Gsenget je zaniklá - bývalá zemědělská osada, založená na jižním svahu Ždánidel za doby panství hrabat Kinských (1772). Zemědělský charakter zaniklé osady dokládají pečlivě vyskládané kamenné terasy podél bývalých políček i již téměř zapomenutý název pomezí. První osadníci přišli z Bavorska, poslední odešli tamtéž po roce 1946. Půdu vyvzdorovanou na pralesu si les bere zvolna zpět. Rozdíly v nadmořské výšce (900 – 1300 m) a teplá jižní expozice umožňují spatřit mnoho tváří lesa. Podmáčené smrčiny podél potoků, smíšený horský les s buky rostoucími v nezvyklé vysoké nadmořské výšce i horský les se smrkovými velikány ve tvaru štíhlých svící na Plesné či na Ždánidlech – domov tetřeva hlušce. První osadníci nesměli lovit zvěř, chytat ryby a patáky, těžit smolu ze stromů a pálit popel pro potřebu sklářství. Gsenget. Jméno Gsenget znamená česky spálenec - "sengen". První osadník Gsengetu se jmenoval Johanngeorg Frisch, pocházel z Bavor a než přišel do Gsengetu, sídlil v tak zvaném Frischwinkelu v údolí Úhlavy pod Hojsovou Stráží, kde se dnes česky říká Brčálník. Rodina byli obchodníci se dřevem i jeho dopravci a ve stáji jim stál k potřebě dobrý tucet tažných volů. Frischové byli i majiteli hospody na hranici, kterou si pamatují po roce 1945 odsunutí obyvatelé. Ke vzniku jména se váže i pověst: V časech, kdy ještě byli na Šumavě medvědi a vlci, vydávali se lovci do hor. O jednom honu přišel sklářský pán s přáteli k potoku, kde si chtěli chvíli odpočinout. Všem bylo divné, že na tom místečku bylo tak teplo a sklář povídá: "Tady je jako v komůrce." Proto na tom místě dal vystavět loveckou chatu a rád v ní přebýval. Později se při tom potoce usídlilo víc lidí a nově založená osada dostala německé jméno Stubenbach (Prášily) podle tak řečeného potoka. V jeho okolí se kdysi potulovala obrovská medvědice. Nedalo se na to nebezpečné zvíře vyzrát jinak, než že zapálili kus lesa, ve kterém řádilo. Ten oheň sežehnul a zahubil i šelmu. Na sežehnutém místě založili lidé potom osadu, nazvali ji po německu Gsenget. Český název Pomezí. Traumatologický bod A 24.
Zámek z roku 1751 postavený sklářem Gattemayerem, přestavěn hrabětem Kinským, byl v roce 1800 zakoupen knížetem Schwarzenbergem, který zde zřídil vlastní lesní správu a vystavěl v Prášilech kostel, který byl za totality zbourán. V roce 1921 přešel zámek do vlastnictví Československého státu a od roku 1945 byl zámek součástí Vojenského újezdu Dobrá Voda, a byl totálně zdevastován. Současná majitelka zakoupila zámek v roce 1994 a po dlouhé a náročné rekonstrukci v zámku vybudovala nádherné stylové ubytování. Zámek zatím nemá opravenou fasádu.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup
domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímSpolečná stylová kuchyň s černou kuchyní, k dispozici zahrada s venkovním posezením, úschovna kol a lyží, parkoviště.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrRestaurace, salónek (nekuřácká jídelna), letní terasa, parkoviště, úschovna kol - lyžárna, dětské hřiště, ohniště.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímHezké 2L a 3L se sprchou a WC a možností přistýlky. Možnost vypůjčení TV-Sat
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Červencový večer se chýlil zvolna na široká Blata zbudovská, na žírné lány obilní, jež je vroubí ze všech stran. Slunce již se silně sklonilo k modravým horám staré Šumavy, které se halily v šedé závěje, jako by svá věkovitá čela chtěly chrániti před děsným úpalem, jenž sršel z nemilosrdných kleneb nebeských. Možná že se uchránily, že milý chládek vanul v hustých lesích vysoko se pnoucích nad nepřehlednými rovinami, rozkládajícími se podél řeky Blaníce a Podeřišťského potoka, jenž, přicházeje od Netolic, zpočátku teče směrem severovýchodním, pak, zahýbaje k jihovýchodu, mocným obloukem obepíná Blata i šest z devíti blatských vsí, Hlavatec, Selce, Zbudov, Plástovice, Pašice a Pištín, zůstavuje na svém levém boku pouze Nové Sedlo, Lhotu, dříve Prášlivou, nyní Českou zvanou, a Mydlovary, načež u Zlivi, přeměniv dříve svoje jméno v potok Soudný a potok Černý, pod baštou, řečenou Vomáčka, ústí do velkého Zlivského rybníka, kterým protéká, aby pak naplnil ohromnou pánev největšího po Rožmberském českého rybníka, obrovitou Bezdrev, z níž když vytekl, spěje rychlým tokem k Vltavě, do níž vpadá u Bavorovic nad Hlubokou.
Kraj rovný jako stůl, vyplněný bohatými, žírnými lány, posetý nesčíslnými velkými i malými rybníky, pánev jakási, zalitá v dávnověku vodou, která tu tvořila, jak se zdá, obrovské jezero, z něhož tu a tam ostrůvek vystupoval a jehož břehy na severu a jihu sotva stanovití lze; na západě je tvořila pahorkatina šumavských výběžků, zponenáhla vystupující od Strčic k Netolicům, od Netolic pak k severu a k severozápadu k Nestanicům, Libějicům a k Svobodným horám žbánským, klonícím se svým druhým svahem k toku hořejší Blaníce; východní břeh tvořila hornatina, pokrytá hustými, krásnými lesy, vystupující podél levého břehu Vltavy od Hluboké až k Vltavotýnu, a pak dále k severu, pohoří to, které nyní protíná lokálka, vedená od Čičenic u Vodňan přes Temelín k druhému ze zde jmenovaných měst.
Blata, rozkládajíce se jižně velkého Zbudovského rybníka a sevřena polokruhem, jejž tvoří tok Podeřišťského (Soudného) potoka až k rybníku řečenému Volešek, a na jihovýchod od tohoto až k Zlivskému rybníku, k Bezdrevi a k císařské silnici, rovně běžící od Češňovic k Pištínu, bývala částí dna onoho jezera. Jak již jméno svědčí, byl to dojista ještě v dobách historických kraj močálovitý, čehož dokladem i to, že pod drnem se objevuje vezde lignit rázu dosti mladého. Jižní část Blat jest již od dávných věků proměněna v žírnou a ornou půdu; ne tak severní jich část, vlastní katastrální Blata, na níž se sice dnešního dne také už tráva seče a jež poskytuje pohled bohatých zelených lučin, ale která donedávna ještě sloužila ve výměru mnoha set hektarů výhradně za pastviska, na nichž se pásala ohromná stáda koňů, skotu, ovcí, vepřů a hus. Jsou ovšem i dnes ještě místa bahnitá, a rozvodní-li se Soudný potok, nebo v dobách delších jarních a podzimních dešťů, velká část těchto nížin stojí pod vodou.
Na podzim, když otava se sklidila, pase se vezde skot; i s velkými stády hus se shledáš, ale koní, ovcí a vepřů více neuvidíš, leda výjimkou. Zato po všecky doby roku pasou se tu hloučky srnců, a nesmírná hejna všelikého vodního a bahenního ptactva, kachny, divoké husy, čejky, rackové tu přelétají, onde na pastvu se snášejí, a láni bývá a křiku a křehotu, až uši zaléhají.
