Šumava.cz

Památník na hraničním přechodu Studánky – Weigetschlag určený všem hraničářům, kteří v roce 1938 bojovali za demokratické Československo, byl odhalený v sobotu 13. září 2008. Pomník je postaven na místě, kde dříve stál československý celní úřad. I zde se na podzim roku 1938 bojovalo. O vybudování pomníku se zasloužili především nadšenci ze Studánek a Vyššího Brodu a především pak pan Roman Marek. Vlastní pomník se skládá z pamětního kamene s textem a z kopie československého hraničního sloupu. Na stranách pomníku jsou vysazeny dvě slovanské lípy. Celý prostor působí velmi útulným a upraveným dojmem. Hraniční orientační sloup je hraniční znak umísťovaný v dobách první republiky od druhé poloviny 20. let 20. století na všech československých hraničních přechodech, na základě výnosu ministerstva veřejných prací z července 1925. Jednalo se o sloupy vyráběné z lisovaného ocelového plechu, které měly vzhled podlouhlé úzké vertikálně umístěné československé vlajky, pod jejímž modrým klínem byl upevněn štít se lvem z malého československého znaku, kolem kterého se nacházel, velkým nepatkovým písmem, vyražený nápis „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“. Autory návrhu tvaru sloupů byl architekt Josef Havlíček se sochařem Bedřichem Stefanem. V roce 1925 bylo ve Státních železárnách v Podbrezové vyrobeno 250 kusů hraničních orientačních sloupů, z nichž bylo osazeno celkem 232 kusů. Po Mnichovské dohodě byly při obsazování československého pohraničí tyto sloupy jako symbol nenáviděného státu likvidovány. Součástí pomníku je i tabule, která informuje o historii místa. Nalezneme na ní text: „Dne 22.září 1938 v odpoledních hodinách přijel vyjednávati na celní úřad Dr.Tuček z Vyššího Brodu, abychom vydali Němcům celní úřad a odděleni finanční stráže ve Studánkách, že nám pak zaručí volný a bezpečný odchod. Hrozil, že od Lince sem pochodují oddíly německého vojska. Přirozeně, že byl odmítnut. Dne 23.září 1938 ve 2:40 hod. bylo naše družstvo na celním úřadě ve Studánkách, který je těsně na československé státní hranici přepadeno německými útočníky. Počet není znám. Jeden z útočníků bral si právě vhodnou dobu, kdy zvonil v kanceláří telefon a střelil oknem do kanceláře. Znal asi dobře umístění telefonu, neboť okna byla zastřena. Naštěstí velitel družstva respicient finanční stráže František Dočekal, který právě zvedl sluchátko, je menší postavy, takže se střela zaryla do zdi těsně nad jeho hlavou. Ten do telefonu ještě ohlásil veliteli čety ve Vyšším Brodě, že jsme přepadeni a vyběhl ven, aby dal rozkaz k palbě. Nastala ostrá přestřelka. Po chvíli na znamení zelené rakety jsme ustoupili až k druhé překážce u lesa. Součastně ustoupili i sousední hlídky. Ustupoval jsem s velitelem družstva poslední. Za svítání jsme podnikli útok a znovu celní úřad obsadili. Avšak ještě v dopoledních hodinách dne 23.září 1938 jsme bylí nuceni opět ustoupiti, tentokráte definitivně. Ustupovali jsme lesem, východně od státní silnice do osady Bystrá. Pak jsme se shromáždili na zalesněném svahů severně od obce Studánky, odkud jsme ostřelovali překážky na státní silnici u Studánek. Druhý den jsme vnikli do obce Studánky, kde však již byly jen ženy a děti. Všichni muži byli ukryti na výšinách kolem vesnice a občas nás znepokojovali palbou. Stáhli jsme s opět na původní místo, kde jsme se udrželi až do 27.září 1938." Úryvek z poválečného hlášení o událostech v úseku celního úřadu Studánky v roce 1938 sepsaný rescipientem finanční stráže Janem Justinem.