Jan Steinbrener (17.července 1835, Vimperk - 6.května 1909, Vimperk) byl zakladatel tiskárny Vimperk, knihkupec a vydavatel. Narodil se 17. července 1835 ve Vimperku a vyučil se knihařství v Českém Krumlově. Od roku 1855 začal tisknout nejprve na ručním lisu a později na jenom rychlolisu, v domě U slona (dům čp. 3 stál v bývalé Školní ulici). V tomto domě tiskl pouze jeden náklad a v jenom jazyce. V roce 1860 se oženil s Annou, se kterou měl dva syny, Jana (* 1863) a Ruprechta (* 1866), a pět dcer. Dům U slona však při velkém požáru v městě v roce 1861 vyhořel. Jan Steinbrener ho s nesmírným úsilím znovu vystavěl a výrobu obnovil. Vzrůstal i počet zaměstnanců. Zatímco v roce 1867 zaměstnával pouze 4 knihařské pomocníky, do roku 1870 jejich počet stoupl na 15 osob. Navíc Steinbrener postupně vybavoval svou výrobu stroji. V roce 1870 používal pouze jednoho malého rychlolisu, v roce 1871 přikoupil další rychlolis. Na místě městského mlýna na levém břehu Volyňky postavil novou továrnu, která zahájila 17. února 1872 výrobu. Steinbrener původně začínal s tiskem modlitebních knížek, avšak v roce 1875 přistoupil k tisku kalendářů. Využil jejich obliby a zvýšené poptávky především na venkově a na této výrobě založil další rozvoj svého podniku. V roce 1873 se poprvé zúčastnil světové výstavy ve Vídni, kde navázal četné obchodní styky hlavně s americkými firmami. První zahraniční knižní sklad zařídil v roce 1877 ve Vídni. V roce 1890 přibyl druhý sklad v Budapešti a třetí byl téhož roku založen v New Yorku. V roce 1910 měl Steinbrener sklady v deseti evropských městech. A ve Vimperku se museli činit, aby stačili poptávce na světových trzích. Už v roce 1880 zde bylo tištěno 128 nákladů ve třech jazycích, v roce 1890 už 320 nákladů v šesti jazycích, v roce 1900 celkem 490 nákladů v jedenácti jazycích a v jubilejním roce 1930 (75 let trvání závodu) dokonce 1060 nákladů v dvaceti třech jazycích. Počet zaměstnanců stoupl z původních tří na počet v roce 1930 převyšující jeden tisíc. Do tohoto výročí bylo ve vimperské tiskárně vytištěno 34 miliónů 486 tisíc kalendářů a přes 96 miliónů různých modlitebních knih. Kromě modlitebních knih a kalendářů byly ve Vimperku tištěny knihy pro mládež, drobné příležitostné tisky, plakáty, pozvánky a jiné knihy různého obsahu. Tisklo se více než 500 druhů modlitebních knih ve dvaceti jazycích, kalendáře v osmi jazycích s ročním nákladem 1 250 000 výtisků. V tiskárně byli zaměstnáni nejen sazeči, tiskaři, vazači knih a pomocný personál, ale i gravíristé, malíři a zlatiči. Výrobky Steinbrenerovy tiskárny dosáhly světové pověsti jak pro kvality tisku, tak i knižních vazeb. Z dovedných rukou tiskařů a knihařů vycházely do světa bohatě umělecky zdobené knihy v krásných vazbách v plátně, umělé i pravé kůži, v celuloidu, v rohovině, slonové kosti, v želvovině, v pravé i v umělé perleti a v hadí kůži. Rozvoj tiskařského podniku měl velký vliv na hospodářský život a růst města. Po vybudování prvního továrního objektu následovaly stavby dalších. Byly postaveny tovární objekty na místě Malého mlýna na pravém břehu Volyňky a dále na místě Paulíkova mlýna na levém břehu Volyňky. Tam byla později vybudována hydroelektrárna, která od roku 1898 zásobovala elektrickým proudem celé město i s blízkou obcí Skláře. V továrně bylo elektrické osvětlení instalováno už tři roky předtím. Kromě těchto objektů byl postaven sociální ústav pro děti v Hrabicích, penzijní dům Rupertinum ve městě a na třicet obytných, vesměs dvoupatrových domů pro zaměstnance podniku. Jan Steinbrener zastával řadu významných veřejných funkcí a zemřel 6. května 1909 ve věku 74 let. Zanechal dva syny – Jana (nar. 1863) a Ruprechta (nar. 1866) a pět dcer. Už od roku 1905 se doba jeho synové stali spolumajiteli tiskárny.
Ubytování se nachází na samém okraji Kašperských Hor, směr Sušice naproti Správě národního parku a Informačnímu středisku. Je vhodné jak pro starší generace, tak pro rodiny s dětmi nebo party kamarádů se zájmem o sport a turistiku. (celková kapacita 16 lůžek) Vzdálenost od centra je pět minut chůze. Ski park pět minut autem. Kašperské Hory a okolí nabízí prostor pro nejrůznější aktivity během letní i zimní sezóny. V létě mohou návštěvníci využívat sportovní areál s koupalištěm v obci Žihobce a Annín. Minigol v Rejštejně. Jistě si nenecháte ujít návštěvu krásného hradu Kašperk, nebo zříceniny hrudu Rabí. Vášniví cyklisté i pěší turisté si také přijdou na své. V okolí je mnoho cyklistických i turistických tras. Krásná šumavská příroda přímo nabádá k výletům do blízského okolí jako je Srní, Modrava, Kvilda, Železná Ruda, Špičák, Zadov, Churáňov,...
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup
domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímVsechny apartmány mají vlastní kuchyňský kout a sociální zařízení.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konviceŠumavské turistické trasy a cyklotrasy jsou na dosah ruky, stejně jako běžecké trasy, snow park Kašperské Hory je vzdálen 5 minut autem
možnosti v objektu: bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpoolUzavřená zahrada
vybavenost pro děti v objektu: brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrNově postavený penzion má vlastní parkoviště, úschovnu kol a lyží, jídelnu, bar, zahradu, letní terasu s venkovním posazením, ohniště, whirpool pro 5 osob.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímVšechny pokoje jsou prostorné a mají vlastní sociální zařízení.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konviceTuristika, cykloturistika, běžky.
možnosti v objektu: bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpoolDětem nabízíme velkou zahradu
vybavenost pro děti v objektu: brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Turistický region Šumava se nachází na jihozápadě České republiky. Na území Šumavy je od roku 1991 vyhlášen Národní park Šumava. Při návštěvě tohoto regionu se turisté mohou seznamovat s okolní neporušenou přírodou, hlubokými lesy, bystřinami a jezery, která jsou dostupná jak v letní, tak i v zimní turistické sezoně. Šumava leží na území okresů Český Krumlov, Prachatice, Klatovy a Domažlice. Šumava není jenom českým turistickým rájem, ale jeho území a aktivity na něm konané zasahují také do Rakouska a SRN. Často hledané ubytování Šumavy jsou Špičák, Železná Ruda, Zadov, Churáňov, Srní či Modrava. Velkým lákadlem je Lipenská přehrada, ledovcová jezera jak na české tak bavorské straně Šumavy. Vyberte si z rozsáhlé nabídky ubytování na Šumavě - naleznete zde hotely a penziony, priváty a apartmány, chaty a chalupy a také kempy. Ubytování na Šumavě je pěkné v každém ročním období. Máme pro Vás tipy na ubytování na Šumavě - levné ubytování, ubytování na samotě, luxusní ubytování. Ve výběru levného ubytování naleznete ubytování s cenou pod 200Kč. Nebojte se levně se ubytovat, není to totiž většinou na úkor kvality ubytování. Vždy zde naleznete levné a kvalitní ubytování. Ubytování za výhodné ceny na horách, u vody, ve vesničkách i ve velkých městech. Široká nabídka levných hotelů, chat a chalup či penzionů. Zcela nejlevnější způsob ubytování jsou levné ubytování v ubytovnách. Pro studenty a turisty jsou lákavé ubytování v levných penzionech, či levné ubytování v soukromí. O množství sněhu, o počasí na Šumavě se můžete informovat prostřednictvím netu pomocí šumavských web kamer. O upravenosti běžeckých tratí informuje Bílá stopa. Turistické, praktické informace, zajímavosti, informace o městech, tipy na výlet a volný čas vám přináší náš nejstarší šumavský net http://www.sumava.cz/.Na Šumavě si můžete poslechnout místní rádio Rock Radio Šumava, Kiss Jižní Čechy a projít se po místech kudy chodil Král Šumavy, nebo spisovatel Šumavy Karel Klostermann, který miloval horu Javorník na Šumavě.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
„Nerozhněvám se, ba, dojista nerozhněvám, Jouzo! Pravdu máš, měl bych to udělat, ale co plátno? Ona nepovolí a děti stojí k ní! Jakub ovšem se čertí a přísahá, že jednou všem břicha rozpáře, ale tímhle sakrováním a vyhrožováním se nic nezmění, protože mámu nezastraší a hlavně jen proti mně míří, a já že jsem tím vinen, říká, a proti mně a proti jeho bratřím jsou tyhle řeči namířeny a nikoli proti mámě, od níž všecko zlo vychází."
Staroch těžce dýchal, hlavu nad stůl sklonil, čelo dlaněmi opřel.
„Ožeň tedy Jakuba," děl vážně Potužák, „a jdi na výminek; ať si to potom mezi sebou spraví. Všakže Jakub se postará, aby si své uchránil, a druzí uvidí, že bude třeba se uskromnit."
Krušnej sebou trhl a zabručel cosi, že by rád, tuze rád; ale kdeže by se našla nevěsta, která by chtěla žiti s jeho ženou pod jednou střechou, a dokonce ještě, kdyby tato vládla hospodářstvím. A ona na výminek že nepůjde, leda by Josef už byl doktorem; v tom že to nejvíc vězí! Člověk nerozumí, co takové študování na doktora obnáší, žene se do toho a potom uvázne. Kdyby Josef se byl stal knězem, jak se původně myslilo, nebylo by všech těchhle starostí a trampot...
Odmlčel se opět.
„Nevím ti rady," řekl temným hlasem Potužák. „Je mi tě líto, jsi hodný člověk, ale chyba je, žes rodičů neposlechl, svou hlavu jsi nasadil proti nim, ale proti ženě vůle neměl a otěže do rukou jí dal. Nechrne těch řečí; připotmělo se, třeba povečeřet. Mám hlad a ty dozajista ho máš taky. Podívám se po ženě, kde se omeškala, a připomenu jí, aby nám přinesla večeři."
„Počkej jen maličko. Já hlad nemám, kamaráde, mne jiné věci tlačí. Chci ti jenom ještě říci, že nějaký ten rok to musím všecko ještě snášet. Pepíkovi dopíšu, že mu dávám ještě šest měsíců lhůty, aby toho doktora udělal; neudělá-li, krejcaru mu více nepošlu."
„To je moudré slovo, jen se ho drž a nepovoluj zase..."
„Nepovolím a provedu to, i kdyby se všickni čerti proti mně spikli..."
„Copak je o čerty! Ti se nespiknou, ale žena tě zas osedlá..." „Neosedlá mne tenhlekrát!" „Nu, uvidíme!"
Vešla selka, přivítala vlídně hostě, na večeři pozvala. Ježto již silně se stmívalo, rozžali lampu. Syn a dcera vešli, čeleď přivolali, všickni vespolek za stůl zasedli. Hospodyně postavila na stůl dvě velké mísy, jednu naplněnou krupicovou kaší, dobře omaštěnou a smaženou cibulkou politou, druhou se sladkým mlékem. Pomodlili se, všichni pak, vedle starého obyčeje, ze společné mísy pojídali kaši, již mlékem splakovali. Při jídle a před mladými a dětmi mužové nepromluvili slova o věcech, jež dříve byli přetřásali; hovořili vůbec málo, jen tu a tam padla lichá poznámka.
Jakmile pojedli, mladí i čeleď opustili sednici dodělat práce ve stájích a po dvoře vyšli. Zůstaly jen hospodyně a děvečka, která jí při mytí a ukládání nádobí pomáhala; oba mužové pak se rozhovořili o svém hospodářství, o úrodě, o dobytku. Po desáté hodině host povstal a prohlásil, že půjde domů. Hospodář jej zval, aby ještě zůstal; než Krušnej na svém stál, že je svrchovaný čas na odchod.
„Pojď mě kousek vyprovodit, můžeš-li," pravil skoro šeptem svému hostiteli: „rád bych ti ještě něco řekl; před panímámou bych se neostýchal, ale není třeba, aby děvka slyšela."
Potužák pokývl hlavou a vyšel se svým hostem, jenž se krátkými slovy s hospodyní rozloučil.
„Přijďte brzo zase, strýčku!" volala tato za odcházejícím.
„Přijdu, přijdu!" odpověděl Krušnej, neohlížeje se více; „dej vám Pánbůh štěstí a zdraví!"
„Dejž to Pánbůh!"
