerozvážného děvčete, jen aby přítele potěšil a bolu jeho ulevil, což se mu po mnohých řečech také jakžtakž podařilo.
Došli zatím na Hlubokou. Právě když se ubírali mimo kostel, udeřila dvanáctá a zvonili poledne. Z budovy okresního soudu vycházeli páni, pan soudce, pan adjunkt, pan listovní. Potkali je jednoho po druhém, pana soudce naposled. Potužák zočiv ho, stanul, uctivě pozdravil...
Zda povšiml sobě starý pán, jenž nedbale poděkoval za pozdravení a z jehož mdlých, krátkozrakých očí, obrněných zlatými brejlenu, jedva na okamžik utkvěl pohled na uklánějícím se před ním venkovanu, plaše prosebného výrazu, jenž tomuto zřel z očí? — Ba, sotva asi! Šel mimo, upíraje zraky ku promoklé zemi, vyhýbaje se pečlivě kalužím.
Potužák zamýšlel zastaviti ho, promluviti s ním na místě, jižjiž vpřed se pošinul, aby ho dohonil, ale pojednou odvaha jej opustila.
„Přišli jsme pozdě," děl poloušeptem k stojícímu za ním Krušnému, „třeba počkat do odpoledne, až se vrátí do úřadu."
„Ba právě," odvětil tento, „jde k obědu, tu zdržovat ho nemůžeme a nadto v tom dešti. Takový pán by se třeba urazil a chlapec by to odnesl."
Při vzpomínce na svého chlapce Potužákovi se oči zalily slzami. Přišlo mu na paměť, že té chvíle snad žalářník mu přináší oběd, skrovný oběd vězňů. Ubožák ani nevěděl, že osoby dlící ve vyšetřovací vazbě mají právo stravovat se samy; jinak by byl svého syna zaopatřil potřebnými penězi. Zalomil rukama.
