Šumava.cz

Willi Reschke (3.února 1922, Mühlow, Mark Brandenburg) byl německý stíhací pilot Luftwaffe, do které vstoupil v únoru 1941. Vojenský výcvik započal u Flieger-Ausbildung- Regiment v Königsberg-Neumark. Zpočátku byl školen jako letecký mechanik, ale koncem jara 1942 byl přeřazen do pilotního kurzu. Nejprve absolvoval pilotní výcvik na kluzácích a poté přestoupil na motorová letadla v Flugzeugführerschule 51 v Elbingu. V červnu 1943 byl Reschke přeložen k Jagdgruppe 102 na letišti Zdrbat k operačnímu výcviku. Zde se školil až do března 1944. Po ukončení pilotního výcviku, byl Reschke přeložen k JG 302 se základnou v Götzendorfu poblíž Vídně. Dne 20. června 1944 nastoupil u 1. letky JG 302. Dne 2. července 1944 absolvoval svůj první úspěšný let, při kterém sestřelil dva čtyřmotorové bombardéry USAAF B-24 nad Budapeští. Byl to na nováčka opravdu úctyhodný výkon. Při další vzdušné bitvě která se odehrála 7. července 1944 se Reschke utkal opět s bombardéry B-24. Při útoku se Reschkemu zasekly palubní zbraně u jeho Bf-109G-6. Reschke se rozhodl do svého cíle narazit – taranovat jej. Zamířil proto svým messerschmittem na ocasní plochy B-24 . Vrtulí se mu podařilo useknout výškovku bombardéru a ten se neovladatelný zřítil nedaleko Malacek na Slovenském území. Reschkeho stroj se po nárazu stal taktéž neovladatelným a pilotovi se jen s největšími obtížemi podařilo včas opustit poničený stroj a v pořádku přistál na padáku nedaleko hořících trosek své oběti. Dne 24. srpna Reschke slavil úspěch nad dalším Liberatorem nedaleko Jindřichova Hradce. Do akce této akce byla vyslána jednotka z rakouského letiště Götzendorf - dvanáct stíhaček typu Messerschmitt Bf 109G-6 - jedním z nich byl letoun s označením „bílá 10“, který pilotoval dvaadvacetiletý Uffz. Willi Reschke od 1. letky. Tomu se nejprve podařilo těžce poškodit jeden B-24 Liberator pilotovaný poručíkem Johnem H. Jamesem od 464. bombardovací skupiny, ale vzápětí dostal od palubních střelců těžký zásah do motoru a byl nucen se z boje stáhnout. Nepodařilo se mu nouzově přistát a volil skok padákem z výšky 5 000 m- Uffz. Reschke pak dopadl na louku v těsné blízkosti obce Jižná, kde již nedlouho před tím havaroval i jeho Messerschmitt. Po krátkém pobytu v místní hospodě se vydal na zpáteční cestu ke své jednotce a ještě toho dne dosáhl Götzendorfu. Tam se dozvěděl, že I./JG 302 utrpěla v bitvě nad Jinřichohradeckem další těžké ztráty a bude stažena z operační činnosti. Dne 29. srpna se Reschkemu podařil sestřel B-17 jižně od Zlína. Během tohoto útoku na B-17 Reschke vlétl do palby dalšího Bf-109. Střely zasáhly Reschkův stroj a tak musel nouzově přistát poblíž Uherského Hradiště. Na konci srpna 1944 měl Reschke na kontě již 14 vítězství. Koncem září 1944, po přeškolení na Fw-190A-8 byla I./JG 302, v jejíchž řadách Reschke působil, přeznačena na III./JG 301. V říjnu byla jednotka přeložena na letiště Stendal nedaleko Berlína. Dne 1. ledna 1945 feldwebel Reschke sestřelil další B-17. Bylo to již jeho 22. vítězství. Ovšem opět byl jeho stroj Fw-190A-8 zasažen odvetnou palbou a Reschke se musel znovu zachraňovat pomocí padáku. Dne 13. února 1945 obdržel Reschke vyznamenání Deutsche Kreuz in Gold. V únoru je Reschke přeložen ke štábní letce JG 301. V dubnu obdržela štábní letka novou výzbroj. Byly to nové letouny Ta-152H. Dne 14. dubna 1945 se Reschke v kokpitu Ta-152H "žlutá 1" utkal se skupinou Tempestů V. Díky vynikajícím vlastnostem nového stroje Reschke vymanévroval svého protivníka W/O Mitchella od 486 Sqn. a sestřelil ho. Souboj se odehrál ve velmi malé výšce, pro který byl Tempest V. optimalizován. O to je Reschkeho výtězství nad tímto protivníkem cennější. Dne 20. dubna 1945 obdržel Oberfeldwebel Willi Reschke Ritterkreuz. V době udělení vyznamenání měl na kontě 25 potvrzených vítězství. V té době již JG 301, umístěná v okolí Berlína, bojovala na dvou frontách. 24. dubna 1945 časně ráno dostala štábní letka rozkaz vykonat ranní bojový let na podporu pozemního vojska a za účelem zjištění pozic nepřítele v okolí Berlína. Oberfeldwebel Reschke startoval jako dvojka v páru vedeném Oblt. Stahlem. Společně s nimi se tohoto letu zúčastnili v síle roje Ofw. Loos, Ofw. Keil a Fw. Blum. Pět Ta-152H vzlétlo a nabralo kurz na Berlín. V oblasti Zosenu spatřili piloti v Ta-152H dole pod sebou skupinu sovětských stíhačů v Jacích-9, útočících na pozemní cíle. Willi Reschke se ve zdraví dočkal konce války. Během ní absolvoval celkem 70 bojových letů a dosáhl cekem 27 potvrzených vítězství. Mezi nimi 20 sestřelů čtyřmotorových bombardérů. Sám byl sestřelen osmkrát, z toho musel čtyřikráte použít padáku. Zraněn byl jednou. Po válce se Willi Reschke stal mlékařem a k létání se již nikdy nevrátil. Je autorem knihy JG301/JG302 Wilde Sau. Aktivně se podílel na pořádání společenských setkání bývalých příslušníků Luftwaffe.