detailní info
kategorie: kultura a památky
/
kostely
lokalita: vyšebrodsko
GPS: 48°37'9.720"N, 14°14'42.390"E
popis
Současně s kostelem sv. Oldřicha na protějším břehu řeky Vltavy byla založena vlevo od toku i kostelík svatého Prokopa. Z této stavební etapy se dochovala malá okénka závěru s kružbami. Dnešní podoba (strop lodi i presbytáře, okna lodi) je výsledkem přestaveb v 16. a 17. století. Po roce 1945 a po odsunu německého obyvatelstva kostelík přestal sloužit svému účelu a značně zchátral. Loučovické kostelíky dělí je od sebe jen Vltava a vzdálenost 143 m. Traduje se, že byly postaveny současně, v polovině 14. století a pověst o tom praví, že dva Rožmberkové milovali jednu šlechtičnu. Zatímco jeden byl na křižácké výpravě, druhý se šlechtičně tak dlouho dvořil, až byla svatba. Jakmile se první bratr vrátil z křížové výpravy a dověděl se o svatbě, vzplál zlostí; když se oba pak setkali "u Lúčovic", pozvedli proti sobě meče. Když bratrovražedný boj zuřil nejsilněji, tu se najednou ozval z nebes hlas: "Smiřte se, vždyť jste bratři !" Oba se lekli, zastyděli, padli si do náručí a na památku usmíření se rozhodli, že každý z nich postaví na jednom břehu Vltavy kostelík, který zasvětí svému patronu, svatému Prokopu a svatému Theobaldu. Tolik legenda. Ve skutečnosti ale v roce 1220 povolal Vítek z Prčic do Přídolí benediktinského faráře Bohuslava ze Zátoně aby mu pomohl s osidlováním krajiny. Zátoňská fara patřila klášteru Sázava. Za radu a službu dal Vítek faráři Bohuslavovi "kapli ve Frymburku a les Drahun", jež ještě ve 20. století patřil k zátoňské faře. A právě v lese Drahun, na levém břehu Vltavy v Čertových proudech, postavil páter Pisker dřevěný kostelík, či spíše kapli svatého Prokopa, aby "držel čerty na řetězu." V benediktinském klášteře v Sázavě jsou další dva doklady o loučovickém kostelíku svatého Prokopa. Okolo roku 1250 je připomínka o založení kaple sv. Prokopa na Vltavě nad Zátoní, tedy v dnešních Loučovicích. Až do 29. května 1305 patřila k frymburské faře. Toho dne převádí Jindřich z Rožmberka frymburskou farnost k rakouským premonstrátům ve Schläglu, ale les s kostelíkem nechává v péči benediktinů. Důkazem toho je nadání papeže Klementa V. z 13. prosince 1310, kde se píše i o kapli sv. Prokopa v lese Drahun. Když v roce 1259 udělili Vítkovci novému cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě nadání, věnovali jim především "klášterní les", který byl v darovací listině ohraničen pravým břehem Vltavy a zemskou hranicí. Ještě v následujícím století to byla pustá krajina s neprostupným hlubokým lesem. Jen na vrcholu, kterému se dnes říká Uhlířský, se usadilo několik klášterních uhlířů. Nejbližší trvalé osídlení v klášterním lese bylo na staré zemské stezce v Kapličkách. Na levém břehu Vltavy, v rožmberském panství, byla nejblíže dnešní Dvorečná, která se tehdy jmenovala Twarožná.
