Františkov je malá vesnice, část obce Blížejov v okrese Domažlice.
Parkoviště, restaurace s krbem a BTV, sauna (kapacita 6-7 osob), ruský kuželník, terasa, zahradní posezení, ohniště, grill, půjčovna sportovního náčiní.
bar
bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezením2L, 3L, 4L (jedna místnost nebo dvě průchozí ložnice) se sprchou a WC. 2L-pokoj č. 9 má vlastní WC na chodbě o patro níže.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrNově postavené útulné prázdninové byty, parkoviště, úschovna kol a lyží, zahradní posezení, pískoviště.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímJeden dvoulůžkový byt (barevná televize se satelitem, sociální zařízení, kuchyňský kout). Dva čtyřlůžkové byty se skládají ze dvou dvoulůžkových pokojů s barevnou televizí se satelitem, vlastního sociálního zařízení, kuchyňského koutu (el. dvouvařič, varná konvice, překapávač, lednice, nádobí, utěrky).
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Šumava se nachází na jihozápadní hranici České republiky u hranic s Německem (Dolní Bavorsko a Horní Falcko) a Rakouskem (Horní a Dolní Rakousko) . Její délka od údolí Chodské Úhlavy k Vyšebrodskému průsmyku je cca 120km, maximální šířka Šumavy a jejího podhůří je 45km. Hřebenem Šumavy prochází hlavní evropské rozvodí a to mezi Černým a Severním mořem. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván i Zeleným srdcem Evropy. Na 920 km2 zde leží dva národní parky - na německé straně od roku 1970 Národní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald), na české od roku 1991 největší český Národní park Šumava s rozlohou 680 km2. Šumava, jako jedno s nejstarších pohoří Evropy, je tvořena horninami prvohorního stáří, zejména žulami, rulami a svory. Je to lesnaté kopcovité pohoří s rozsáhlými náhorními plošinami a údolími vodních toků (Křemelná, Vydra) . Na bavorské a rakouské straně klesá pohoří výrazně, na české straně pozvolně. Na rozsáhlé ploché horské pláně vyčnívají klenby hlavních vrcholů. Nejvyšším vrcholem Šumavy je Velký Javor (1 456 m n. m.) na bavorské straně hranice. Nejvyšším vrcholem české části je Plechý (1378 m n. m.). Šumava nabízí množství možností jak pro letní, tak pro zimní rekreaci. K nejvýznamějším střediskům rekreace patří Špičácké sedlo a Železná Ruda, Zadov a Churáňov, Kašprské Hory, Antýgl, Srní, Modrava nebo Lipenská vodní nádrž. V oblasti naleznete mnoho moderních lyžařských středisek zaměřených na rodiny s dětmi, začátečníky a školní lyžařské kurzy, kterým nabízí maximum pohodlí. O komfortní a rychlou přepravu na sjezdovky se starají moderní lyžařské vleky a lanovky. Pro poznávání Šumavy využijte komfortní ubytování pro rodiny s dětmi, rodinnou dovolenou, ubytování s dětmi na horách, víkendové pobyty s dětmi, rodinné víkendové pobyty, pobyty s dětmi. Vybírejte z rozsáhlé nabídky ubytování v penzionech, apartmánech, horských hotelích, chatách, chalupách, farmách, zámcích, kempech.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Prázdno a ticho už bylo na hrázi; dav se rozprášil, jen tu a tam ještě zevloval některý opožděnec. Pršelo neustále, drobný, jemný, ale pronikavý déšť. Vody přelévající se přes brlení a řítící se po splavu hučely jako dřív, ale hladina rybniční klesala byť pomalu, přece znatelně. Opodál u čapu stála hlídka četníků a několik pěšáků; jiné hlídky se procházely po hrázi, zastavujíce se chvílemi pod starými košatými duby, které je poněkud chránily před deštěm.
„Mohli bychom se trochu osušit a občerstvit u nás, pane správce," vece porybí; „nevím, jak je vám, ale já jsem pořádně hladov. Voda ubíhá, není se již čeho obávat, a lidé se již také rozutíkali. Nemáme tu vlastně už co dělat. Pro všechno ještě pěšáci dohlídnou — budou se střídat. Pojďte vy taky, baštýři, a četníkům se rovněž zavděčíme, pozveme-li je na snídaníčko a na nějaký doušek piva..."
Vtom se objevila na můstku, klenoucím se přes splav, ženská postava, všecka zahalená v modrý vlněný šátek, jehož třásně jí visely přes obličej. Rychle vykračovala, běžela téměř.
— Spatřivši skupinu mužů, přímo k nim zaměřila. Jak doběhla, šátek odhrnula, rukama zalomila.
„Och moji páni... moji zlatí páni!" — sípavě, trhaně se jí drala řeč — „pro Kristovo umučení!... Prosím, kde je Petr...
— Petr mládek..."
„Nu, co je s Petrem, děvče?" tázal se porybí všecek udiven.
„Vždyť mi řekli, že mu přerazili ruku kamenem... že spadl do vody... že se utopil..."
„Ale kdepak utopil! — U nás je, převléká se. Copak mu chcete ?"
Děvče neodpovědělo — v největším chvatu vpřed se hnalo.
„Kdopak je ta holka? — Mně se zdá, že ji někdo pobláznil," ptal se porybí. Baštýř se dal do smíchu.
„To se podívejme, ta ho má ráda! — To je Rozára Krušnejch z Pašic, dcera hospodáře, který byl s Potužákem. Sedm let už mají spolu známost..."
„A ještě si asi hodně počkají, než se za sebe dostanou," doložil porybí; „a což táta? — Nebrání?"
„U Krušnejch táta nemá co poroučet," odpověděl baštýř; „selka tam vládne a ta je pro mládka." „Hm — a v počestnosti jsou?" „Nu, nevím, ale prozatím kolíbku ještě nejednali." Smáli se oba dva.
„Nesmějte se," pravil správec, „je to vlastně smutná kapitola, tahle. Z těchhle poměrů je buď mnoho nemanželských dětí a plynoucí z nich opletačky a nepřístojnosti, nebo staří rodiče s malými dětmi, jichž zaopatření se nedočkávají."
„Pravda, ale co dělat? Je už tomu tak, a změnit to nelze. Mládek je jako voják. Mladí páni u hospodářství a lesničtí adjunkti se nemají lépe. Šedivých ženichů je u nás dost."
„Ba právě," pravil s povzdechem správec, pán to blízký padesátce, který se asi před sedmi lety byl ženil; však že zaletěly asi jeho myšlenky k mladé ženě a ke třem maličkým děťátkům. „Já být sedlákem, netrpěl bych dceři známost se žádným z našich mládků..."
Rozárka Krušných, co mohla rychle běžíc duby posázenou hrází, dohonila zatím trojici před ní kráčejících mužů, jež chtěla předběhnouti. Ve své touze spatřit svého Petra neměla oči pro nikoho jiného a nepovšimla si ani, že jeden z těchto mužů byl její otec; než Krušnej ji poznal a zavolal na ni.
„Kde ty se tu bereš, holka ?"
Stanula, zalekla se poznávajíc otce, ale dlouho strach netrval.
„Fišmajstrům jdu," odsekla krátce. „Nu, a co lam?"
„Tím? Aji Petr je lam prý. Řekli mi to páni na hrázi... vlastně baštýř to řekl…“
„Přoč se jí ptáte, pantáto?" dél s obvyklým svým úšklibkem Polda Karhoun, jenž se přidržel obou sedláků, k malé radosti Krušného; „nezdržujtr ji; dyť vidíte, že má naspěch za šamstrem."
Krušnej se zastyděl, slyše tuto řeč, a zlost ho vzala.
