Šumavský rozcestník

stručně

název: Katakomby Klatovy
kategorie: kultura a památky
podkategorie: církevní
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'42.426"N, 13°17'33.109"E

popis objektu:
Krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby, byly budovány jako součást stavby kostela v létech 1656 – 1676. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu a jeho dobrodinců z řad místní šlechty, vojska, měšťanů. V létech 1676 – 1783 do nich bylo uloženo k věčnému spánku více než 200 zemřelých. V roce 1784 panovník Josef II zakázal pohřbívání v kryptách, a tak posledním zde pohřbeným se stal v roce 1783 Antonín Weichs. Zřejmě nejznámějším z pohřbených je Pater Adalbert Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář působící v jihozápadních Čechách v 1.polovině 17. století. Těla položená na hoblinách v dubových rakvích byla obložena chmelem. Každá rakev byla označena olověnou identifikační destičkou. Působením vzduchu dovedeného do krypt důmyslným systémem větracích kanálů došlo k jejich postupnému vysušení – k mumifikaci – tak, že dnes váží 8 – 10 kg. Větrací systém, jenž ústil až na střeše kostela, zajišťoval v katakombách relativně stálou teplotu a vlhkost vzduchu. Po dlouhá léta byla těla prakticky nedotčena. Při opravě střechy jezuitského kostela ve 30. letech 20. století zasypali dělníci stavebním odpadem větrací šachty a kanály, které stoupaly zdivem pilířů až pod střešní římsu. Tím se zcela změnilo prostředí ve sklepení a převážná část mumií se rozpadla. Celkem 140 zničených mumií bylo v roce 1937 pohřbeno do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech. Místo uložení ostatků připomíná pamětní kámen s textem. Dnes mohou návštěvníci v klatovských katakombách zhlédnout 30 mumifikovaných těl, 7 dalších je uloženo ve veřejnosti nepřístupné části krypt. Všechna těla jsou předmětem péče konzervátorů, i klimatické podmínky krypt se stará klimatolog. Katakomby, jež se během času staly významnou klatovskou památkou, atmosférou spojující věčnost s časností, připomínají nejen historii města a jezuitského řádu. Lze v nich pohlédnout do tváří těch, jejichž životy a činy se podílely na vytvoření dodnes viditelné tváře Klatov – k ní patří kostel, kolej, seminář, škola – gymnázium. Všechny tyto budovy vystavěli jezuité a výrazně tak změnili architekturu velké části jihozápadního města. Ačkoliv dnes klatovské katakomby lze navštívit jako "samostatný objekt", byly vždy součástí kostela. Původní vstup do katakomb byl z chrámové lodi, další pak z bývalé latinské školy (dnes komplex divadla).

stručně

název: sloup Antonine Padvanski, Klatovy
kategorie: kultura a památky
podkategorie: církevní
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'48.891"N, 13°17'18.049"E

popis objektu:
Sloup se sochou světce a nápisem: „Antonine Padvanski ododvg zanas 1752“.

stručně

název: horská synagoga Hartmanice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: muzea, expozice
lokalita: sušicko
GPS: 49°10'14.77"N; 13°27'15.38"E

popis objektu:
Horská synagoga v Hartmanicích byla postavena v letech 1883–1898. Nacisty byla uzavřena roku 1938. Později sloužila jako truhlárna, sklad pneumatik, apod. V roce 2003 došlo k vážnému poškození střechy a hrozil definitivní zánik celé budovy. Synagogy se ujalo občanské sdružení Památník Hartmanice, založené Ing. Michalem Klímou. O tři roky později, v roce 2006, byla synagoga slavnostně otevřena. Jedná se údajně o nejvýše položenou synagogu v Česku a střední Evropě. Památka byla oceněná porotou jako Stavba roku 2006 Plzeňského kraje.

stručně

název: cisterciácký klášter Vyšší Brod
kategorie: kultura a památky
podkategorie: církevní
lokalita: vyšebrodsko
GPS: 48°37'14.3"N, 14°18'24.169"E

popis objektu:
Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn od 60. let 13. století dokončen v 80. letech 14. století. Založil jej Vok z Rožmberka a povolal sem cisterciáky z rakouského Wilheringu. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. V rámci prohlídek je přístupný kostel, kapitulní síň, knihovna a obrazárna. V budově opatství sídlí také Poštovní muzeum.

stručně

název: SDH Janovice nad Úhlavou
kategorie: instituce
podkategorie: hasičské sbory
lokalita: klatovsko
GPS: 49°20'38.274"N, 13°13'4.575"E

popis objektu:
Hasičská zbrojnice SDH Janovice nad Úhlavou.

stručně

název: osvobození Janovice nad Úhlavou
kategorie: vojenské
podkategorie: bitvy
lokalita: klatovsko
GPS: 49°20'42.533"N, 13°13'5.274"E

popis objektu:
Městečko Janovice nad Úhlavou leželo v době druhé světové války v protektorátu, těsně za hranicemi třetí říše, která se okrájením Československa o sudetského území v roce 1938 zastavila dva kilometry od něj. Původní československo-německá hranice byla vzdálena vzdušnou čarou šestnáct kilometrů. Proto blížící se dunění děl ve čtvrtek 3.května 1945 bylo ještě v Německu a hořela Bystřice a Nýrsko, které nemělo to štěstí jako Janovice a uvízly v Sudetech. Janovičtí netrpělivě očekávali příchod osvoboditelů, ale k jejich lítosti se ráno rozhostilo ticho. Kolem čtyř hodin se přítomná německá posádka, která se sem v noci na pátek nastěhovala do stodol, do bytů a zůstala i venku, začala připravovat na odjezd. Celá divize zamířila k Nýrsku ke kapitulaci Američanům. Velitel německé pancéřové divize, která měla štáb v Chudenicích, usoudil, že nemá smysl dál se bránit a jeho příkladu následovali příslušníci SS a domobrany volkssturmu, kteří dosud tvrdě bojovali o Nýrsko a Pajrek. Ráno už byla palebná postavení, která Němci před několika dny vybudovali na české straně Úhlavy prázdná. Konečně až v pátek večer se objevilo na náměstí několik obrněnců a džípů – malá průzkumná hlídka. Ta nepřijela od Nýrska, odkud všichni příchod očekávali, ale Domažlic. Na tento den totiž generál Patron vydal rozkaz k překročení hranic, do tohoto data jej nedoporučoval. V místní sokolovně a ve mlýně u Špirků se schovávali a uzdravovali britští, francouzští a sovětští zajatci. Američané naložili Brity a Francouze a po dvou hodinách odjeli. Teprve až v neděli 6.května okolo 10. hodiny připochodoval od Nýrska pěší oddíl americké armády. Čety s namířenými puškami a samopaly se rozběhly do jednotlivých ulic, aby hledaly Němce. Pan Šot, řidič místního doktora, který se ve světě naučil anglicky, veliteli vysvětlil, že už v městečku žádní němečtí vojáci nejsou. Americký důstojník to oznámil rádiem do Nýrska, znovu sešikoval svůj oddíl a vyrazil na Klatovy. Janovice byla první česká obec, do které tato část americké armády dorazila. Asi za hodinu začala městem projíždět kolona osvoboditelů. Konvoj projížděla celé dvě hodiny. Lidé jim nabízeli jídlo, jablka, víno, vlajky a květiny, hudba hrála a všichni mávali. Někteří vojáci se také zastavili.

stručně

název: Janovické vojny, Josef Hais Týnecký
kategorie: kultura a památky
podkategorie: literatura
lokalita: klatovsko
GPS: 49°20'42.533"N, 13°13'5.274"E

popis objektu:
Román Janovické vojny je z první poloviny 16. století a je z okolí rodiště Josefa Haise Týneckého - z Janovic nad Úhlavou.

stručně

název: Janovice nad Úhlavou
kategorie: města a obce
podkategorie: města a obce
lokalita: klatovsko
GPS: 49°20'42.533"N, 13°13'5.274"E

popis objektu:
V roce 1290 pánové z Janovic vystavují ves s tvrzí obehnanou vodním příkopem, pánům z Janovic městečko patří až do 17.století, kdy rod vymírá. Na starém hřbitově patrny zbytky vodní tvrze (na umělé vyvýšenině) a příkop, který byl naplňován vodou z Úhlavy. Obec vznikla jako podhradí tvrze, první zmínka o ní je z roku 1290, městečkem se stává v 2. polovině 14. stol.V letech 1518-20 se Janovic zmocnil loupeživý rytíř Petr Suda z Řenče - městskými vojsky Klatov,Stříbra a Plzně byla tvrz dobyta, zničena a navrácena pánům z Janovic. Památkou je raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z konce 13. stol., barokizován roku 1746, kdy byla přistavěna i věž. V presbytáři sklenutém křížovou klenbou jsou raně gotické nástěnné malby z 1. třetiny 14. stol. - poslední soud, apoštolové aj., renovované Františkem Kotrbou. Další památkou je židovský hřbitov z 18. stol. V blízkosti se nachází hrad Klenová (založený roku 1289), který byl roku 1564 rodištěm středověkého literáta Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic - popraven s 21 českými pány katem Mydlářem 21.června 1621. Nedaleko obce jsou známá a rozlehlá kasárna dnes sloužící jako průmyslová zóna. Jedno z míst, kde se odehrává děj "Černých baronů" Miroslava Švandrlíka. Německý název Janowitz an der Angel.

Šumava.cz