Šumavský rozcestník: Křižík František

Křižík František

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'27.697"N, 13°27'55.896"E

popis

František Křižík (8.července 1847, Plánice – 22.ledna 1941, Stádlec u Tábora) byl významný český technik, průmyslník a vynálezce. Narodil se v Plánici u Klatov v chudé rodině ševce a posluhovačky. Křižík byl nazýván českým Edisonem (dokonce se narodil ve stejném roce jako T. A. Edison). V Praze Křižík začal studovat německé reálné gymnázium na Malé Straně. V prvním ročníku propadl z němčiny a tak mohl (ke své radosti) přestoupit na české reálné gymnázium v Panské ulici. Křižík sám sebe nepovažoval za dobrého studenta. Dokonce ani neodmaturoval a na techniku jej v roce 1866 přijali jako mimořádného posluchače. Křižíka zásadně ovlivnila jeho práce na železnici. Nejprve začal pracovat v Kaufmannově továrně na telegrafy a návěstidla. Pracoval jako opravář telegrafních přístrojů. V té době také začíná Křižík vynalézat. Jeho prvním vynálezem bylo dálkově ovládané elektrické návěstidlo. V roce 1878 sestavil blokovací zařízení, které bránilo srážkám vlaků. V roce 1878 může Křižík na pařížské Světové výstavě obdivovat elektrické světlo ruského vynálezce Jabločkova. Inspirován tímto výtvorem, František Křižík vynalézá v roce 1880 svou diferenciální obloukovou lampu. Křižíkova diferenciální oblouková lampa je představena světové veřejnosti v roce 1881 na výstavě v Paříži. Křižík slaví v Paříži triumf, protože jeho diferenciální obloukovka se samočinnou regulací vzdálenosti uhlíků získává zlatou medaili mezi padesátkou podobných zařízení. Vyšší ocenění se svou žárovkou získává Edison. O Křižíkův patent projevila zájem řada evropských firem. Křižík si ponechává práva pro České země, pro cizinu svůj patent prodává. Křižík se kvůli právu na svůj vynález dostává do soudního sporu s firmou Siemens und Halske. Werner Siemens podává na Křižíka žalobu, kterou ale německý patentní úřad zamítl a zpětně přiznal k 15. 4. 1882 Křižíkovi samostatný říšskoněmecký patent č. 16297. 18. 8. 1881 Křižík svou lampu představuje v plzeňském divadle. V roce 1884 založil v Karlíně František Křižík svou továrnu, jejímuž vzniku pomohly především peníze získané za prodej patentních práv. Křižík se také přihlásil do konkurzu na osvětlení obnoveného Národního divadla. Podmínky a průběh soutěže však Křižíka donutily svou nabídku stáhnout. Křižík měl totiž propůjčit jen své jméno Edisonovu řešení, které by realizoval němec Brückner. Přesto ale Křižík následujících 30 let dohlížel na osvětlení naší první scény. V roce 1891 začala v Praze jezdit první elektrická tramvaj. Křižík provozoval linku z Letné na pražské výstaviště a později i na jiná místa. V tomto roce se konala totiž Jubilejní výstava, na které se Křižík podílel instalací osvětlení a dalších zařízení (obdiv sklidila především Křižíkova světelná fontána). S jistou nadsázkou se dá říct, že František Křižík ovládl český trh s elektřinou. Svým zařízením vybavil 130 elektráren - první na Žižkově v roce 1889. Křižík postavil také tři automobily na elektrický pohon, elektrickou mlátičku a elektrické lokomotivy, které provozoval na trati Praha - Zbraslav (500 V) (500 V). V roce 1903 následoval provoz na trati Bechyně - Tábor (1400V elektrická lokomotiva). Začátek 20. století přináší Křižíkovi řadu finančních problémů. V roce 1913 se dostává Křižík do problémů se splácením úvěru u Pražské úvěrní banky. V roce 1917 tato banka přebírá Křižíkův závod. František Křižík zemřel 22. ledna 1941 ve Stádleci u Tábora. Křižík je pohřben na vyšehradském Slavíně.