Šumavský rozcestník: pamětní deska Josef Holub, Nýrsko

pamětní deska Josef Holub, Nýrsko

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
památníky
pamětní deska Josef Holub, Nýrsko

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: klatovsko
GPS: 49°16'55.273"N, 13°8'43.848"E

popis

Pamětní deska spisovatele Josefa Holuba byla odhalena v sobotu 8. září 2012 a je umístěna na kameni, který byl symbolicky vzat z pomezí mezi Pocinovicemi a Nýrskem. O její vznik se zasadilo Muzeum Královského hvozdu ve spolupráci s Městskou knihovnou Nýrsko a stalo se tak na trávníku vedle Lesního divadla. Josef Holub se narodil v Nýrsku a prožil zde dětství. Pan Holub je autorem románu Červený Nepomuk, kde popisuje dobu před druhou světovou válkou právě v našem městě. Odhalení pamětního kamene zúčastnily také jeho děti - syn Georg Holub a dcera Martina Bauer. Byl tak založen park paměti, vytvořen má být vzpomínkový kámen pro spisovatele žijící nebo tvořící v Nýrsku a okolí. Josef Holub (7.září 1926, Nýrsko - 4.července 2010, Grab) byl německý spisovatel, autor knih pro děti, českého původu. Po absolvování gymnázia byl jako sedmnáctiletý odvelen na východní frontu, kde přežil asi rok. Poté byl převelen na budování atlantického valu, během spojenecké invaze byl pak zajat. Ze zajetí se mu podařilo uprchnout, dostal se zpátky do Nýrska a až do konce války se skrýval v seníku u svých příbuzných. Po válce nějakou dobu pašoval věci pro Němce, kteří už opustili Československo, nakonec sám do Německa odešel. V Německu byl Holub šmelinářem, uměleckým řemeslníkem, cihlářem, listonošem, přednostou jednoho úřadu a vrchním poštovním radou… Měl tři děti a jako úředník na odpočinku zastával místo obecního archiváře v Großerlachu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Psát začal po odchodu do důchodu. Holub byl úspěšným autorem knih pro mládež, dostal se dokonce do školních osnov v některých státech Ameriky nebo v Japonsku. Ve svých knihách vycházel ze svých zážitků z mládí, které prožil právě v Nýrsku, v tehdejší době v Sudetech. Byl spolupracovníkem nýrského muzea, věnoval mu například řadu svých knih v různých vydáních nebo deník, který si psal jako student gymnázia v Prachaticích. Roku 1992 se stal nositelem Ceny Petera Härtlinga a rok nato i Oldenburger Kinder- und Jugendbuchpreis za román Červený Nepomuk, v roce 1998 získal v USA cenu za další svou knihu Bonifaz und der Räuber Knapp a hned dvakrát mu bylo ve švýcarském Curychu uděleno ocenění zvané La vache qui lit (tzn. Kráva, která čte). V dnes zaniklých Zadních Chalupách je pamětní tabulí připomenuto jméno jiného šumavského autora Antona Schotta (autor množství povídek, padesátky samostatných knih), jehož byl Josef Holub prasynovcem. Česky vyšla pouze jeho kniha Červený Nepomuk, ve které popisuje přátelství českého a německého kluka v tehdejších Sudetech. Za zmínku stojí i román Rusák o sedmnáctiletém chlapci, který se zúčastnil Napoleonova tažení do Ruska, ale jde vlastně o autorovy vlastní zážitky z druhé světové války. Josefa Holuba je možno řadit mezi šumavské básníky. Rodina Holubova byla s ryze českým jménem prokazatelně jako německá usazena v Hojsově Stráži (Eisenstraß) od konce 18. století. Z české strany pocházely přivdané manželky (Josef Holub však uvádí, že matčini předkové byli němečtí). Josef Holub zemřel začátkem července roku 2010 v místní části Grab (někdejší samostatné obci s Großerlachem od roku 1974 spojené a jejímž čestným občanem od 3.7.2008 je). Je autorem knih: Der rote Nepomuk (1992), Bonifaz und der Räuber Knapp (1996), Lausige Zeiten (1997), Juksch Jonas und der Sommer in Holundria (1998), Die Schmuggler von Rotzkalitz (2001), Schmuggler im Glück (2001), Der Russländer (2002). Děj knihy Červený Nepomuk (Der rote Nepomuk, 1992) se odehrává na česko-bavorském pomezí ve městě Nýrsko (Neuern) a je napsán na základě skutečných postav se skutečnými jmény, jen přeházenými… Popisuje osudy dvou přátel, německého a českého chlapce v neklidném roce 1938. Jde o jedenáctiletého Čecha Jiřího a desetiletého Němce Josefa, kterému Jiří říká Pepíček, a jenž je také vypravěčem příběhu. Jejich přátelství vzniklo za poněkud drsnějších okolností, ale o to silnější pak bylo. Pepíček vše sleduje, ale svět dospělých je mu vzdálený, ne všemu rozumí a mnohem důležitější jsou pro něj výpravy s jeho kamarádem Jiřím. Na říčním ostrově (říčky Chodská Úhlava) si vybudují indiánskou chatrč a tráví v ní své dobrodružné léto. Jenže události roku 1938 promlouvají nejen do života v jejich vesnici, ale i do jejich letního dobrodružství. A jedna z událostí jejich poklidný ráj totálně převrátí na ruby. A s postupujícím časem se vše nevratně mění... Doba nemá pro jejich přátelství pochopení. Velké dějiny vtrhnou do prázdninové idyly a všechno se navždycky změní. Vzrůstající napětí mezi českou a německou komunitou dostává díky dětskému vypravěči překvapivý rozměr a dětský pohled závažné téma překvapivě zlidšťuje. Podle literárních kritiků tak čtenáři naštěstí nepřišli o pozoruhodný příběh, jehož vypravěč se dívá na vyostřené historické události nezaujatě a bez předsudků. Půvabná knížka pro děti vyšla v překladech také v USA, Nizozemí a Itálii.