Šumava.cz

Obec Zahájí se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský. Kolem roku 1300 byl na terénní vyvýšenině poblíž Mydlovar postaven kostelík Panny Marie, který byl první stavbou budoucí vsi. První písemná zmínka (Registra papežského desátku) o vsi při kostele Zvěstování Panny Marie pochází z roku 1352 - tvořilo asi deset hospodářů, kteří se tu usadili se svými rodinami. Zakládání osady a první vyměřování pozemků řídil pravděpodobně muž jménem Vavřinec - zřejmě podle jeho jména se tehdejší nová osada jmenovala Vavřinčice (Wawrzinczicz). Tento název přežíval až do konce 14. století. Název Zahájí (Zahagie) je doložen od roku 1399. Snad ke svému jménu Zahájí přišlo podle pověsti, která hovoří o kněžně, která sem, v dobách, kdy na Hluboké ještě nestál kostel, pravidelně dojížděla na bohoslužby a pokaždé projížděla rozsáhlým lesem – hájem. Proto přikázala, aby se místu říkalo Zahájí. Dnem 16. červencem 1652 je datována nejstarší zpráva o zdejší škole, která stávala již tehdy na témže místě jako dnes. V době válek o rakouské dědictví došlo v roce 1741 k obsazení hradu Hluboká francouzským vojskem, proti kterému byl nasazen rakouský sbor knížete Jiřího Kristiána Lobkovice. 25. května 1742 se ves ocitla v centru bitvy mezi osmnáctitisícovými oddíly francouzských vojáků a devítitisícovým sborem Rakušanů vedených knížetem Jiřím Kristiánem Lobkovicem. Výsledek této události byl krutý - na polích kolem Zahájí během jediného dne padly stovky rakouských a více než dvouset francouzských vojáků. Jejich těla byla pravděpodobně zakopána na místě dnešní křižovatky silnic ke Hluboké a ke Zlivi, na okraji lesa "Háje". Je zde postaven vysoký křížek. Na druhém konci obce byla postavena další boží muka na památku padlým francouzským vojákům  v roce 1932 je nechala postavit na své náklady francouzská vláda, která ani po 190 letech nezapomněla na své mrtvé vojáky pochované kdesi v dalekých Čechách. Také na obyvatele Zahájí krutě dopadly následky bitvy - většina dřevěných usedlostí byla vypálena, uchráněn bojové vřavy nezůstaly dokonce ani kostel a fara. Dlouhých patnáct let trvalo, než se život ve vesnici vrátil do normálních kolejí. Ještě jedno tragické období zasáhlo vesnici Zahájí - v roce 1772 postihl osadu velmi krutě hladomor, který si vyžádal 102 zahajských obyvatel. Po zrušení poddanství bylo Zahájí v letech 1850 až 1920 součástí obce Mydlovary, poté je samostatnou obcí až vyjma období od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990, kdy ves spadala pod město Zliv. Pro rozvoj obce Zahájí měla výrazný vliv průmyslová těžba lignitu, železné rudy a kvalitní cihlářské hlíny. V první světové válce přišlo o život třináct zahajských občanů. Samostatnost Československé republiky přinesla obci dlouho očekávané odtržení Zahájí od Mydlovar. 13.října 1922 odsouhlasilo obecní zastupitelstvo v Zahájí zavedení elektřiny do obce z nedaleké nově postavené elektrárny v Mydlovarech. Dne 2.června 1924 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Druhá světová válka naštěstí si vybrala 9 zahajských životů. Pamětihodnostmi obce jsou: Schwarzenberské duby, kostel Zvěstování Panny Marie, Boží muka směrem na Dříteň. V blízkosti obce se nachází bývalá chemická zpracovna uranových rud.