Karel Vrba, mineralog, se narodil 10. 11. 1845 v Klatovech. Studoval přírodní vědy na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě (dnešní UK), kde se roku 1868 stal asistentem mineralogie. Roku 1880 byl jmenován profesorem mineralogie na univerzitě v Černovicích (Ukrajina), roku 1881 na univerzitě v Praze. Téhož roku se stal ředitelem mineralogického ústavu a správcem mineralogických a petrografických sbírek Musea království Českého (dnešní NM). Roku 1888 byl děkanem filosofické fakulty, roku 1896 rektorem pražské univerzity. Zemřel 7. 12. 1922 v Praze. K. Vrba publikoval řadu monografických prací o lokalitách a minerálech, velké zásluhy získal v muzejnictví, především v Národním muzeu, ale i v muzeích v Černovicích a na pražské univerzitě. Je autorem 450 lepenkových modelů krystalů, užívaných při výuce mineralogie po celém světě.
Parkoviště, restaurace s krbem a BTV, sauna (kapacita 6-7 osob), ruský kuželník, terasa, zahradní posezení, ohniště, grill, půjčovna sportovního náčiní.
bar
bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezením2L, 3L, 4L (jedna místnost nebo dvě průchozí ložnice) se sprchou a WC. 2L-pokoj č. 9 má vlastní WC na chodbě o patro níže.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrParkoviště, restaurace pro ubytované, posilovna, sauna, venkovní posezení s grilem, úschovna a půjčovna kol a lyží.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezením2L s možností přistýlky se sprchou, WC, BTV/SAT. Apartmány 2 - 6 ti lůžkové s vlastní koupelnou, WC, BTV/SAT, vybavenou kuchyňkou a venkovní terasou s výhledem na pasoucí se koně.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Šumava je díky svým přírodním krásám (fotogalerie na http://www.sumava.cz/galerie/) jednou z turisticky nejvyhledávanějších rekreačních oblastí České republiky. Horské chaty, chalupy, apartmány, rodinné hotely, penziony na Šumavě jsou možností jak se pohodlně ubytovat za přijatelné ceny a mít tak možnost celoročně strávit krásnou dovolenou. Je už jen na Vás zda zvolíte ubytování co nejblíže k šumavské přírodě (na Modravě, Kvildě, Horské Kvildě), anebo spíše v turisticky rušnějších lokalitách např. v Železné Rudě, na Špičáku, na Zadově – Churánově, Srní, na Lipně,. Na Šumavě jsou možnosti pro aktivní dovolenou - pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, agroturistiku, lyžování. Můžete poznávat mnoho historických památek, kulturních zajímavostí a tradic. Šumava má silný potenciál pro provozování letních i zimních sportů. Mezi další možnosti rekreace patří: rybolov, myslivost a houbaření. Významnou součástí turistické nabídky Šumavy je potenciál vodních ploch a toků vhodných pro odpočinek a rekreaci, ale hlavně aktivní pohyb při vodních sportech a vodní turistice. Nejvýznamnější vodní plochou pro rekreaci, sport, výlety je Lipenské jezero. Sportovní aktivitou je také vodní turistiky na kánoích, kajacích či raftingových člunech na úsecích řek Vltava, Otava a Úhlava. Rozmanitost dobře značených pěších a cyklistických turistických tras vyzývá k výletům v každém ročním období. Cestu na mnohé vrcholy si můžete usnadnit pomocí sedačkové lanovky - Pancíř, Špičák, Churáňov, Velký Javor. Mimořádně na Vás zapůsobí krása panenského prostředí blízko horských ledovcových jezer (Černé, Čertovo, Laka, Prášilské, Plešné, Roklanské, Malé a Velké Javorské). Ubytování na Šumavě v sobě zahrnuje velký výběr z různých typů ubytovacích zařízení od rodinných domků, pronájmu celých chat přes menší i větší penziony až po velké hotelové komplexy. Šumava to je Vaše pravá česká dovolená. Z druhů ubytování se největší popularitě těší penziony, které Šumava nabízí.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
„A já tě mám rád!" zvolal. „Moje budeš, kdyby celý svět se tomu vzpíral! Čas se naplní a budeme jednat. Mluvit nebudu. Třást se musí všecko přede mnou, třást, ti povídám! Potom budeme svoji... a přece se vázat nebudu, rozumíš?"
Nerozuměla dobře. Sliboval jí, že svoji budou, a to jí stačilo. Líbila se jí ta řeč, hrdou, vznešenou se jí zdála, jí, mladé selské dívce, žijící v prostředí velmi pozitivním, málo romantickém; tryskalo jí z ní jakési tajemné kouzlo, odpovídající zplna neuvědomělým tužbám jejího ženského srdce. Odvěká přirozená potřeba ženy přilnouti, přimknouti se k tomu, kdo silou a odvahou jí skýtá záruku mocné ochrany.
„Rozumím," odpověděla usmívajíc se, ač slzy se dosud leskly na dlouhých hedvábných černých řasách.
Seděli zase mlčky druh podle druha, minuta utíkala za minutou.
„Nu?" tázal se jí posléze; „půjdeš domů teď? Třeba pomýšlet na návrat..." „Půjdu k bábě do Zbudova."
„Máš pravdu, k bábě zajdi. Tam ať tě hledají a najdou, budou-li se po tobě shánět. Přenesu tě přes potok, abys nemusela zacházet. Pojď, vezmi do koše střevíce a punčochy, obuješ se, až budeš na druhé straně."
Vstala.
„Nohy mě bolí," zasteskla si, „jsem jako podkosená z toho leknutí tam..."
„Neboj se, však tě přestanou bolet. Zapomeneš, jen na to už nemysli... Ale, počkej ještě chvilku, musím ti ještě něco povědět, už dávno o tom přemýšlím."
Upřela tázavě naň oči.
„Třeba mít peněz," započal, „hodně peněz, chci-li se něčím stát. Ještě než půjdu na vojnu, musím jich mít nastřádáno. Pokud budu vojákem, budeš je mít v opatrování ty. Až se vrátím, dáš mi je a pak uvidíš!... Ale víc jich musím získat než dosud. Už jsem ti řekl: pušek je především třeba..."
Apolena naslouchala dychtivě. Slyšíc, že jí tyto peníze svěřiti hodlá, zaradovala se a duše její se naplnila hrdým pocitem, že se zavděčí tomu, jenž se jí zdál nejstatečnějším člověkem na světě.
„Buď bez starosti," pravila, „opatřím ti je věrně. Nikdo jich nenajde..."
Pokývl spokojeně hlavou.
„Poslyš," mluvil on svou, „nejsem u konce ještě. Ty a Václav musíte mi pomoci, abych jich vyzískal víc. Václav je bačkora, ale k tomu, co ti nyní povím, ho snad přece dostanu, jen když i ty nepřestaneš do něho mluvit. — Vidělas, v jakých sádkách držím své kapry. Nebylo možno zařídit to jinak, ale takhle to nestačí. Třeba mi řádných sádek, abych mohl mít třeba sto kaprů; k tomu mi poslouží rybníček ve vašem sadu."
„Vždyť voda tam hnije, tam ryby polekají..."
„Ovšem, ale když se vyčistí, bahno se vyveze a pak čerstvou vodou naplní, ryby se v něm budou dobře mít a po ruce mi budou, kdykoli bude nějakých třeba. Železný v Selcích to tak chce; říká, že ryba musí být pohotově na zavolání, potom že teprve nastane odbyt jaksepatří. Pamatuješ se, že jsem ti řekl, že Zlivští mají svého sádeckého ? A že ten sádecký ani neví, že jím je? — Vidíš, takovým nevědomým sádeckým bude taky tvůj táta. Přece nahlížíš, že já nemohu zůstat za Zlivskými. To by tak bylo!"
Dívka přisvědčila; co Vojta řekl, muselo být dobré. Neuvážila ani zdaleka, že provede-li hoch svůj úmysl, učiní jejího otce přechovávačem kradených věcí a přivodí naň hanbu, nesnáze a nebezpečenství...
„Václav musí naléhat na sedláka, aby se pustil bez průtahu, jakmile bude po žních, do čištění rybníčka a do vyvážení bahna," pokračoval Vojta ve své řeči.
„Než udeří zima, musí být všechno v pořádku a rybníček zase nahnán. Ostatek, sedlák tím nepochodí špatně: takové bahno, smíšené se zemí a s vápnem, zmrví luka lépe než hnůj. Však se podíváš, jaká vám poroste tráva! Ty také naléhej a stůj na svém, že je hanba mít v sadě takovou smrdutou louži."
Vedl ji zase bahnem, ostřicí a rákosím, neustále rozmlouvaje o nutnosti upravit rybníček a proměnit ho v sádky, a jaké výhody mu z toho vzejdou, nedotýkaje se již ani jediným slovem své lásky k ní; zdál se býti hrdým, že sám sebe přemohl; ale také o člověku, jehož, málo hodin tomu, ranou omráčil, možná do smrti ubil, nepadlo již slovo: podobalo se, že oba zapomněli pro nával důležitějších té chvíle věcí. Teprve když, asi dvě stě kroků níže místa, kde měl v potoce své „sádky", ji přenášel přes mělkou vodu, drže ji v náručí, pevně ji k sobě svíraje, políbil ji v ústa a zašeptal:
„Až jindy! Až jindy, až se nebudeš bát..."
A ona hlavinkou přisvědčila. „Ano, ty můj zlatý, až jindy!" dala mu v odpověď.
Přenesl ji, na suchý břeh postavil.
„Tudy se dej!" — ukázal na houštinu, kterou jí bylo projiti, aby se dostala na otevřená Blata; „jen vyjdeš z křovin, uvidíš Zbudov, a tebe ať pak třeba uvidí kdo chce. Já se nyní vrátím, podívám se k místu, kde jsem toho chlapa povalil, a leží-li tam ještě čili nic. Třeba se přesvědčit, uvážil jsem, abychom věděli, jak se zachovat."
Máchl rukou, usmál se, bílé zuby se zaleskly; pak skočil do vody, přebrodil potok a zmizel v rákosí protějšího břehu.
