Šumava.cz

Letecké bitva nad Jindřichohradeckem se uskutečnila dne 24. srpna 1944 a jedna sestřelená německá stíhačka dopadla i u Deštné. Patřila k I. skupině 302. stíhací eskadry, která byla od května 1944 nasazena proti bombardovacím svazům americké 15. letecké armády. Do akce 24. srpna 1944 vyslala tato jednotka z rakouského letiště Götzendorf dvanáct stíhaček typu Messerschmitt Bf 109G-6. Jedním z nich byl letoun s označením „bílá 10“, který pilotoval dvaadvacetiletý Uffz. Willi Reschke od 1. letky. Tomu se nejprve podařilo těžce poškodit jeden B-24 Liberator pilotovaný poručíkem Johnem H. Jamesem od 464. bombardovací skupiny, ale vzápětí dostal od palubních střelců těžký zásah do motoru a byl nucen se z boje stáhnout. Nepodařilo se mu nouzově přistát a volil skok padákem z výšky 5 000 m- Uffz. Reschke pak dopadl na louku v těsné blízkosti obce Jižná, kde již nedlouho před tím havaroval i jeho Messerschmitt. Po krátkém pobytu v místní hospodě se vydal na zpáteční cestu ke své jednotce a ještě toho dne dosáhl Götzendorfu. Tam se dozvěděl, že I./JG 302 utrpěla v bitvě nad Jinřichohradeckem další těžké ztráty a bude stažena z operační činnosti. Willi Reschke dosáhl do konce války celkem 27 vítězství a 20. dubna 1945 obdržel za tyto nevšední úspěchy Rytířský kříž. Letecké bitva nad Jindřichohradeckem se uskutečnila dne 24. srpna 1944. Účastni se jí i letoun B-24J 42–78501 jménem „Flak Shak III“, který se v srpnu přesunul do Itálie k americké 15. letecké armádě. Osádka byla zařazena k 831. peruti 485. bombardovací skupiny a v období mezi 3. až 23. srpnem 1944 podnikla deset bojových misí. Následujícího 24. srpna uskutečnila 15. letecká armáda svůj první velký nálet na cíle v Protektorátu Čechy a Morava, konkrétně na rafinerie v Pardubicích a Kolíně a současně také na německé výcvikové letiště v Pardubicích. Vojenská operace byla součástí spojeneckého plánu systematického ničení velkých chemických rafinérií v držení Němců, které bylo označeno jako „válka o pohonné hmoty“. Tuto destrukční politiku uplatňovali Američané a Britové od května 1944 a jedním z jejich prvních vytipovaných cílů se stala právě chemická továrna David Fanto v Pardubicích. O její zničení se pokoušeli již Britové v noci z 21. na 22. července, ale nálet nepřinesl kýžený úspěch. Američané, kteří své letecké operace prováděli oproti Britům ve dne. Právě díky dobré viditelnosti cílů měli větší šanci přesnost zásahů, avšak nesli větší riziko možnosti napadení nepřítelem. Velení 15. americké letecké armády (USAAF) se sídlem v jihoitalském Bari chystalo akci s největší tajností - pro svaz 399 bombardovacích a 313 stíhacích letounů - připravilo tři hlavní cíle - již zmíněnou rafinérii v Pardubicích, dále tamní vojenské letiště Luftwaffe a chemickou továrnu Vacuum Oil Compeny v Kolíně. Vyslány byly osádky bombardérů B-24 Liberator a B-17 Flying Fortress za pomoci stíhačů P-51 Mustang a P-38 Ligtning proti německým stíhačům se stroji Bf-109 Messerschmitt a Fw-190 Focke Wulf.