Šumavský rozcestník: Velká jedle u Debrníku

Velká jedle u Debrníku

detailní info

kategorie: příroda / památné stromy
lokalita: železnorudsko
GPS: 49°7'31.429"N, 13°13'56.785"E

popis

V seznamu J. E. Chadta byla ze žijících jedlí největší, udával se obvod 534 cm, výška 54 metrů a objem asi 40 m3. Podle starých německých lesnických záznamů dosahovala výšky dokonce 72 metrů (!) a byla nejvyšším stromem Šumavy. Měření nemuselo být přesné, ale mohlo být přesnější než u Krále smrků, u kterého se dříve udávala výška téměř 63 metrů. Král smrků ovšem stál v porostu, ve svahu a byl nakloněný, zatímco debrnická jedle rostla zpříma a někdy v první polovině 19. století, kdy byl okolní starý les vykácen, stála zcela osamoceně. Jedle trpěla vichřicemi a zásahy blesků a tak pravděpodobně přišla o vrchol až do výšky 54 m. Karel Klostermann o ní napsal: „Starý strom, památník dávné lesní slávy, stojí chráněn před zkázou vůlí šlechetných lidí, jimž příroda jej odevzdala. Vypíná se do nebetyčné výše na břehu černých vod dosti mocného potoka Debrnického, nedaleko zámku téhož jména.“ Jedle byla turistickou atrakcí, od zámečku, kde bývalo sídlo hohenzollernské lesní správy, k ní vedla kolem bývalého hostince Birglhäusl turistická cesta. Po několika zásazích blesky koncem 19. století uschla. Kmen stál až do roku 1917, kdy jej zapálil blesk, hořel pak plných 24 hodin. Eckertova fotografie debrnické jedle z let 1880 až 1882 je ve výpravné knize fotografií z různých míst Českého království Letem českým světem, kterou vydal roku 1898 R. Vilímek. Ve stejnojmenné publikaci, která ze záběrů stejných míst po stu letech vznikla v nedávné době, je stále ještě vidět její pařez.