Srážky na Šumavějsou bohaté, zejména na sníh v náhorních polohách (800 - 1600 mm srážek ročně). Zima bývá velmi dlouhá a průměrné teploty v zimním období dosahují -5 - -8 stupňů Celsia, v letních měsících se pohybují mezi 14 - 16 stupňů Celsia, počet dní se sněhovou pokrývkou je 120 - 160 a počet letních dní 10 - 30. Drsné podnebí a příroda Šumavy první obyvatele příliš nelákaly. Usazovali se zde pouze pastevci. Hustěji bylo osídleno pouze podhůří, kde vznikly nejstarší hrady jako Netolice a Prácheň. Slované pronikají do Pošumaví v 6. - 10. století. Hustým šumavským pohraničním hvozdem vedly obchodní stezky, jako Zlatá, Boubínská, Vitorazská a Linecká, po nichž se dopravovala především sůl z Podunají. Od 12. století dochází k postupné kolonizaci jak německým obyvatelstvem, tak českým obyvatelstvem z vnitrozemí, které zde mělo převahu. Vlády se zde ujali Rožmberkové. Století 14. přineslo rozmach hornictví. Okolo dolů na zlato a stříbro vznikají hornická města. V 15. a 16. století dochází k rozvoji obchodu, řemesel a těžby rud. Hornictví a obchod zajišťují blahobyt řadě měst v oblasti. V 17. a 18. století jsou kolonizována stále vyšší místa. Díky výrobě skla a těžbě dřeva osídlují lidé šumavské lesy. Nerozvinutý průmysl však v 19. století způsobil značný odliv obyvatelstva. Po druhé světové válce a v období studené války byly značné části Šumavy a Českého lesa součástí hraničního pásma. Toto území bylo v podstatě nepřístupné a za oběť tehdy padlo množství pohraničních vesnic, více v rubrice zaniklé obce.
