Šumavský rozcestník: pamětní deska Jiří Bílek z Bílenberka

pamětní deska Jiří Bílek z Bílenberka

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
památníky
pamětní deska Jiří Bílek z Bílenberka

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°48'36.793"N, 14°18'59.964"E

popis

V roce 1934 česká menšina v Českém Krumlově odhalila na budově prelatury (Horní č p. 155) pamětní desku, která byla ovšem roku 1938 odstraněna, avšak v roce 1997 opět obnovena s textem: „Zde žil, působil a zemřel Prelát Jiří Bílek z Bílenberka, slavný obránce českého jazyka v obci Kostele a v škole v Českém Krumlově. 1586 - 1657 - péčí čtenářské besedy 1934.“ Jiří Bílek z Bilenberku (snad 1588, Rajhrad - 25. května 1657, Český Krumlov) byl významným duchovním, vlastencem, děkanem kapituly staroboleslavské a v Českém Krumlově v době předbělohorské a za třicetileté války. Pocházel ze zemanské katolické rodiny a vzdělání získal v jezuitských školách. Studoval u jezuitů nejdříve na gymnáziu v Jindřichově Hradci potom v Praze. Po vysvěcení na kněze působil krátce jako farář v Stolanech u Chrudimi, poté v Chotěšově u Plzně a v letech 1614 - 1615 krátce také v protestantských Pardubicích, odkud se vrátil zpět do Chotěšova. Po Bílé hoře se stal nejdříve děkanem v Chrudimi. Ještě téhož roku 1624 byl jmenován kanovníkem vyšehradské kapituly. O dva roky později zaujal post arciděkana v královském a do té doby silně utrakvistickém městě Kutné Hoře. V září 1627 byl jmenován děkanem Kolegiátní kapituly staroboleslavské, pověřen správou tohoto významného poutního místa a zároveň vikářem Kouřimského vikariátu. Ve funkci děkana zakoušel obtížné období třicetileté války, kdy Boleslav zažila několikrát obsazení a plenění nepřátelským vojskem. Roku 1632 se mu nepodařilo ochránit kapitulní poklad ani jeho nejcennější součást Palladium země české před odcizením Sasy. Osobně se ovšem angažoval v jeho opětovném vykoupení (1636) a slavnostním navrácení v září 1638, jehož se zúčastnil i císař Ferdinand III. a při němž držel v chrámu Panny Marie slavností kázání. Již rok nato musel Palladium spolu s pokladem znovu ukrýt do Prahy před Švédy. Roku 1630 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem z Bilenberku. Ze Staré Boleslavi odešel Bílek roku 1640 načas do Prahy. Také krátce působil při kostele sv. Vojtěcha a poté u sv. Štěpána. Od roku 1642 působil jako arciděkan v Českém Krumlově. V době pobělohorské, kdy český živel ustupoval do pozadí, výrazně prosazoval užívání českého jazyka v kázáních v českokrumlovském kostele sv. Víta, ve farní škole i v úředním styku. Zasloužil se také o prosazování práv českých obyvatel ve městě. Navštěvoval ho zde také jeho přítel Bohuslav Balbín během svého působení v Jindřichově Hradci. Ten od něj získal mnoho důležitých podkladů pro své knihy o historii Staré Boleslavi. Roku 1655 získal od papeže Alexandra VII. právo nosit pontifikálie a tato výsada přešla i na jeho nástupce. V Krumlově zemřel roku 1657.