Srbice je vesnice, část obce Mochtín v okrese Klatovy. V obci tvrz, která v sobě obsahuje zbytky renesanční tvrze z první poloviny 16. stol. První zmínka o Srbicích je ze druhé poloviny 14. stol, kdy ves patřila zemanům Zbyslavovi a Sezimovi. Předpokládá se, že panské sídlo stávalo v Srbicích koncem 14. stol.
Parkoviště, restaurace pro ubytované, posilovna, sauna, venkovní posezení s grilem, úschovna a půjčovna kol a lyží.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen
garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezením2L s možností přistýlky se sprchou, WC, BTV/SAT. Apartmány 2 - 6 ti lůžkové s vlastní koupelnou, WC, BTV/SAT, vybavenou kuchyňkou a venkovní terasou s výhledem na pasoucí se koně.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrParkoviště, restaurace s krbem a BTV, sauna (kapacita 6-7 osob), ruský kuželník, terasa, zahradní posezení, ohniště, grill, půjčovna sportovního náčiní.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezením2L, 3L, 4L (jedna místnost nebo dvě průchozí ložnice) se sprchou a WC. 2L-pokoj č. 9 má vlastní WC na chodbě o patro níže.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Šumava je jedním z nejoblíbenějších turistických a rekreačních cílů Čech. Lesy a louky Šumavy jsou protkány více než pěti sty kilometry značených turistických stezek a cyklotras. Na své si na Šumavě bez pochyby přijdou sportovní nadšenci i vášniví houbaři. Pro milovníky vodních sportů je zde mnoho možností surfingu, raftingu a jachtingu a pro ty, které vyhledávají spíše zimní sporty, zase nespočet lyžařských středisek (Churáňov, Nová Huť, Lipno, Špičák, Zadov, Železná Ruda atp.) a tras pro běžecké lyžování - Bílá stopa na Šumavě. Vyberte si z rozsáhlé nabídky ubytování na Šumavě - jako jsou hotely, penziony, priváty a apartmány, chaty a chalupy a také kempy. Hrady a nekonečná zeleň protkaná sítí horských potoků, volný prostor a čerstvý vzduch. Dlouhé horské pásmo, které se táhne podél jihozápadní hranice Čech s Německem a Rakouskem. Najdete zde také největší tuzemský park Šumava s rašeliništi, ledovcovými jezery a zbytky pralesových porostů a vodopádů. Příroda a lidové tradice je nabídka, která se neodmítá. Lidské ruce tady dokázaly vyrobit zázračné kousky skla doložené exhibicemi zdejších muzeí. Řadu úžasných míst najdou na Šumavě milovníci dalekých výhledů - vydejte se k rozhlednám na Pancíři, Poledníku, Kleti, Mařském vrchu či na výlet podél Vchynicko-tetovského či Schwarzenberského plavebního kanálu. Jedno je zcela jisté - Šumava nabízí spousty romantických míst uprostřed historických měst, středověkých pevností a hradů, pro je také místem natáčení řady filmů. Více v sekci filmová místa.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Objímal lesklý krk zvířete, hladil ho, svými prsty hřívu pročesával, a jak mluvil, stará klisna svýma krásnýma hnědýma očima jako by sledovala pohyby jeho rtů, přičemž sama svou řečí mluvila, frkajíc dušeně a ušima stříhajíc.
„Rozumím ti, má zlatá, rozumím," promluvil opět hoch; „chceš mi říci, že se na mne nehněváš, že se vůbec nehněváš, že nežaluješ, že žalovat neumíš... Tys dobrá a moudrá, moje
Vranko!... Jen nech, ještě jsi u nás, a dokud u nás budeš, nejlepšího ti dám, sena i ovsa, a hledět tě budu, hřebelcovat, omývat, česat, abys byla jako nevěsta, ty má zlatá..."
Jak hovořil, zpozoroval pojednou, že oči kUsniny v jinou stranu se obracejí, a nevolky se ohlédl. Zarazil se, rázem ústa oněměla; stál pět kroků za ním Vojta, ruce maje v boky podepřené, obvyklý jemu posupný úsměv pohrával na jeho rtech.
„Aj, podívejme se!" spustil hříbek, „s klisnou rozmlouváš jako s ňákou nevěstou! Člověk se diví, jak ti huba jede. Na mnes už dávno nepromluvil..."
„Nu... ty..." zakoktal Václav. Bylo to vše, co se mu z hrdla vydralo. Nechápal, jak Vojta se sem k němu dostal, byl by ho přece musil vidět — kraj otevřený kolem dokola, nikde houštíčka, pole posečená, jedva tu a tam nizoučká mez. Bylo věru, jako by znenadání byl vyrostl ze země.
„Co stojíš jako špalek?" zaskuhral hříbek; „je poledne, což neslyšíš, že už zvoní ve Zbudově ? Nažeň náhonku a jeď domů, půjdu kousek cesty s tebou a připamatuju ti na něco."
Václav nahnal náhonku a obrátil nákolesník směrem k nedaleké polní cestě. „Hýsta! hý!" pobídl spřežení, které poněkud loudavě se dalo do kroku.
Vojta přiskočil.
„Mrcho zatracená, líná!" zvolal, „už sotva vlečeš to tvé panděro senem přecpané. Je věru už čas, abys propadla rasu!"
To řka, kopl Vranku do břicha, bosou nohou sice, ale ze všech sil, takže rána zaduněla a stará klisna, polekaná, nezvyklá na takové nakládání, do cvalu se dala.
„Nech ji, ty!" zvolal Václav rozrušen, pohněván tímto surovým počínáním. „Ou, ou, stará!" jal se hřebici konejšiti, běže za spřežením a přitahuje opratě, aby běh jeho zmírnil. A Vojta, skok a skok podle něho, vyrval mu opratě a škubl jimi s takovou prudkostí, že koně, opírajíce se o zadní nohy, předníma se vysoko vzepjali.
„Bačkoro jedna!" zaskuhral, „což je neumíš strhnout? Držíš ty opratě, jako bys dvě nitě měl v rukou!"
Podíval se při těchto slovech Václavovi přímo do očí tak zlověstným, potměšilým pohledem, že tento maně sklopil své zraky.
Kráčeli kousek cesty mlčky druh podle druha, načež Vojta započal:
„Kdypak řekneš tátovi stran toho rybníčku? Či jsi zapomněl, co jsme ujednali? Je svrchovaný čas, aby se začalo s čištěním a vyvážením bahna. Do listopadu to musí být v pořádku, slyšíš ? Musí, ti povídám, sic vás to všecky bude mrzet."
„Já mu řeknu," odpověděl skoro šeptem ubohý hoch, klopě neustále zraky, aby se druhému nemusil podívat do očí. „Řekneš! Ale kdy?" „Třeba dnes..."
„Tak tedy dnes, beru tě za slovo! A zítra zas, a pozejtří zas a pořád a každý den, až se to stane, a běda tobě, neřekneš-li!"
Všecka krev prchla z tváří hochových, chvěl se, jedva opratě držel.
„A což... nebude přece mou vinou... nebude-li otec chtít... řekne-li, že to nespěchá," vydrala se řeč z jeho zsinalých rtů.
„On se nebude dlouho vzpouzet, budeš-li naléhat jaksepatří. Řekneš mu, že já sám se toho chopím, že budu dělat hromady kompostu na polích, na lukách, všude, kde nařídí; všecken svůj čas vynaložím, třeba i v noci budu pracovat..."
„Já mu to řeknu..."
„Dobře. Uvidíme. Ty špalku hloupý, co se tak třeseš, jako by ti šlo o hlavu? Ty babí srdce! Podíváš se, jak ten kompost půjde k duhu vašim polím a lukám. Pamatovat budete na mne a do smrti mi budete děkovat za tenhle můj nápad. A ještě ti něco povím. Chcete mezi sebe rozdělit Blata, sedlák, tvůj táta, se taky o to bere. Víš, co to znamená pro mne? — Konec hříbkování, konec volného života! Kdybych vám v tom chtěl překážet, bud jist, že bych to dovedl! Ale já vás nechám, dělejte si, co se vám líbí. Než to provedete, uběhnou tři, třeba i čtyři roky, a do té doby já už tu beztoho nebudu. Budu na vojně, a až se vrátím, hříbkem nebudu, ani selským čeledínem, ale pánem se stanu, docela volným pánem a v žádné službě se nebudu plahočit, budu asi tak něčím jako Lochmout, jenže doufám nad něho vyzrát. Blata budou pro mne, ať rozdělená nebo celá, a nejen Blata, ale taky potok, rybníky a lesy i s oborami. Budu všude a nikde. Četníkům, hajným a baštýřům se vysměju a vy všichni, sedláci, chalupníci a domkáři, tu i za vodou na druhé straně, mi budete pomáhat a plnit moje rozkazy, a kdo by mne neuposlechl nebo mě chtěl zradit, nad tím zem se zavře. Zato, uznáte-li, že jsem pánem já, budu vás chránit, vás a vaše úrody. Bude po škodách, kterou zvěř vám dělá na polích a na lukách, a knížecí se budou třást. Ale to všecko bude, jak pravím, až se z vojny navrátím. Teď mi jde jen o ten rybníček, ten musím mít; zjara dám násadu, na podzim ho vylovím. Vy špatně nepochodíte. Podívej se tam dolů, jaká tráva roste, kde voda navezla bahno. Kompost z bahna rybničního je ještě lepší. Tak se teď chop věci; vidíš, že nejsem hloupý."
Václav vyslechl mlčky celou tuto dlouhou řeč. Teprve když Vojta domluvil, osmělil se mu odpověděti, zticha, pokorně:
„Já se ti vzpírat nebudu, to víš. Ale, což, uvidí-li po jaru otec, že jsou v rybníčku kapři? Nevytrpí jich tam..."
„Uvidí? Kdopak říká, že je uvidí? Ve tvé mozkovici se přece nikdy nerozsvítí a do všeho aby tě člověk strkal! Rci, kolikrátpaks viděl sedláka v sadě? — Kdo ví, dvakrát-li do roka! — Zrovna čert by v tom musil vězet, kdyby náhodou něco o tom zvěděl. Náš sedlák bude zrovna tak sádeckým v Plástovicích, jako jím je Bulka ve Zlivi. Bude jím a nebude o tom vědět. Zato ty budeš baštýřem jako onen hluchý dědek, Bulkův podruh. Ty řekneš doma, že se ti chce sadařit, že v tom máš zálibu, aby ti to ponechali. Abys věděl, nebude to škodit ani tobě, ani sadu. Váš sad je beztoho ubohý, samý starý strom, samé houští, skoro nic vám nevynáší. Ty se ho ujmeš, Apolena ti bude pomáhat. Staré, neplodné stromy vykácíte, mladých nasadíte, taky trochu zelinařit budete. Jen to houští okolo rybníka ponecháte, však víš, k čemu je dobré. Hned teď na podzim se dáš do těch prací a počneš vykácením starých stromů. Co tomu říkáš ?"
Vojta dobře počítal s faktem, že Potužák si málo všímal svého sadu. V této příčině sedlák nebyl lepší převážné většiny svých krajanů a jihočeských hospodářů vůbec. Sad je poslední věc, které dbají. Není hospodářství, aby při něm sadu nebylo, ale obyčejně jej zůstavují Pánubohu, náhodě, přírodě a — přes všeliké zákony — housenkám. Málokde a málokterý rok mají hojnost ovoce. Přemnohý hospodář jedva nohou do něho páchne, a přece-li, leda ke včelími chodí. Kde mají výminkáře, zpravidla tento poněkud dohlíží. Pro ovocnářství nemají smyslu, a říkají-li, že kraj tomuto odvětví hospodářskému nesvědčí, je to výmluva nebo omyl. Nemají to v krvi, lpí na zděděných názorech a lnou celou svou duší jen k polím a ke svému dobytku...
Václav svěsil hlavu. Co tu slyšel o zvelebení sadu, bylo mu nové, vždyť jeho otec nikdy se nerozhovořil o této věci. Bylo-li ovoce, dobře: načesali ho a snědli je; nebylo-li ho, neviděli v tom žádného neštěstí. Co si pomyslí otec, promluví-li právě on o nutnosti provádět opravy v sadu? Zda nezavrtí hlavou a nebude pátrat po pohnutkách takového zcela nového konání ?... A dovtípí-li se, co potom ?...
