Šumavský rozcestník: synagoga Český Krumlov

synagoga Český Krumlov

detailní info

kategorie: kultura a památky / církevní
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°48'27.363"N, 14°19'3.232"E

popis

Synagoga v Českém Krumlově (německy Böhmisch Krumau) s osmibokou věží a střídmým užitím novorománských prvků byla postavena na západním vršku města zvaném Plešivec v roce 1909 místní Židovskou obcí podle plánů architekta Kafky (Victor Kafka byl pražský architekt působící ve Vídni) v historizujícím otonském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, bohoslužebným účelům sloužila do roku 1938. Jednalo se o první stavbu v Rakousko-Uhersku, na jejíž stavbu byla použita železobetonová konstrukce. Stavba byla z velké části financována místní bohatou továrnickou rodinou Spiro a realizována pod vedením stavitele Sosny. Pozemek byl zakoupen v místní zahradnické kolonii, nacházející se v katastru obce č. p. 208. Zabírá plochu 883 m2, stavba samotná pak plochu 505 m2. Klenba byla vymalována modře, bima je v duchu neologického ritu posunuta k východní zdi s aron ha-kodeš, které dominuje velké pseudorozetové okno s vitráží Davidovy hvězdy. V lodi byly dvě řady lavic dohromady pro 140 – 180 věřících, levá řada pro muže, pravá pro ženy a děti. Svůj účel plnila jen do záboru Sudet v roce 1938 a poté byl její osud velmi dramatický. Na podzim tohoto roku byl interiér včetně mobiliáře zničen nacisty, téměř po celou válku synagogu využívala letecká modelářská dílna. Po osvobození byla užívána jako interkonfesijní kostel, v němž se střídali američtí polní kazatelé s duchovními Církve československé husitské. Po odchodu americké armády byla synagoga definitivně upravena na sbor Církve československé husitské. Od roku 1969 sloužila jako sklad divadelních rekvizit. V poválečném období se objekt stal majetkem města Český Krumlov, které ho po roce 1990 vrátilo do rukou Židovské obce. Přesto je synagoga v Českém Krumlově jednou z mála staveb tohoto typu, která přečkala období světových válek i totalitního režimu bez větší úhony. Je vnímána jako fenomén sloužící k porozumění historie prostředí. První záchranné opravy synagogy realizovala již koncem 90. let Nadace Egon Schiele a na ty pak následně navázal od roku 2008 Českokrumlovský rozvojový fond, který ji v roce 2012 kompletně opravil. Revitalizace českokrumlovské Synagogy byla realizována díky podpoře evropských financí prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (ROP JZ). Přítomnost Židů v Českém Krumlově je prvně písemně doložena ve 14. století. Jan Lucemburský dovolil, aby se ve městě usadily 4 židovské rodiny. Jeho syn, Karel IV., povolení rozšířil na šest rodin. Vztahy s vrchností ale nebyly zdaleka ideální a všichni Židé byli roku 1494 z města vypovězeni. Zákaz pobytu platil až do 18. století, kdy však nebyl úplně zrušen, několik židovských rodin se zde mohlo usadit pouze za určitých podmínek. Zlom přináší až revoluční rok 1848, definitivní zrovnoprávnění Židů na roveň ostatního obyvatelstva Rakouska-Uherska je zajištěno až tzv. Prosincovou ústavou z roku 1867. Roku 1855 je založen Židovský náboženský spolek, který je roku 1893 přeměněn na samostatnou ŽNO. Před postavením synagogy v Krumlově zřejmě nepůsobil rabín, obec se scházela k modlitbám ve větší modlitebně, bohoslužby vedl kantor. Nově opravená synagoga bude sloužit jako prostor pro krátkodobé výstavy, v zimní modlitebně synagogy najdete stálou expozici „Svět českokrumlovských Židů“, která informace o osudech těchto lidí rovněž dokládá soudobými fotografiemi z významných českokrumlovských ateliérů Seidel a Wolf. Stálá expozice věnuje pozornost zejména rodině Spiro, jejichž firma byla velmi významným podnikatelským subjektem nejen v oblasti výroby papíru a výrazně přispěla k rozkvětu města a regionu. Součástí expozice jsou i náboženské předměty vyrobené v Izraeli.